ja bych jen rekl nasledujici, kazdy at si to prebere po svem. k tomu, co zde resite konkretne, se ted nevyjadruji. ja jsem jen reagoval puvodne proto, protoze jsem nechtel, aby se zde sirily nepodlozene informace. tak a ted k tomu, co mam na srdci:

stare vysledky zkousek, kterymi se vetsim dilem chlubi a na nichz stavi anticka numismatika, jsou zalozeny na nasledujicim principu. vezmu par kusu jednoho typu (nebo nejlip hrst) a:

postup c. 1: zvazim to (dnes uz nikdo nezjisti jak presne) a podrobim to kupelkove zkousce (zkousce prepalenim), tj. lapidarne receno odstranim vse, co neni stribro/zlato (aniz bych se ale presvedcil co to bylo!!!) a zvazim znovu. z podilu hmotnosti po a pred krat sto dostavam ryzost v procentech.

postup c. 2: zvazim to (dtto vyse), rozpustim to v kyseline, ztitruju a zjistim obsah stribra (jsem-li peclivy, udelam titracne i vice, nez jeden prvek - coz se obvykle nedelalo). vysledek stejny jako v pripade 1. obecne je to lepsi postup, ale pouze v pripade peclivejsiho pristupu (coz se ne vzdy delo).

Nechci nijak zpochybnovat stare smrdute analyticke pardaly, kteri na mokre a suche ceste dokazali urcit, detekovat a vypatrat takrka nemozne. Kde bysme bez nich dnes byli, ze? Jenze... Kde bysme dnes byli bez kulickoveho pocitadla ci logaritmickeho pravitka? Vyznam jim bude ubirat leda tmar, ale presto - kdo z vas dneska pocita s kulickovym pocitadlem?

Navic obe znamenalo vzdy bezohledne zniceni mince, bez predchozi solidni dokumentace. Uvedomte si, ze v obou pripadech bylo stezejni velmi presne vazeni. Jenze, pokud mate minci s nizkou ryzosti, jeji aktualni hmotnost muze byt klidne o 10-20 nizsi, nez puvodni. Naprosto klidne i vic. Pokud mela puvodne mince hmotnost 1 g a ryzost 700/1000 Ag, bude ryzost poskozene mince (s hmotnosti 0,8 g) cinit 0,7/0,8*1000=875/1000. Mozna vam to prijde jako extremni pripad, ale neni. A 70 % nebo 88 % to je sakra rozdil. A ja dlouho rikam a pevne verim tomu, ze minimalne ceske denarove obdobi a ruzne teorie o ryzostech etc. jsou postizeny necim podobnym (ostatne opatrne to pripousti Castelin v grosovem obdobi u bilych penez). A obe ty metody vyse si na tom natlucou hubu. Kompletne.

Druhy pripad, temer medena mince obsahujici 3,0 % stribra o hmotnosti napr. 2,0 g, predstavme si bez ubytku materialu, pouze z 10 % zoxidovana na zasadity uhlicitam mednaty (modelovy pripad). Jedna se o slouceninu se vzorcem CuCO3.Cu(OH)2. nez zoxidovala, byla tedy ryzost 3,0 %. pokud 10 % medi (tj. 0,194 g) zoxiduje, vznikne 0,338 produktu. Hmotnost mince vzroste na 2,144 g a ryzost tim klesne na 2,8 % (neni to tak dramaticky rozdil, jako prvni priklad, ale nasla by se urcite i kombinace, ktera by ten rozdil zvyraznila - napr. kdyby byly v koroznich produktech chloridy)

Nove metody tyhle problemy plne vyresit nedokazou. Ale pokud s nima umime pracovat a pokud vime, co a jak cist, muzeme se posunout nekam dal. A to jsme nemluvili o strukture kovu nebo o tom, ze takove metody nerozlisi, kolik stribra bylo pouzito na pokoveni a kolik je (treba omylem) uvnitr mince. A tech problemu je mnohem a mnohem vic. Ale preberte si to kazdy po svem.