Sběratel.com

Co si, prosím, myslíte o vzniku této celistvosti?
Jedna z variant, které mě napadají je tato:
21.9.38 si pisatel zakoupil čistou pohlednici s oběma razítky (černým a červeným), černé razítko na pohlednici někdo na poště orazil z ochoty.
3.10.38 napsal onen text svému švagrovi a adresu do Freisingu (město severně od Mnichova), ale co bylo dál? Nalepil na ní říšsko-německou známku, které v Aši platily asi od 1.10.38 a asi se tu i prodávaly a odeslal. Proč ale pošta neznehodnotila známku dalším razítekem? Chyba pošty? A nebo? Prostě si pohlednici ponechal na památku a ona vlastně nikdy ve Freisingu nebyla. Pokud se tato pohlednice našla v Aši, je to dokonce dost pravděpodobná varianta.

Známka také mohla být nalepená na pohlednici už když ji dotyčný koupil...

Dík za reakci.

Co je na celistvosti dobré, je razítko ašské pošty 1. Je "neznárodněné" - tedy není vylámán český text, což svědčí o jeho otištění na pohlednici skutečně v období od 21. do 30. září 1938.
Byť na poštách v Sudetech byli často zaměstnáváni Němci, ani jako případní henlainovci si nedovolili "znárodňovat" úřední (služební) razítka. Pokud v tuto dobu byla na pohledu vylepena známka s Hindenburgem, otisk dali vedle. Hodnota 6 Pf. je (byla) určena jako výplatné v tuzemsku (tedy v Říši), z ČSR do Německa muselo být vypláceno jako pro blízkou cizinu, tedy 1,20 Kčs. (Proto později ony ašské přetisky!). Úředník raději známku neorazil - pokud by nepřišel Mnichov a poměry by se daly do pořádku, letěl by na hodinu, neboť by "vnitrostátním říšským tarifem" vyjádřil svůj souhlas s proklamovaným odtržením Sudet.
Znovu opakuji, zajímavý materiál, který výborně ilustruje tehdejší složitou dobu...

Děkuji za velmi erudovaný příspěvek. Neznal jsem tehdejší tarify a vaše vysvětlení je velmi logické. S dovolením, rád bych vás citoval, pane Neumanne, na FB skupině Ašsko, kde se zabýváme historií tohoto dějinami poznamenaného města.

Přesto bych rád vznesl ještě jednu otázku. Byl-li text psán až 3.10.38 byla vlastně známka Říše vylepena správně neb v té době už, bohužel, Sudety připadly Říši? Je má dedukce správná?
Pořád si myslím, že podobných "suvenýrů" se v době protistátního povstání na ašsku vyrojilo mnoho a lidé je kupovali v hojné míře a v domění, že to jednou bude mít svou cenu. Ostatně dělají to tak dodnes :-) Obchodníci si mnuli a mnou ruce - to se nezměnilo.

Přidávám ještě jenu zajímavou celistvost: je frankovaná tzv. "ašským přetiskem" ve správné výši, zajímavá je však adresa. Že by nějaký horlivec už, už chtěl, aby se ve známém vydavatelství katalogů vědělo o vzniku "nové známkové země"?

Obrázky:

Ad celistvost c.1:
Kdosi si zakoupil cistou propagandistickou pohlednici s Konradem Henleinem a nechal si ji na poste orazitkovat z ochoty anebo ji nasledne koupil napr. nekde v trafice uz orazitkovanou. V ty dobe zcela bezna vec.. A po nejaky dobe ji majitel i opravdu fakticky odeslal (take se bezna delo).
PS1: Obe razitka se na asske poste pouzivala soucasne a na celistvostech te doby jsou bezna.
PS2: nevypada to, ze by byla adresa a text doplnen nejakym filatelistou az nasledne, ale nelze to vyloucit.

Jedinou otazkou zustava, zda na ni byla znamka nalepena PRED anebo az PO otisteni obou razitek z ochoty.
Na prvni pohled to vypada, ze cerne razitko bylo na pohlednici driv nez znamka (bezne prece clovek lepi znamku co nejvic do pravyho rohu anebo aspon doprostred, a nikoli takto extremne doleva, ze).
I to je mozne.. Pokud majitel tenkrat prinesl na postu cistou pohlednici, tak mu ji (v sudetske euforii te doby) leckde orazitkovali i bez znamky.. Anebo momentalne mohly ty spravne znamky napr. docasne vyprodat (v tech dnech tam kazdemu orazitkovali prakticky veskere znamky co si tam nalepil - jak CSR (casto i leta neplatne), CSR s asskym pretiskem hodnoty, tak i nemecke) a tak mu tam zatim otiskli aspon dve razitka mezi nimiz nechali misto na nasledne dolepeni znamky.
PS: CSR znamkkami se mohlo v Sudetech frankovat az do 20.10.1938

