Sběratel.com

Nejsem členem ČNS a ani se jím stát nehodlám (falza na aukcích, fiktivní limity a arogance některých jejich členů ve vedoucích pozicích). Pokud je budeš dávat pryč, prostě mi je nabídni a já je koupím

jan322 napsal

Nejsem členem ČNS a ani se jím stát nehodlám (falza na aukcích, fiktivní limity a arogance některých jejich členů ve vedoucích pozicích).

To je špatný přístup, dostaň se do vedoucí pozice a naprav to.

jan322: No mám představu vyšší ceny, proto volba Šumperku kam jezdí hodně nákupčích z Polska(a ti dnes vlastně víceméně dělají ceny na trhu těchto ražeb po celé Evropě) a postupně tam po dílech asi půjde celá má drobná LWB, jak jsem tu již asi v minulosti někde zde zmínil. Uvolním si tak finance na početňáky z oblasti, kam mi nic dlouho nepřibývalo a tím mne přestávala bavit. A sbírat hodně věcí na určité kvalitové i cenové úrovni z běžného příjmu nelze.
Pokud by jsi měl nějaké početňáky co by mne zajímaly, pak jsem ochoten pustit nějaké LWB i mimo aukci. Prostě zde mne narovinu zajímají pěníze na moje další nákupy nebo početňáky co sbírám.

jan322 napsal

Nejsem členem ČNS a ani se jím stát nehodlám (falza na aukcích, fiktivní limity a arogance některých jejich členů ve vedoucích pozicích). ...

někde něco z tohoto možná platí, ale rámcově s tím nesouhlasím (i když nemohu znát ani zdaleka situaci všade ani všechny lidi)
Jinak má turtle pravdu

Ahoj!
Mohu si požádat Dracek kontaktujte na mail: m.grandowski@interia.pl ohledně 1 krejcar 1654/55 bratři Jiří, Ludvík, Kristian (1651-59) - Chtěl bych koupit tuto minci.
Připravuje publikace na toto téma.
Zdravím,
Marcin Grandowski, Polsko
Hello,
Would Dracek please to contact me via email: m.grandowski@interia.pl regarding to 1 krejcar 1654/55 of three brothers Georg, Ludwig and Christian.
I would like to buy this coin - I prepare the publication on this topic.
Best regards,
Marcin Grandowski, Polsko

Sice jsem tuto vzácnou mince nechtěl prodávat, ale zkuste mi napsat nabídku na mail: 2002martin@seznam.cz třeba mne nabídnutá cena přesvědčí.

Ahoj,
Děkuji za Vaši odpověď. Právě poslal nabídku e-mailem.

Hello,
thanks a lot, I've just sent an offer.

S přátelským pozdravem,
Marcin Grandowski

No zatím nic nedošlo...

Ahoj,
poslal jsem zpět.
Prosím, může mi psát na můj e-mail (m.grandowski@interia.pl) k testu, a já budu dělat: Odpověď.
Může spadat do spamu.
Marcin

Ano, zpráva nalezena ve spamu. Nabídku uvážím...

Děkuji a budu čekat na odpověď.
Pozdravuji,
Marcin

Původně jsem toto téma založil se záměrem probírat zde slezské nevládní ražby po roce 1526, ale Alarich a Kekule mi tu "hodili" i nějaký středověk - a doufám, že se na ně pan moderátor nezlobí, protože jinak by se musel zlobit i na mě
Dnes mi přišel tento malý fufníček z hlohovsko - zaháňského knížectví. Stav je sice průměrný, ale moc často není vidět.

