Autor |
Příspěvek |
|
|
Moderátor
|
Snad mi nebudete mít za zlé, když v sekci Mince Habsburků založím téma slezských mincí. Právě slezské nevládní ražby tvořily poměrně velkou část oběživa, což máme doloženo z nálezů z Čech, Moravy i Slovenska A na úvod bych vám představil tohoto krasavce Těšínské knížectvíFridrich Vilém (1617 - 1625)3 krejcar 1620 Av. Poprsí knížete zprava FRIDERICVS WILHELMVS DEI GRATIA DVX SILESIAE TESSINENSIS (Fridrich Vilém, z boží milosti kníže slezský, těšínský) Rv. Erb těšínských Piastovců MONETA NOVA III CRVCIFERORVM 1620 (Mince nová, III krejcary, 1620) Mincovna: Těšín Mincmistr: Hans Losz Průměr: 20 mm Váha: 1, 30g Citace: Kopicki 5638 Fridrich Vilém (1601 - 1625) byl posledním mužským příslušníkem větve těšínských Piastovců. Roku 1610 ještě jako dítě konvertoval se svým otcem a sestrou rodinou ke katolicismu, po smrti otce v roce 1617 jej vychovávali poručníci; opavský kníže Karel z Lichtenštejna, vratislavský biskup Karel Rakouský a hejtman opolsko - ratibořského knížectví Fridrich Oppersdorf. Vzdělání získal na jezuitské koleji v Mnichově. Do Těšína se vrátil až roku 1624 a záhy proslul jako výborný hospodář. Zrušil daně na provoz knížecího dvora a nepovolil šlechtě nabývat opuštěné domy po měšťanech, kteří zemřeli na morvou nákazu, jež se počátkem 20. let 17. století Těšínskem prohnala. Tím zachránil měšťany před ekonomickou zkázou. Ve víru politického života se nestihl oženit, měl však poměr s neznámou těšínskou měšťankou, se kterou měl dceru Magdalénu (tu později vychovávala poslední těšínská kněžna Alžběta Lukrécie). Jako loajální císařův spojenec se Fridrich Vilém účastnil Třicetileté války, která se mu stala osudnou. Zemřel v srpnu 1625 v Kolíně nad Rýnem na následky zranění utržených na válečné výpravě do Nizozemí. Vlády v knížectví se pak ujala jeho sestra Alžběta Lukrécie. Po několikaleté mincovní přestávce byla těšínská mincovna roku 1620 znovu otevřena, což dokládají nejen mince samotné, ale i záznam ze slezského sněmu. Roku 1620 totiž císař Fedinand II. vydal příkaz k uzavření lokálních slezských mincoven, proti kterému protestovali mimo jiné i vyslanci těšínského knížete s tím, že si jejich pán právě začíná nově zařizovat mincovnu. Mincovnictví Fridricha Viléma spadá do období tzv. "dlouhé mince", tedy inflačních ražeb s nízkým obsahem stříbra. Kromě mincovny v Těšíně obnovil také i mincovnu ve Skočově, jež byla dána do nájmu Danielu Raschkemu. Kromě nejběžnějších tříkrejcarů nechal razit také grešle, 12, 24 krejcary a unikátní tolar. Roku 1624 byl podle polského vzoru ražen III groš. Roku 1626 vtrhla do Těšína dánská vojska a celé mincovní vybavení odvezla do Hradce u Opavy, kde jej Dánové využili k ražbě falešných měděných tříkrejcarů s portrétem a titulem císaře Ferdinanda II. Ale to je už jiná kapitola P.S. Pro rejpaly: Vím, že je ta mince nedoražená. Nedoražená ano, ale nikoliv otřelá. Ve skutečnosti vypadá, jako by právě vyšla z mincovny P.P.S. Korunka si zase můžu lámat hlavu nad "lví hlavou" v rameni Obrázky: « Poslední úpravu provedl(a) jan322 v 4. 6. 2012, 9:05. »
|
|
|
Registrovaný uživatel
|
Je fakt, že tyto mince bývají vidět většinou jen v mnohem horších stavech a tento je silně nadprůměrný...
|
|
|
Registrovaný uživatel
|
Dracek napsal Je fakt, že tyto mince bývají vidět většinou jen v mnohem horších stavech a tento je silně nadprůměrný...
sorry za spam, ale považuji tento příspěvek za natolik významný, že jsem ho musel zvýraznit
|
|
|
Moderátor
|
Ano, taky mě to zarazilo. Myslím, že na oslavu půjdu otevřít šampaňské Já jen čekám, s čím se vytasí Pajas, jakožto můj konkurent ve Slezsku « Poslední úpravu provedl(a) jan322 v 4. 6. 2012, 9:54. »
|
|
|
Registrovaný uživatel
|
Nevidím důvod, proč nepochválit pěkný stav kde nebývá, když jindy sem na forum jiní lidé běžně dávají jako ukázky často podřadné stavy či šrot u mincí, kde lze koupit i pěkné až nádherné stavy.