Ale: V te dobe bylo bezne, ze sami postovni urednici lepili znamky takhle 'vlevo nebo doprostred' z duvodu, aby se jim tam vesly obe dve pouzivana razitka (v te dobe ruzna velmi popularni propagandisticka i to bezne postovni).. aby proste to bezne postovni razitko nemuseli otisknout smerem dolu, cimz by extremne zasahovalo do adresniho radku pohlednice (pokud by ho tedy barbarsky neotiskli pres celou znamku).. takze znamku vetsinou nalepili doprostred, vlevo otiskli jedno razitko a vpravo druhe. Takto denne razitkovali stovky pod. suvenyrovych nebo filatelistickych zasilek ciste z ochoty.
A proc na poste otiskli obe razitka mimo znamku? No nejspis proto, ze si to majitel vyslovne pral. Bud chtel mit razitka zamerne extra, anebo chtel mit jistotu, ze ji bude moci v budoucnu odeslat bez nutnosti frankovani dalsimi znamkami. Z te doby existuje mnoho pod. celistvosti s otisky razitek zcela mimo znamky.. coz je samozrejme proti vsem postovnim predpisum, ale jak rikam, v ty pro sudetsky nemce velmi euforicky dobe (stejne jako pro cechy 1918/19 nebo 1945); v dobe kdy mnozi cesti postovni urednici ze Sudet odesli a na mnoha post. uradech zpocatku panoval chaos (docasne tam vypomahali napr. ruzni brigadnici) se v ty chvili dodrzovani dosud platnych pravidel nijak extremne nevyzadovalo a mnohe se casto velkoryse tolerovalo.
PS: ale neda se samozr. zcela vyloucit ani obycejna chyba razitkujiciho post. urednika.

Mirekob napsal

Byl-li text psán až 3.10.38 byla vlastně známka Říše vylepena správně neb v té době už, bohužel, Sudety připadly Říši? Je má dedukce správná?

Mnichovska dohoda byla podepsana 29/30.9.38 a CSR muselo do 10.10.38 postoupit Sudety Nemecku. Nemecka postovni sprava zacala v Sudetech postupne oficialne pusobit od 1.10.38. Takze od 1.10. zacaly oficialne platit i nemecke znamky. Od 1.10 az do 20.10 byly v Sudetech v platnosti krome nemeckych soucasne i ceskoslovenske znamky.

Ukazka dvou smisenych frankatur (znamky CSR + CSR s pretisky + nemecke) z obdobi 1) jeste pred Mnichovskou dohodou a v dobe, kdy uz Sudety zcela oficialne patrily pod Nemeckou Risi.

Tady ma vase pohlednice sestricku v podobe dopisu odeslaneho z Ase ve stejny den + s totoznym razitkem 4e

Tady je na ukazku par Asskych celistvosti z te doby.. Nahral jsem tam castecne i jine sudetske (neasske) aby bylo videt, co vse bylo v te dobe mozne - ruzne znamky, frankatury, razitka.. nektere opravdu odeslane, vetsina ciste spekulativni/z ochoty.
Myslim ze obrazky reknou casto mnohem vic nez slova ;-)

Moderátorovi elle velmi děkuji za nádherné ukázky k dannému tématu. Prosím o souhlas, zda bych mohl zveřejnit jeho závěry a skeny na FB skupině Ašsko zabývající se historií města Aše. Bude tam z toho poprask! :-)

Samozrejme mate muj souhlas. Jen upozornuji, ze to co jsem psal, je ciste jen moje hypoteza zakladajici se na tom, ze jsem pod. celistvosti jako je ta vase (s razitky mimo znamky) za dlouhe roky videl uz vice..
Ale jak to bylo doopravdy primo v pripade te vasi pohlednice vam uz asi tezko nekdo rekne.

Mnohe by mohlo napovedet to prave cerne (po prave horni casti pohlednice castecne rozmazane) razitko - jsou stopy cerne barvy i na znamce?? (na druhou stranu by mohly byt i pod znamkou).

elle napsal

A co má znamenat na té jedné známce ten obrácený hákáč?

Že by raritka??? Pokud čtu tak přetisk s převráceným hákovým křížem se vyskytuje v archu jen jeden v levém dolním rohu. Tady se jedná o přetisk na známce Strečno /14P/ a je jich jen 40ks. V katalogu je cena 12.000,-Kč.

Pěkné (tedy když si odmyslím, v jaké době to vzniklo) :-)