Sběratel.com

Chtěl bych si ujasnit jednu zdánlivě (možná skutečně) jednoduchou věc: jaké jsou "varianty" 100/1931? Bajer rozlišuje tři typy: jednopísmenná, *a - *b, *c. Rozlišitelné jsou samozřejmě cenově. Rozlišovat se taky dají varianty *c (velmi často bez vláken) a ostatní (s vlákny). Dá se taky říct, že varianty nejsou žádné, protože (až na vlákna) se bankovky ničím neliší. Přesto se ale někdy tyto "varianty" označují jako I., II. a III. vydání.

Jak se na to dívají ostatní? Nejspíš je to jenom akademická otázka, ale pořád mi vrtá hlavou, jestli pro to označení vydání neexistuje nějaký důvod. Možná se to tu už probíralo, ale nemůžu to dohledat. Tož díky.

sice mě asi ukamenujete, ale sbírat varianty podle Bajera je dle mého naprostý nesmysl.
Za prvé katalog, stejně tak jako všichni ostatní, třídí bankovky především podle cenového rozpětí a až sekundárně podle odlišnosti té či oné varianty.
Viz. např. 50/48, kde v reálu neexistuje varianta 1 - 9 a 10 - 48, ale jen bílý/ žlutý papír, kde to ke všemu nezáleží na sérii, ale sériovém číslu.
To samé u Brunovského emise, kde se bankovky už vůbec neliší (bráno ve smyslu varianty)
Bajer zkrátka není dogma a nepopřitelný axióm a je u něj nutné vždy přemýšlet.

Když se tedy vrátím k 100/31, tak pro mě existují jen 2 varianty, a to s a bez vláken. Slovo vydání je pak dle mého už naprosto mimo - u téhle bankovy o tom i slyším poprvé.

šenfi, já rozhodně nikoho kamenovat nebudu, protože se na věc dívám úplně stejně. Ale protože slovo "vydání" u této bankovky čas od času zaslechnu, nedalo mi to a zeptal jsem se, jestli to opravdu čirou náhodou nemá nějaký racionální základ. Jinak s názorem na "varianty" dle Bajera nemá smysl polemizovat - je to přesně tak (na doplnění třeba u slovenských bankovek série 2 písmena 1 číslo apod.)

majkl napsal

Ale protože slovo "vydání" u této bankovky čas od času zaslechnu

Namátkou: katalog 32. aukce Klim, pol. 377 a 379, 31. Klim, pol. 519-528.

majkl napsal

šenfi, já rozhodně nikoho kamenovat nebudu, protože se na věc dívám úplně stejně. Ale protože slovo "vydání" u této bankovky čas od času zaslechnu, nedalo mi to a zeptal jsem se, jestli to opravdu čirou náhodou nemá nějaký racionální základ. Jinak s názorem na "varianty" dle Bajera nemá smysl polemizovat - je to přesně tak (na doplnění třeba u slovenských bankovek série 2 písmena 1 číslo apod.)

přesně
je jen škoda, že tam Bajer někde nevysvětluje princip třídění bankovek, protože i já, stejně jako ty, se setkávám s lidmi co si myslí, že to co je uvedeno v katalogu, tak je nediskutovatelné dogma.

Samozřejmě, že některé rozdíly v bajerovi jsou pouze více méně obchodním tahem. Ale třeba u té 100 Kč 1931 by se to klidně na 3 " Varianty " ? mohlo rodělit, 1 písmenková, 2 páísmenková s vlákny a 2 písmenková bez vláken.

tráva, já jsem i trošku na vážkách rozdělovat variantu podle jedno/ dvoupísmenkové. Pro mě to třeba nemá žádný význam. Je li použit stejný číslovač, tak to beru úplně stejně jako číslice 5 a 10
Ale to už je spíš záležitostí pohledu na danou věc

To je pravda, ono to vlastně varianta není, tam jde spíš o menší náklad a podobně.

