Súhlasím, len v bankách je obrovská kontrola, nieto ešte v tlačiarni. 😉
Napísal som len príbeh, ktorý som dostal ja.

Takže kdyby někdo / majitel/ zveřejnil UV snímky bankovek, tak by byla záhada téměř objasněna ???

ano, ma svietit aj "Z"

Tak je tčeba poprosit majitele, jestli by takový obrázky poskytli, předešlo by se mnoha dohadům a zároveň by se zabránilo tomu, aby kvůli nejasnosti v původu zbytečně a nenávratně devalvovala cena těchto kousků. Uritě by se to majitelům vyplatilo. U české rarity / Zaire / je vznik i původ veřejně znám i proto se cena drží stále vysoko.

Trava - ak by si videl fotku s UV svetlom tak by si si bol 100% istý, že číslovač je pravý ??? Veď foto editory dnes dokážu zázraky.

to Miciko: V případě, že by se jednalo o kusy vyřezané z archu tiskové zkoušky, těžko mohly být nahrazeny stejnými bankovkami běžnými, protože běžné bankovky tohoto nominálu ještě nebyly vytištěny. Takže pohádka pro naivní sběratele.

Kdo něco trochu ví o výrobě a hlavně zadávání výroby oběživa mimo vlastní cedulovou tiskárnu (mincovnu), tak je mu jasné, že tiskárně je v podstatě jedno, co všechno si zadavatel objedná. Zadavatel je sice právně stát (ministerstvo, emisní banka apod.), ale vlastní přípravou tisku, kontrolou nátisků, schválením finálního tisku je pověřena konkrétní osoba nebo osoby. A zde se nedá vyloučit osobní faktor selhání. Tiskárně je srdečně jedno, kolik nehotových archů si dotyčná pověřená osoba odveze domů, protože přípravné tisky jsou brány jako makulatura. To samé se týká různých specialit, které si zákazník vymyslí, viz různé nerozřezané bloky, desetitisíce bankovních vzorů, anulátů, specimenů, výsadních a ministerských tisků, novoročenek či černotisků. Pro některé chudší země Afriky či Asie, ale třeba taky pro USA je to lukrativní obchod a sběratelé platí za rádoby vzácnosti, aniž by tisky splňovaly podmínky zákonného oběživa. Tiskárně je srdečně jedno, kolik si který zákazník (stát, banka) objedná těchto "suvenýrů", hlavně že zaplatí. Čím více, tím lépe, obchody se hýbou, a ty naivní sběrateli plať.

Jako klasický příklad z našich luhů a hájů uvedu vznik ročníkové sady oběžných mincí proof z roku 1997. Možná si říkáte, proč je zrovna tato sada tak vysoko ceněná. Odpověď je jednoduchá. S nápadem vyrazit sadu v proof nepřišla banka jako instituce, ale šéf odborů v ČNB jako dary pro zasloužilé dlouholeté pracovníky a odboráře. V nabídce obchodníkům tato sada nebyla. Odborový svaz nechal vyrobit razidla, vyrazit, zavařit do obalu a zaplatil. Částka činila cca 1.200 Kč za jednu sadu. Sady se nedaly koupit ani objednat. A cena se dnes pohybuje kolem 25.000,- oproti pozdějším proof sadám, které se už obchodovaly a kde je cena mnohem nižší řádově 2.500 až 6.000 korun.

jestli by se to majitelum vyplatilo je otazka....😃

To je vlastně pravda, podle podpisů, když si bankopvku zvětšíte, je jasné, že obě jsou z roku 1995, takže vtedy začal teprve tisk těchto nominálu. Správná úvaha a tím páem další záhada. Takže kdyby si " někdo " objednal takový tisk, tak by stejně obdržel minimálně 24 ks 5000 Sk anebo 45 ks 200 Sk, chápu to správně. ???

Je to tak ako píše Fidzi. A začiernené plochy sú v grafickom editore, pretože terajší majiteľ hľadá pri 200 Sk rovnaké číslo pri sérii A alebo E (je to možné, kedže zberatelia si odkladali tak nízke čísla).Na daľší predaj bude mať takáto pekná ,,dvojička´´ vyššiu hodnotu.
Pri 5000ke to síce nie je prakticky možné sa trafiť do čísla, ale zakryté to je tiež (možno aby sa nevedelo ktorá z tých 5000Sk to je).

To by jako čistě teoreticky měly být 3série se stejným číslem ? To asi nejde, když jsou s. A náhradní, tak nemůžou být např na s. E. A 2 bankovky se stejným sériovým číslem, když jedna ze sérií je náhradní, to je taky hloupost. Tak to nějak nechápu.