Sběratel.com

s těmi perforacemi SŠ - řešilo se to v souvislosti s perforačkami - už si to zas nepamatuju takhle z hlavy, ale myslím, že horní perforace prováděná českou (pražskou) perforačkou a ta dolní malou slovenskou (užší otvory).

a k té 100 Ks/40-II (s. M) jak našel numpszi - ano, pochopitelně, že pokud je nějaká bankovka tištěná v průběhu času a je pouštěna do oběhu, tak samozřejmě budou rozdíly mezi jednotlivými sériemi (např. že jedna série byla první pouštěná do oběhu, jiná série zase skončila v rezervě, jiná byla někde celá zničená apod.). Ale v tomto případě už nejde prostě o žádné varianty. To je jakoby by někdo začal porovnávat, jestli se v aukcích objevuje u 1000 Kčs/85 spíš série C01 a nebo C02 a která z nich je vzácnější (to, že se jedna vyskytuje víc a některá míň je jedna věc a to, že jde o tu samou bankovku, která měla na začátku stejné dispozice je věc druhá).

Uvedu příklad - teď se u bankovek vzoru 1953 rozlišuje dejme tomu varianta STC, varianta Goznak a u ní ještě obyčejné a náhradní (Z*) série. Dejme tomu - s tímhle problém nemám. Vezměme jeden vzorek - 3 Kčs / 1953 - tisk GOZNAK (série začínající na "A" a "B" mají 15 sérií, série "C" má jen 2 série", pak jsou tam ještě 2 náhradní ZA a ZB). Tak to je a sběratelé pátrají většinou po jedné sérii od A*, B* nebo C* a pak ještě aspoň jednu náhradní (ZA nebo ZB).

Co když by se ale objevilo v katalogu 2015 třeba toto???:
varianta GOZNAK a1) jsou série A*
varianta GOZNAK a2) jsou série B*, C*
varianta GOZNAK a3) série Z*

co by se pak stalo? někteří by zakroutili hlavou, že o žádnou variantu nejde (mezi A*, B* ani C* není v ničem rozdíl). Nicméně jiní by začali na aukcích lovit "tu novou variantu v Bajerovi". Zvýšila by se poptávka po sériích "A*" - a tím by se zvýšila jejich cena. Následně by se objevily argumenty (když by se na to někdo zeptal, co to je za nesmysl?), že to je v pořádku, "protože to je tak v Bajerovi" a "protože je cenově fakt někde jinde než ty B* a C*" ....

A takhle to vnímám u těch bankovek, co jsem popisoval výše - uměle vytvořené varianty a senzace.

Abych uvedl kontrapříklad (kdy nelze než s Bajerem souhlasit) - 1000 K / 1944.
série AA, CK, TA; bylo tu už diskutováno, že TA se vyskytuje velmi málo, nicméně Bajer ji (dle mého) v tomto směru uvádí správně jako jeden typ (zároveň s AA a CK).

Ono když je míň sérií, tak se výskyty, perforace atd. dají lépe sledovat (a pak jsou tyhle diskuse, čeho je prokazatelně víc nebo míň), ale třeba u takové 1 Kčs / 1953, tisk STC - nějakých 191 sérií ... řeší někdo jestli je víc vidět série UU než série SA případně série ND? Neřeší. Sérií je moc, bankovka je téměř bezcenná i v UNC a navíc je to každému zrovna u této jedno nicméně (!!) v principu je to ale to samé, jako porovnávání 1000/44 TA a CK

Tak to je presne a vystizne .... stejne tak nikdo neresi, za 10K/1927 je cennejsi mit ve sbirce N189 nebo N192

Kdyz uz jsme u serie TA u 1000/1944 ... urcite by byl nesmysl z toho delat variantu, ale v katalogu je treba mozne udelat poznamku: serie TA se mezi sberateli vyskytuje vzacneji nez ostatni dve, nebo tak neco ...

acme2000 napsal

Ono to někomu přijde přirozené, že to takhle sbírá, protože "to přece vždycky sbíral podle Bajera), ...