Osobně si nedovedu představit, že by např. 50 Kč 1929 stála stejně jak 1 tak 2 písmenková serie.
Ono tam jsou rozdíly i v perforaci, u 1 písmenkové " Běžná sbírková SPECIMEN neexistuje ". Možná i proto jsou rozděleny na dva " druhy "

aby nedošlo omylu. Já nekritizuju třídění v katalogu. Vždyť kdyby to mělo být podle skutečných variant a k tomu pak další dělení na základě cenových relací, tak by vznikl neskutečný maglajz.
Jen tvrdím, že sbírat "varianty" na základě Bajera je jeden velký omyl

trava napsal

Osobně si nedovedu představit, že by např. 50 Kč 1929 stála stejně jak 1 tak 2 písmenková serie.
Ono tam jsou rozdíly i v perforaci, u 1 písmenkové " Běžná sbírková SPECIMEN neexistuje ". Možná i proto jsou rozděleny na dva " druhy "

to ne, tady jde jen o běžné třídění na základě ceny. Dělají to všechny katalogy - na tom není nic špatného.
Navíc bych řek, že v 76. roce nebo kdy vzniklo první vydání, Bajer neměl ani šajn, kde jsou nebo nejsou nějaké typy perforací

to ani nemohl mít, většina z nich vznikla později ...

Netreba ignorovat ze v 1945 bola obnovena platnost niektorych bankoviek z 1. republiky /20k 1926, 50k 1929.../, pravdepodobne do obehu boli dane nepouzite bankovky s vysokou seriu (dvojpismenkove),
asi preto maju skoro vsetky neperforovane 20k 1926 v UNC seriu *g a *h...
Dokazy nepoznam, mozno ze niektore serie mozeme aj oznacit ako "vydanie z 1945".

numpszi napsal

Netreba ignorovat ze v 1945 bola obnovena platnost niektorych bankoviek z 1. republiky /20k 1926, 50k 1929.../, pravdepodobne do obehu boli dane nepouzite bankovky s vysokou seriu (dvojpismenkove),
asi preto maju skoro vsetky neperforovane 20k 1926 v UNC seriu *g a *h...
Dokazy nepoznam, mozno ze niektore serie mozeme aj oznacit ako "vydanie z 1945".

numpszi tady bych nesouhlasil. Ty bankovky byly zkrátka všechny vytištěny za první republiky a nelze tedy označovat jiné série novým vydáním jen proto, že je banka teoreticky mohla pustit o 6 let později do oběhu.

je v uvodzovkach

mně v tomto směru vadí v Bajerovi i třídění bankovek SŠ - 10 a 20 Ks / 1939 (jednočíselná a dvoučíselná série). Taky blbost - už když si člověk představí, jaké bylo rozmístění na archu ...

ještě navážu na svůj předchozí příspěvek.

Je prostě kravina dělit u SŠ 10 Ks na Ab 1 - Ef 9 (5 sérií) a pak Fg 11 - Zy95 (43 sérií), obdobně 20 Ks (Ab 2 - De 8; 4 série; Ef 10 - Sr84; 37 sérií). To samé u 100 Ks / 1940 (rozdíl mezi dvoučíselnou a jednočíselnou sérií? Proč?) a u II. vydání zdůraznění, že série L a M jsou vzácnější, když (logicky vzato) bylo L1 vytištěno stejně kusů jako K1 nebo G2 (prostě jakoby napsal, že je u 50/48 vzácnější A01 než A02 ...).

Ten samý (dle mého zavádějící) postup je uplatňován u 20 Ks/42, 10 Ks/43, 2000 K/45 a v podstatě pak i u 5 Kčs / 1949 (!!!) - kde to člení na tři varianty (1-9, 10-99 a 100-192), i když o kousek níž píše, že arch měl 96 kusů; tj. pravděpodobnost výskytu A1 s číslem xxxxxx je stejná jako pravděpodobnost výskytu A96 (!!!!).

Ono to někomu přijde přirozené, že to takhle sbírá, protože "to přece vždycky sbíral podle Bajera), ale když se nad tím zamyslíme, jet stejná kravina, jako kdyby v příštím vydání uvedl, že 5000 Kčs/45 má dvě varianty - jednu 01A - 09A a 10A - 24A. Co se stane? Někteří nad tím mávnou rukou, někteří jak malé děti se začnou předhánět a nakupovat, aby "měli ty obě varianty, jak to píše Bajer"

ps. a vím, že Bajer občas při tvorbě katalogu vycházel z nějaké lidově zažité specifikace, což může být od reality v některých případech (jak se potvrdilo) na hony vzdálené od reality (např. specifikace 20/26, kde nejdříve psal ustálenou bajku o tom, že předěl mezi tiskárnami byl někde v polovině sérií řady "-c" a varianty dělil na jednopísmenné a dvoupísmenné; dle mého i současné dělení by se mělo omezit pouze na dva typy, tj. tisk Haase/tisk TB NBČ).
V tomto případě souhlasím se Šenfim v názoru, že jedna věc je katalog, ale druhá věc je zdravý úsudek.