|
|
|
Registrovaný uživatel
|
to jo, ale i přesto pochvala od Tebe se tu jen tak neobjevuje, čili je to RRRR vzácnost
|
|
|
Moderátor
|
A dost! Dráčkovu pochvalu už jsme probrali a teď se těším na kousky a úlovky kolegů
|
|
|
Registrovaný uživatel
|
Tak když už jsi tohle téma založil, dám sem jeden kousek stavem sice podprůměrným, ale… SlezskoKnížectví Lehnice, Volava, Břehbratři Jiří, Ludvík, Kristian (1651-59)1 krejcar Křížená ražba razidel 1654/1655 ! ! ! Co vím tak v literatuře pokud je tato varianta vůbec někdy uváděna, tak maximálně s nekvalitní perokresbou. Další exemplář jsem dosud v ruce neměl ani neviděl s fotkou nikde nabízet. (takže zde jsem vzal na milost i horší stav mince) Obrázky:
|
|
|
Moderátor
|
Tak, tak...křížené ražby jsou vždycky lahůdky. Taky jsem tuto ražbu ještě neviděl
|
|
|
Registrovaný uživatel
|
Opravdu moc hezký kousek Honzo..Přiznám se,že ve sbírce mi chybí.Když jsme u toho Bedřicha,tak sem dám alespoň třígroš v celkem slušném stavu.... Obrázky:
|
|
|
Moderátor
|
Hezký, ten zase nemám já a zatím jsem o něj ani nezavadil
|
|
|
Registrovaný uživatel
|
Pekné mince. Myslím, že jednu máte teraz na áčku.
|
|
|
Registrovaný uživatel
|
TAK TOHLE SE TAK ČASTO NEVIDÍ « Poslední úpravu provedl(a) jan322 v 8. 12. 2013, 18:33. »
|
|
|
Registrovaný uživatel
|
mě se podařilo ukořistit jeden haléř města Ząbkowice Śląskie .... už je na cestě, tak potom vložím lepší foto .. P.S. .. krásné město s úžasnou šikmou gotickou věží .... Obrázky:
|
|
|
Moderátor
|
Aaa....to je ten z Allegra, koukal jsem se na něj, ale nakonec jsem nepřihodil. Jen bych poznamenal, že Ząbkowice Śląskie nesly až do roku 1945 jméno Frankenstein (česky Frankenštajn, někdy zkráceně Frankštajn), jak můžeme vidět i podle písmena F na minci. Název prý pochází od německých kolonizátorů, kteří přišli z historického území Frank - tedy oblasti Mohanu a středního Rýna
|
|
|
Registrovaný uživatel
|
... a roku 1456 je daroval Ladislav Pohrobek Jiřímu z Poděbrad ..... abych doplnil zajímavé info .... :-)
|
|
|
Moderátor
|
Dnes jsem si udělal malý výlet vlakem do polských Katowic. Katowice jsou především průmyslovým městem. Pro mě ale bylo důležité, že na nástupišti č. 4 čekal kolega Jacek s připraveným šestikrejcarem lehnicko - břežsko - volovského knížete Kristiána, předposledního slezského Piastovce. Dráček už tady posledně tuto oblast mincovnictví nakousl a já dnes budu pokračovat Po smrti svých bratrů Ludvíka (+ 1663) a Jiřího (+ 1664) vládl Kristián ve všech třech knížectvích sám a to až do své smrti v roce 1672. Břežská mincovna produkovala v této době především patnáctikrejcary, zavedené mincovní reformou Leopolda I. roku 1659. Obecně jde o ražby velmi nedbale ražené a často špatně zachovalé. Roku 1661 zavedl Leopold I. ještě jeden střední nominál, a to šestikrejcar. Od roku 1664 byl ražen v českých mincovnách a roku 1665 jej razil i Kristián. Na císařskou měnovou reformu odkazuje i opis na reversu. V Kristiánově případě se však jedná o jediný ročník, neboť na další tři roky byla ražba drobných mincí zastavena. Tato přestávka patrně souvisí s odchodem mincmistra Elia Weisse, jehož od 1666 nahradil Kryštof Brettschneider, jenž mincovnu nechal zmodernizovat a zlepšil kvalitu ražby. Tento šestikrejcar byl tedy ražen v jediném ročníku a patří mezi lépe zachovalé exempláře tohoto typu (což mi doufám potvrdí místní " arbiter monetae") Tímto předávám slovo Dráčkovi Knížectví Lehnice - Břeh - Volov Kristián Volovský(1654 - 1672) 6 krejcar 1665 Av. Poprsí knížete zprava DEI GRATIA CHRISTIANVS (VI) DVX SILESIAE LIGNICENSIS BREGENSIS ET WOLAVIENSIS (Z boží milosti Kristián, kníže slezský, lehnický, břežský a volovský) Rv. Slezská orlice MONETA NOVA ARGENTEA 1665 (Mince nová stříbrná 1665) Mincovna: Břeh Mincmistr: Elius Weiss (?) Průměr: 25mm Váha: 2,99g Citace: Kopicki 5463 Obrázky: « Poslední úpravu provedl(a) jan322 v 11. 6. 2012, 18:54. »
|
|
|
Registrovaný uživatel
|
Bohužel tyto ražby nejsou moc časté a hlavně jak jejich kvalita ražby tak i zachovalost bývají horší, takže ten přírůstek je opět stavem nadprůměrný(je vidět, že někteří jsou schopni kupovat kvalitu na úkor kvantity... ) V zásadě se u této mince ukazují buď lépe vyražené středy a hůře opisy(viz.kus jan322) nebo lépe vyražený okraj s opisem a horším středem(např.zde) dle materiálu střížku či rytí razidla. Mám celkem 6 kusů v několika variantách a žádný není bez vady... (za kvalitu fotky se omlouvám, ale fotit po 8 večer se už pro málo světla moc dobře nedá) Obrázky:
|
|
|
Registrovaný uživatel
|
tak haléř Slezských Žabkovic dorazil a po rozbalení ihned vyhrál cenu o suveréně nejmenší minci v mé sbírce ...