A tých, čo zbierajú podľa Bajera je veľmi veľa. To, čo pre kresťana je biblia to je pre zberateľa bankoviek nášho územia Bajerov katalóg. Kresťan sa proste drźí biblie a zberateľ Bajera ...
Príklad: Momentálna trhová cena 100 Kčs 1961 s.R je u všetkých sérii rovnaká, lebo to tak je v Bajerovi. Ale že týchto bankoviek bolo z celkového počtu vytlačených kusov s číslovačom 1a cca 75% a s číslovačom 1c len cca 25% (teda len 1 zo 4-och je s číslovačom 1c) zaujíma málo koho. A prečo ? No predsa pre to že Bajer to nerzozlišuje ...
Ďaľší príklad 50 Kčs 1964 séria G. Z celkového počtu vytlačených kusov to zatiaľ vypadá tak, že len cca 17% bolo s číslovačom 1a a zostatok cca 83% bolo s číslovačom 1c (teda len 1 zo 6-tich). A trhová cena? Rovnaká u oboch ćíslovačov ! Prečo? Lebo Bajer to nerozdeľuje!

acme2000 napsal

s těmi perforacemi SŠ - řešilo se to v souvislosti s perforačkami - už si to zas nepamatuju takhle z hlavy, ale myslím, že horní perforace prováděná českou (pražskou) perforačkou a ta dolní malou slovenskou (užší otvory).

a k té 100 Ks/40-II (s. M) jak našel numpszi - ano, pochopitelně, že pokud je nějaká bankovka tištěná v průběhu času a je pouštěna do oběhu, tak samozřejmě budou rozdíly mezi jednotlivými sériemi (např. že jedna série byla první pouštěná do oběhu, jiná série zase skončila v rezervě, jiná byla někde celá zničená apod.). Ale v tomto případě už nejde prostě o žádné varianty. To je jakoby by někdo začal porovnávat, jestli se v aukcích objevuje u 1000 Kčs/85 spíš série C01 a nebo C02 a která z nich je vzácnější (to, že se jedna vyskytuje víc a některá míň je jedna věc a to, že jde o tu samou bankovku, která měla na začátku stejné dispozice je věc druhá).

Uvedu příklad - teď se u bankovek vzoru 1953 rozlišuje dejme tomu varianta STC, varianta Goznak a u ní ještě obyčejné a náhradní (Z*) série. Dejme tomu - s tímhle problém nemám. Vezměme jeden vzorek - 3 Kčs / 1953 - tisk GOZNAK (série začínající na "A" a "B" mají 15 sérií, série "C" má jen 2 série", pak jsou tam ještě 2 náhradní ZA a ZB). Tak to je a sběratelé pátrají většinou po jedné sérii od A*, B* nebo C* a pak ještě aspoň jednu náhradní (ZA nebo ZB).

Co když by se ale objevilo v katalogu 2015 třeba toto???:
varianta GOZNAK a1) jsou série A*
varianta GOZNAK a2) jsou série B*, C*
varianta GOZNAK a3) série Z*

co by se pak stalo? někteří by zakroutili hlavou, že o žádnou variantu nejde (mezi A*, B* ani C* není v ničem rozdíl). Nicméně jiní by začali na aukcích lovit "tu novou variantu v Bajerovi". Zvýšila by se poptávka po sériích "A*" - a tím by se zvýšila jejich cena. Následně by se objevily argumenty (když by se na to někdo zeptal, co to je za nesmysl?), že to je v pořádku, "protože to je tak v Bajerovi" a "protože je cenově fakt někde jinde než ty B* a C*" ....

A takhle to vnímám u těch bankovek, co jsem popisoval výše - uměle vytvořené varianty a senzace.