acme, naprostý souhlas. Až na to, že některé věci prostě nekdy nevysvětlíš. Když vezmu takovou 100/1945 s variantami A,B,H + C,D + N: ve sbírce může člověk chtít mít všechny série, protože sbírá na série. Může taky chtít A (B) + C + N, protože sbírá na varianty (zde číslovač) a tohle je "nejekonomičtější" varianta. Nebo může chtít H + D + N, protože sbírá na varianty a chce prostě vzácnější série. Jak je ctěná libost. Ale snažit se sehnat všechny série, protože to tak rozděluje Bajer, je podle mého střelené.

majkl > navíc, když už jsme u těch sérií 100/45 (případně 1000/45) - tady zas jdou mimo logiku ceny jednotlivých sérií (jak jsme si tehdy ověřovali s Numpszim, byla tu kolem toho docela diskuse - paradoxně je dražší něco, čeho bylo vytištěno více než něco, čeho bylo prokazatelně méně).

Som rád, že sa tu vedie vecná debata. Veď aj nato slúži tento portál. Pridám svoj názor.

Pri množstvách vydaných bankoviek by som to videl opačne. Tým, že ich bolo vydaných viac kusov, išlo ich zrejme aj viac do obehu. Na sklade potom zostali tie nižšie náklady. Tu by som sa zameral na perforácie. Pri 1000 1945 je perf. B,C, E. Séria A iba ako BZ a D perf. nieje vôbec. Alebo som myslím ešte nevidel.
Preto je zrejme možné, že nižší náklad sa aj perforoval, lebo boli bankovky založené v sklade a ten vyšší, ktorým boli založené, išiel do obehu a preto zohnať niečo v UNC je problém. Ak boli tlačení a dodávané postupne, ale do obehu išli naraz, je to jedna z možností.

Boli tu aj preberané varianty atď. Ono má aj to niečo do seba. Tý, ktorý sa venujú napr. perforáciam Vám povedia, včetne mňa, že niektoré "bežné" veci zohnať zo specimenom hore, prípadne dolu je problém.

Uvediem príklad.
Aj keď je ich ponuka veľká, zohnať napr. 20Ks 1942 podľa delenia Bajera (či už správne alebo obchodne) 2písm. 1 číslo (B53a) specimen dolu je ťažké.
Varianta B53b je bežná v oboch prípadoch. A takých to prípadov je viac.

Vzniká otázka, prečo tomu tak bolo. Tu by mohol rozhodovať aj ten počet vytlačených kusov. (???)

cim to ma nizsiu katalogovu cenu tak je to vypredane a kazdy to chce vyzbierat po variantach a preto je aj problem zohnat lacne kusky podla cislovania...

S tým by som opäť nesúhlasil. Týchto je na trhu stále dosť. Ale táto varianta sa skoro nevyskytuje a to už po nej pozerám dobré 2 roky.

Ešte na doplnenie.

Je to ako v tomto prípade. Acme píše, že ich bolo vytlačené rovnaké množstvo, ale Numpszi prihodí toto:

https://www.sberatel.com/diskuse/sberatel/co-mame-nove-_post_-179222#post179222

Nájsť túto sériu neperf. je skôr náhoda.

Takže zo zbieraním lacných perf. bankoviek to nemá nič spoločné.

Podle mě se jedná o běžné dělení ne variant, ale tak trochu vzácnosti bankovky. Vždycky bankovky platily po určitou dbu a postupně byly uvolňovány ze zásob. Některé kousky tím pádem mohly být v oběhu několik třeba i deset let a některé se do oběhu vůbec nedostaly, ty pak byly perforovány. Z toho víceméně vyplývá, že u bankovek let 1926-1931 / 20,50,100 Kč / je vždy vzácnější 1písmenková série, i když se nijak neliší / 50 Kč / prostě byly déle v oběhu a najít je vë stav UNC je skoro nemožné.

Jako příklad mohu uvézt např 100 Kč 1997, kdy byla v roce 1997 uvolněna do oběhu s. C s datem emise 1997 a vloni s. G s datem rovněž 1997. Za dalších třeba 50 let se toto na kvalitěrůzných sérií musí projevit.