Mabrak: napiš mi mail na 2002martin@seznam.cz a pošli mi fotku jen detail kolku(tak do 1,5MB), mam na tomto veřejném mailu již málo místa. Pokud jsi z Prahy a okolí, dá se domluvit i osobně nejlépe na nějaké num. akci či i jindy někde v centru, kde to případně mohu i zdůvodnit proč to či ono, dle fotky půjde jen o odhad.
Od té doby co jsem přestal být namyšlený, tak jsem už bez chyby... ;)
:(
to Dracek: pošlu o víkendu, dík- su z Brna, tak až bude příležitost, tento kousek nemíním prodávat i kdyby to byl 2. meszárosz
cedula: hned mi to nedošlo, až když zareagoval jhkr, tak jsem si to uvědomil. Tebe si dávám na černou listinu, čert ví, co bych od Tebe dostal při nákupu, pokud nšco prodáváš.👿
Tento příspěvek je možné zařadit k více vláknům, ale toto se mi zdá nejvhodnější (a nejdiskutovanější). Tedy:
V tomto vlákně jsem upozornil na velmi zajímavou publikaci Karla Leopolda, člena vedení Ministerstva financí v roce 1919 s názvem Vzpomínky z prvých dob ministerstva financí (2 díly, 1928 ). Konečně jsem se dostal k tomu, abych ji celou v klidu přečetl. Tady je pár zajímavostí:
Autorství kolků
Moravec v článku o Muchovi, který je přílohou 32. katalogu Klim, píše:
Moravec, str. 8 napsal/a:
Kolky třech hodnot byly vytvořeny výtvarníky a rytci dvou pražských tiskáren, autorství dalších dvou hodnot (10h a 1K) není spolehlivě doloženo a už po několika letech si na něj nevzpomínali ani zainteresovaní zaměstnanci České grafické unie, která tyto hodnoty tiskla. Důvodem byla zřejmě skutečnost, že z důvodu utajení zajišťoval tisk kolků osobně ministr Rašín s řediteli tiskáren a i své nejbližší spolupracovníky zasvětil do akce až v okamžiku, kdy tisk kolků již probíhal.
Tyto informace jsou v knize uvedeny takto:
Leopold, I. díl, str. 43 napsal/a:
Autorem kolků 50 haléřových byl Haasův litograf Beller a kolků 20 haléřových litograf Schlessinger. Obdobný postup – aspoň co do kontroly - byl i při tisku kolků v „Unii“, podrobnosti nepodařilo se mi, jak jsem již naznačil, vyšetřiti; zjistil jsem jen, že autorem jednoho z obou kolků tam tištěných byl prof. Mudruňka.
Autorství "Haasovských" kolků je stejné i v Bajerovi. K utajení toto (K. Leopold byl člověk, který byl za celé kolkování odpovědný):
Leopold, str. 16 napsal/a:
Již z okolnosti, že byli jsme s Drem Pospíšilem pozváni na touž hodinu, soudil jsem, že jde o věc zvláště důležitou. Nemýlil jsem se. Informace, při níž byl mimo Dra Pospíšila a mne, též tehdejší přednosta úvěrního odboru Dr Bohumil Vlasák, netrvala dlouho. Dr Rašín vyndal z pravé kapsy vesty dodané mu právě vzorky bankovkových kolků, které byly patrně z tiskárny Haasovy, a řekl, pokud se pamatuji asi toto:
těmito kolky opatříme bankovky Rakousko-uherské banky, které jsou na našem území. Přípravy a porady musí býti konány v největší tajnosti, což Vám kladu zvláště na srdce. Věc musí býti do 6 neděl připravena, o ostatním dohodněte se s p.ředitelem Drem Pospíšilem, který bude společně s Vámi pracovati.
Šla mi hlava kolem, když jsem si v klidu uvědomil, jak vážný a obtížný úkol na mne vložen. Myšlenka, že za 6 týdnů má býti uveden v pohyb ohromný aparát, který by v několika málo dnech vykonal práci, pro jakou nebylo dosud příkladu, nedala mi téměř celou noc spáti.
Lepení kolků
Bajer uvádí, že:
Bajer, str. 38 napsal/a:
Kolky byly umístěny na "uherské" straně bankovky, obvykle v prostoru uherského znaku. Umístění kolků nebylo nikdy žádnou vyhláškou, ani nařízením upřesněno.
To je poněkud v rozporu(?) s textem Jednacího řádu okresního státního komisariátu pro okolkování bankovek:
Leopold,díl II, str. 64 (oddíl D) napsal/a:
Ve sběrně budiž na vhodném místě nápadným způsobem /: obrázek :/ umístěno poučení o tom, na kterém místě třeba kolek nalepiti. Pravidlem jest, aby se kolek lepil vždy na straně s maďarským textem, a sice střídavě v levém rohu horním a dolním, aby se při skládání bankovek do balíčků /: poněvadž bankovky se dávají do balíčků obyčejně po 50 a 100 kusech :/ netvořila vyvýšenina pouze na jednom místě. Při bankovkách s bílým pruhem se lepí kolek vždy na bílý pruh.
Kolky buďtež lepeny na straně s maďarským textem. Připomíná se však, že podmínkou platnosti okolkování bankovky to není. Konečně se připomíná, že při nalepování kolků bude účelno obecenstvo poučiti o tom, jak si má počínati při výkonu samém.
Zajímavý je také hned následující odstavec týkající se vlastního lepení kolků. O této věci se ostatně píše na více místech v knize. Jen na okraj, jednací řád vydal ministr Rašín.
napsal/a:
Na některých bankovkách /: mastných a na 20 korunových vůbec :/ nechytají kolky dobře. Odpomoc zjedná se tím, že místo, kam kolek má býti nalepen, se zbaví nejdříve mastnoty přetřením /: hubkou :/ slabým roztokem sody a na takto navlhčené místo nalepí se kolek /: aniž byl navlhčen :/. Též arabskou gumou lze vypomoci.
Kolkování na Slovensku
Extrémně zajímavé, zejména vzpomínky Š. Šelepy (str. 68 I. dílu a dále). Člověk si mj. ani neuvědomuje, že hranice se uzavíraly v době, kdy jednak nebyly definované (a nebyla na nich hraniční infrastruktura), jednak v podstatě ve válečném stavu. Citát za všechny:
Leopold, díl. I, napsal/a:
Byl jsem takřka zcela vyčerpán a udržoval jsem se v horečné činnosti již jen setrvačností. Největší ránu dodalo mi stručné sdělení, že jednatel hlavního komisariátu v Košicích kol. Křižan se zbláznil.
Dalo by se uvádět mnoho dalších příkladů, škoda, že jsem při čtení neměl lepivé papírky, když už hlava neslouží, takže spoustu věcí jsem zapomněl. 😉
Dracek, možno ste už videl horevyobrazenú bankovku od Mabraka a mal ste možnosť ju preskúmať.
Bol podľa vášho názoru ten kolok pravý?
Mal riadkové zúbkovanie 11 1/2 ? Ak nie, aké mal zúbkovanie?
Celkom by ma vaša odpoved zaujímala
v ruce jsem ji neměl, jen zdejší foto, zoubkování vypadá dost pravděpodobně pravě...
Od té doby co jsem přestal být namyšlený, tak jsem už bez chyby... ;)
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