Město Kožichov
za vlády Jindřicha IX. Staršího
(1420 - 1467)
Haléř b.l.
Av. Gotické písmeno M
Rv. Městská obranná bašta
Průměr: 12mm
Váha: 0,26g
Citace: Kopicki 8644

Město Kožichov (Kożuchów) patří mezi menší slezská města. Dnes má něco kolem 10 tisíc obyvatel, ale ve středověku představovalo významné město hlohovsko - zaháňského knížectví. První zmínka o městě (lat. název Cosuchov) je z roku 1273, ale nepochybně má starší původ. Druhá polovina 13. století se rovněž nesla ve znamení tzv. německé kolonizace. Výhodná poloha města na hranici s Braniborskem umožňovala rozvoj obchodu a k jeho rozvoji také přispěla četná privilegia udělovaná hlohovskými knížaty z rodu Piastovců. Původní název byl opuštěn a noví němečtí usedlíci začali městu říkat Freystadt, tedy „volné (svobodné) město.“ Tento název se udržel až do roku 1945.

Zatímco v řadě případů ve slezském středověkém mincovnictví jen tápeme, v případě Kožichova tomu tak není. Město získalo mincovní právo už v roce 1406/1407 od knížete Jana I. Zaháňského. Datace vydávaných haléřů je ale sporná, neboť ve stejné podobně byly raženy několik desítek let. Dá se však soudit, že většina produkce vznikla až ve 20. – 60. letech 15. století.

Obrázky:

zajímavé, v ruce jsem ho zatím neměl...

Stavem sice sotva průměrný kousek, ale...

Slezsko
Knížectví Lehnice, Volava, Břeh
bratři Jiří, Ludvík, Kristian (1651-59)
3 krejcar 1654
Chybné razidlo bez uvedení hodnoty ! ! !
Co vím tak v literatuře(Saurma, Kalinowski) asi není tato varianta vůbec uváděna. Další exemplář jsem dosud v ruce neměl ani neviděl s fotkou nikde nabízet.
(takže zde jsem opět vzal na milost i horší stav mince)


Obrázky:

Slezských mincí jsme už tady prodrbali docela dost, dnes bych si dovolil alespoň okrajově zmínit Kladsko. Je faktem, že mince Ulricha z Hardeggu bývají obvykle v mizerných stavech, ale i tyto mince mají své pevné místo ve slezském peněžním oběhu počátku 16. století.


Když roku 1501 prodali minstrberská knížata Albert, Karel a Jiří kladské hrabství svému švagrovi Ulrichovi z Hardeggu, neznamenalo to i přenesení mincovního práva. Teprve roku 1507 udělil císař Maximilán I. mincovní právo Jindřichovi z Hardeggu, který je obratem přenesl na své syny. Podle tohoto privilegia tedy mohl Ulrich razit jakoukoliv stříbrnou minci, podobné té, jaká se razila v říši. Proto od roku 1508 vycházejí z kladské mincovny feniky rakouského rázu. V letech 1509 a 1510 patrně nebyly raženy, v letech 1511 - 1513 jejich ražba pokračovala, zvlášť v roce 1512 byla poměrně intenzivní (obr 1.)

Vedle těchto feniků razil Ulrich z Hardeggu i haléře slezského typu (obr. 2). Tyto mince záměrně napodobovaly ražby vratislavské, jejich ryzost však byla nižší. Roku 1513 si vratislavští českému králi Vladislavovi II. na kladskou minci stěžují. Vyjdeme-li z předpokladu, že stavovské haléře byly raženy od roku 1511, znamená to, že během dvou let dokázal Ulrich zahltit trh těmito nekvalitními mincemi.
Tyto mince mají ještě jednu zajímavost. Jde o jednu z prvních mincí u nás, na níž se objevuje značka správce či mincmistra, a to v podobě písmena A pod lvem. Jde patrně o značku hormistra Sigmunda Apfaltersbergera. Není sice známo, zda měl ve své režii i ražbu mincí, zdá se to však pravděpodobné. (ostatně i minstrberská knížata si po prodeji Kladska zřídili novou mincovnu v Rychlebech, kterou měl ve své správě hormistr Hans Dippold).