Acme chci se zeptat ohledně té 3 Kčs 1953 máš ve sbírce s. C ? á ji nemůžu sehnat. Ne , že bych z toho dělat vzácnost, alezatím jsem na ni nenarazil. Myslel jsem si , že neexistuje. A kdybysnáhodou měl 1 navíc, rád bychodkoupil.
Jen jsem trochu odbočil, ale nedalo mito.
Nikdo mi zatím nebyl schopen ohledně s. C- odpovědt.

Brett napsal

acme2000 napsal

Ono to někomu přijde přirozené, že to takhle sbírá, protože "to přece vždycky sbíral podle Bajera), ...

A tých, čo zbierajú podľa Bajera je veľmi veľa. To, čo pre kresťana je biblia to je pre zberateľa bankoviek nášho územia Bajerov katalóg. Kresťan sa proste drźí biblie a zberateľ Bajera ...
Príklad: Momentálna trhová cena 100 Kčs 1961 s.R je u všetkých sérii rovnaká, lebo to tak je v Bajerovi. Ale že týchto bankoviek bolo z celkového počtu vytlačených kusov s číslovačom 1a cca 75% a s číslovačom 1c len cca 25% (teda len 1 zo 4-och je s číslovačom 1c) zaujíma málo koho. A prečo ? No predsa pre to že Bajer to nerzozlišuje ...
Ďaľší príklad 50 Kčs 1964 séria G. Z celkového počtu vytlačených kusov to zatiaľ vypadá tak, že len cca 17% bolo s číslovačom 1a a zostatok cca 83% bolo s číslovačom 1c (teda len 1 zo 6-tich). A trhová cena? Rovnaká u oboch ćíslovačov ! Prečo? Lebo Bajer to nerozdeľuje!

Tady to Bajer nerozděluje, protože to při vydání nevěděl.Ale varianta to je, časem možná bude i v katalogu. Cenu si to udělá taky časem samo. Viz 100 Kčs 1961 s. B 41-60, taky popsaná u s. R,T,Z a cenu si udělala sama. Takže ono i ta "bible" je někdy opomíjená a to je dobře

Jinak nejstaršího bajeramám z roku 1999 a tam je vše děleno stejně, takže to není žádná novinka. chtělo by to mrknout do ještě staršího vydání, kdy se to " VYMYSLELO ":

Ještě mi to nedalo a mrknul jsem do Séma, rok vydání 1975 , bankovky Slovenského štátu cenově rozděleny úplně stejně !!! Rozdíl nalezen pouze u 100 Kč 1931 dělení - s. A-Z, s. Aa-Zc

Miciko napsal

Uvediem príklad.
Aj keď je ich ponuka veľká, zohnať napr. 20Ks 1942 podľa delenia Bajera (či už správne alebo obchodne) 2písm. 1 číslo (B53a) specimen dolu je ťažké.
Varianta B53b je bežná v oboch prípadoch. A takých to prípadov je viac.

Vzniká otázka, prečo tomu tak bolo. Tu by mohol rozhodovať aj ten počet vytlačených kusov. (???)

Si mě potěšil Miciko, zrovna mám jen dolní perforaci! A u B53b zase jen horní perforaci!

mischel13 napsal

Miciko napsal

Uvediem príklad.
Aj keď je ich ponuka veľká, zohnať napr. 20Ks 1942 podľa delenia Bajera (či už správne alebo obchodne) 2písm. 1 číslo (B53a) specimen dolu je ťažké.
Varianta B53b je bežná v oboch prípadoch. A takých to prípadov je viac.

Vzniká otázka, prečo tomu tak bolo. Tu by mohol rozhodovať aj ten počet vytlačených kusov. (???)

Si mě potěšil Miciko, zrovna mám jen dolní perforaci! A u B53b zase jen horní perforaci!

Vidíš to. Keby si ju dal na aukro, potešíš zasa ty mňa.

To nemůžu, protože mám stejnou sérii i neperf.