|
|
|
Registrovaný uživatel
|
|
|
|
Registrovaný uživatel
|
A to je co kurňa noha!
|
|
|
Moderátor
|
Vratislavský biskup Václav Lehnický ? (Kopicki 6723)
|
|
|
Moderátor
|
Zajímavý haléř z niské mincovny, škoda toho stavu, ale je to přeci jen dosti vzácná ražba. Kopicki datuje tuto ražbu do doby kolem roku 1382, kdy došlo k tzv. pivní válce ve Vratislavi. O co šlo. Vratislav měla monopol na dovoz, vývoz a především prodej piva a bez cla se do města nesměla dostat ani bečka. Na Vánoce roku 1380 poslal lubínský kníže Ruprecht svému bratru Jindřichovi, kanovníku vratislavské biskupské kapituly pár beček vyhlášeného svídnického piva. Jenže cesta milého vozky skončila už u Mikulášské brány, kde městští biřici celý náklad zabavili. Jindřicha a církevní představitele to namíchlo, a tak vyhlásili ve městě zákaz bohoslužeb (tedy interdikt). A to i navzdory tomu, že ve městě pobýval král Václav IV. No a Václav se urazil také a aby si ten klér nedovoloval tolik, dovolil měšťanům vyloupit kanovnické domy a několik klášterů. Netřeba říkat, že kanovníci a kněží utekli do bezpečí biskupské Nisy. Celý konflikt se táhl dva roky, ale nakonec po zásahu papežského nuncia získala kapitula právo dovozu piva na Tumský ostrov pro svou potřebu. Na aversu haléře můžeme vidět biskupskou lilii a opis NEISSE HELL(ER) Na reversu pak jméno WENCESLAVS a písmeno R, které je vykládáno jako iniciála krále (REX) Je tedy možné, že tento haléř byl ražen v roce 1382 jako malý symbol usmíření mezi panovníkem a vratislavskou kapitulou « Poslední úpravu provedl(a) jan322 v 30. 6. 2012, 21:43. »
|
|
|
Registrovaný uživatel
|
jan322 napsal Zajímavý haléř z niské mincovny, škoda toho stavu, ale je to přeci jen dosti vzácná ražba. Kopicki datuje tuto ražbu do doby kolem roku 1382, kdy došlo k tzv. pivní válce ve Vratislavi. O co šlo. Vratislav měla monopol na dovoz, vývoz a především prodej piva a bez cla se do města nesměla dostat ani bečka. Na Vánoce roku 1380 poslal lubínský kníže Ruprecht svému bratru Jindřichovi, kanovníku vratislavské biskupské kapituly pár beček vyhlášeného svídnického piva. Jenže cesta milého vozky skončila už u Mikulášské brány, kde městští biřici celý náklad zabavili. Jindřicha a církevní představitele to namíchlo, a tak vyhlásili ve městě zákaz bohoslužeb (tedy interdikt). A to i navzdory tomu, že ve městě pobýval král Václav IV. No a Václav se urazil také a aby si ten klér nedovoloval tolik, dovolil měšťanům vyloupit kanovnické domy a několik klášterů. Netřeba říkat, že kanovníci a kněží utekli do bezpečí biskupské Nisy. Celý konflikt se táhl dva roky, ale nakonec po zásahu papežského nuncia získala kapitula právo dovozu piva na Tumský ostrov pro svou potřebu. Na aversu haléře můžeme vidět biskupskou lilii a opis NEISSE HELL(ER) Na reversu pak jméno WENCESLAVS a písmeno R, které je vykládáno jako iniciála krále (REX) Je tedy možné, že tento haléř byl ražen v roce 1382 jako malý symbol usmíření mezi panovníkem a vratislavskou kapitulou
pěkně popsané podle toho co píšeš jich asi moc mezi sběrateli nebude
|
|
|
Moderátor
|
Moc jich nebude, ve sbírce ho nemám, ale to je dáno i tím, že dávám přednost perfektně zachovalým kusům. Viděl jsem už i lepší.
|