Patrně nejvzácnější drobnou mincí z dob panování Ulricha z Hardeggu je bílý peníz ražený na základě privilegia uděleném králem Vladislavem Jagellonským roku 1514. Tyto mince se podobají kutnohorským ražbám, bohužel se mi do rukou zatím nedostal ani jeden exemplář.

Nejvzácnějšími mincemi jsou pak zlaté guldeny bez letopočtu a s letopočtem 1512. Tyto mince jsou podle literatury údajně známé ve třech exemplářích a nenacházejí se (pokud vím) v českých sbírkách. Byly raženy patrně jako pamětní k dokončení stavební etapy chrámu Panny Marie v Kladsku, jak o tom svědčí i její vyobrazení na minci. Byly také raženy zcela v rozporu s oběma mincovními privilegii.

Obrázky:

Včera se mi podařilo získat tento celkem vzácný "fufníček" v trošku lepším stavu, než jsem doposud měl.


Město Vratislav
Fenik 1621
Av. Písmeno F korunované císařskou korunou
Rv. Písmeno W, nad ním letopočet
Mincovna: Vratislav
Rytec: Hans Rieger
Průměr: 11mm
Váha: 0,28g
Citace: Kopicki 8875

Kopicki uvádí tuto minci jako zcela běžnou, ovšem opak je pravdou. Co já vím, tak za posledních 5 let by se dal její výskyt na našich aukcích spočítat na prstech obou ruk. Protože šlo o minci raženou na velmi tenkém střížku, lze dobře vidět průnik razidel z líce na rub a obráceně.

Po porážce českého stavovského vojska na Bílé hoře pokračoval odboj i nadále ve Slezsku, kde zůstala stavovská armáda pod vedením Jana Jiřího Krnovského prakticky nedotčená. Po odjezdu Fridricha Fackého z Vratislavi však už ani sami stavové nepomýšleli na odboj a 28. února 1621 byl mezi nimi a císařem Ferdinandem II. uzavřen tzv. Drážďanský akord. Podlé této dohody, jejímž garantem byl kurfiřt Jan Jiří Saský, souhlasily stavy se zaplacením kontribuce výměnou za potvrzení náboženských svobod a vyhlášení amnestie. Následující tři léta byla jakýmsi kompromisem mezi císařem a stavy, proto se do roku 1623 objevuje na stavovských i městských ražbách kromě slezské orlice a městských znaků i portrét Ferdinanda II.

Této změny nezůstaly ušetřeny ani drobné mince. Na aversu můžeme vidět iniciálu císaře Ferdinanda II., na reversu pak písmeno W, jako iniciálu města Vratislavi. Měděné feniky (1/4 krejcary) z městských mincoven ve Vratislavi a Goldbergu jsou nejdrobnějšími mincemi raženými v tomto inflačním období ve Slezsku a v hezké zachovalosti jsou vzácné.

Obrázky:

moc pekne. a uz vis, copak udelas s tim horsim?

Na ten už mám tři zájemce, ale ještě se neozvali

tak to si radeji pockam na neco vsednejsiho, nez se prat o takovou lahudku

Mám drobný dotaz. Co myslíte, je to ročník 1693 nebo 1695?

Obrázky:

b

nemas nekde po ruce foto 1693 a 1695 v lepsi kvalite? spis mi to prijde jako 5, ale te trojce by nebyl problem uverit

oliver: v literatuře se všude uvádí, že byly raženy pouze dva ročníky 1693 a 1701, proto mě zajímal názor jiných. Pokud je to skutečně 1695, jde o nepopsaný ročník této grešle (nebo 1/2 krejcaru - ani v tom se literatura neshodne). Bohužel nemám k dispozici žádný kus. Pokusím se zítra ročník 1693 odfotit z literatury.

je možné, že to špatně přečetl pisatel literatury a další to jen citují jak je zvykem...

Obrázky:



udělej detailní fotku na 95 a uvidíme...