Tak ich tam daj obe a bude po probléme. Potom si kúpiš druhé.

přikládám ceník ze Séma, vše si můžeme porovnat, ale nad ceama škoda diskutovat !!!

Obrázky:

1 koruna 1917 seria A ???

371. 25,-Kčs - sov. 250,-Kčs!!! To ji řadilo k nejdražším bankovkám!

mischel13 napsal

371. 25,-Kčs - sov. 250,-Kčs!!! To ji řadilo k nejdražším bankovkám!

Viac ako 6x drahšia oproti 10/1927 s. O lebo tá bola za 40,-

numpszi napsal

1 koruna 1917 seria A ???

tento seznam je součástí celé publikace, čísla v seznamu odkazují na podrobnější popis v knize. Tam je bankovka zhruba popsána a rozdělena, včetně uvedení vzácnosti v této době / vzácnost 1-10 nebo 1R-4R/ Možné drobné chyby se na tu dobu musí tolerovat.

mischel13 napsal

371. 25,-Kčs - sov. 250,-Kčs!!! To ji řadilo k nejdražším bankovkám!

tady je dobře vidět rozdíly, které stále vznikají a zase zanikají. Jednou je hledaná 25 Kčs 1953, jednou 10 Kč 1927 s. O. Vše je hodně relativní. V té době hodnoceno následovně 25 Kčs 1953 Goznak vzácnost 8, 10 Kč 1927 bez rozdílu sérií vzácnost 4

Tato cena mohla být způsobena tím, že v době vydání katalogu už nebyla v oběh, začaly platit 25 Kčs 1958 + 1961 a možná nikdo nevěděl, že má banka k dispozici " PLNÉ VAGONY " těchto bankovek v UNC.

Tak tak, 25 Kčs byly drahé jako fena všechny...
Poznámka k cenám: to jsou ceny za stav N nebo za stav 1? (tipl bych totiž, že za stav 1).

Ještě k tomu sbírání "na 'varianty' ", když už jsem toto vlákno začal. Svoje názory jsem popsal, takže je není důvod opakovat. Obecně bych řekl, že jde o to, jestli člověk věci dělá proto, že vědomě chce, nebo proto, že je to součást "davové psychózy". Je to každého věc, ale když dělám vědomě něco, co se obecně považuje za hovadinu, tak se pak nemůžu divit, když se ukáže, že to pitomina skutečně je (např. sbírat jen natržené jednokoruny 1953, a to na série). Názory okolí mi ovšem můžou být srdečně jedno. Spíš mi vadí (tušená) nekritičnost lidí v případě, že dělají to, co dělají všichni ostatní, protože "se" to tak dělá (a když přijde na věc, hodně se diví, že obchodník, který prodával "cennost", ji teď vykupuje za pár šušňů).

Tipuješ dobře, tady je ceník uveden pro stav 1, zapoměl jsem to uvézt, zacož se omlouvám.

Já jsem si to myslel. Docela by mě zajímalo, jak vypadaly sbírky starších velkých sběratelů v době před cca 30-40 lety. Jestli všechno jenom N nebo i horší stavy věcí typu 50/1919, 100/1920, 50/1922. A totéž pro bankovky typu 5000K/1944, 20Ks/1939, přetisky Slovenský štát apod.

Taky tam meli horsi stavy (jednu takovou podedenou sbirku jsem videl) ... proste v kazde dobe clovek vahal jestli za neco zaplatit dvojnasobek nebo ne, i kdyz to bylo treba jen 100 korun versus 200 korun ...

Ja som nad tým rozmýšľal, keď sa predávali nejaké zbierky u Klima v aukciach. Zbierali to 20-30-40 rokov a nemali niektoré veci v UNC. Aj keď 20,50 1919 a pod mali vo viacerých kusoch.

Je dosť možné, že si usporiadateľ tie najlepšie kusy nechal pre seba, ťažko povedať.