Autor |
Příspěvek |
|
|
Registrovaný uživatel
|
Zdravím vespolek, čtu právě Valdštejna od Polišenského a Kollmanna, kde se na jednom místě píše, že během třicetileté války nechal někdy v letech 1626/1627 Joachim Mitzlaff, který vedl dánský sbor po smrti Mansfelda, v dánské državě na území Horního Slezska (knížectví Opavské, Těšínské, Krnovské) a severní Moravy razit malou minci na placení žoldu vojákům, nevíte někdo prosím co přesně to bylo za minci? Polišenský to totiž nijak neupřesnil, píše jen o "malé minci". _______________ Carpe diem, sed memento mori!
|
|
|
Registrovaný uživatel
|
Nemůže jít o postříbřené tříkrejcary a krejcary, ražené Balthasarem Zwirnerem v Hradci nad Moravicí z měděných pivovarských kotlů a pánví?
|
|
|
Moderátor
|
Jak už zmínil Boroevic, šlo o hlavně o krejcary a 3 krejcary 1626 (ale taky 12 a 24 krejcary antidatované letopočtem 1623) ražené Zwirnerem a Raschkem v Hradci nad Moravicí. Ale nesloužily k výplatě žoldu - právě naopak. Dánové za falešné mince kupovali v Opavě a okolí proviant, sami je nepřijímali. « Poslední úpravu provedl(a) jan322 v 31. 10. 2013, 12:31. »
|
|
|
Registrovaný uživatel
|
Díky pánové, v tom případě je v knize chyba, protože tam jasně autoři píší o ražbě malé mince k vyplácení vojska. Zase jsem o něco moudřejší _______________ Carpe diem, sed memento mori!
|
|
|
Registrovaný uživatel
|
to si predsa neodporuje. ten kto to razil tym vyplacal Danov, ti to pustali po okoli za chlast a devky, ale zpet to uz nevzali.
|
|
|
Registrovaný uživatel
|
tocomabyt napsal to si predsa neodporuje. ten kto to razil tym vyplacal Danov, ti to pustali po okoli za chlast a devky, ale zpet to uz nevzali.
kruciš, to je ale docela logický nějak jsem uvázl na úrovni regulérní výplaty žoldu a dál to nedomyslel, nákupy a užívání si za padělky mají smysl... museli se ale těch padělaných peněz co nejvíc zbavit na místě, jinak to byly asi bezcenné plíšky _______________ Carpe diem, sed memento mori! « Poslední úpravu provedl(a) Suvorov v 31. 10. 2013, 19:55. »
|
|
|
Moderátor
|
Co jsem tedy četl já, prostě to razili k ožebračení obyvatelstva. Dokonce s nimi spolupracoval nějaký obchodník (jméno bych musel dohledat v materiálech) se svou ženou a ti jezdili každý týden do Opavy a nakupovali už zmíněný proviant. K ruce měli navíc i jakousi "ochranku" z několika vojáků, kteří měli zjedat pořádek, kdyby některý z obchodníků nechtěl mince přijímat. Ale vcelku je chápu, žrádlo potřebovali více než ženské a chlast. Navíc přes veškeré neshody byla dánská armáda vnímána spíš jako osvoboditelská než okupační. Jo a těch pánví zmincovali 45. Tolik dobové prameny « Poslední úpravu provedl(a) jan322 v 31. 10. 2013, 20:07. »
|
|
|
Registrovaný uživatel
|
díky za vyčerpávající informace _______________ Carpe diem, sed memento mori!
|
|
|
Moderátor
|
Hm, já si moc nedokážu představit na základě čeho ty obchodníky přinutili přistoupit na to, že prodají zboží za falešné mince (případně aby nechtěli prodat za daleko větší sumu, aby se jim to vyplatilo). Jistě, právem silnějšího určitě, ale to už jim mohli to zboží vzít a nezdržovat se iluzí placení, ne? « Poslední úpravu provedl(a) tenzor v 31. 10. 2013, 20:59. »
|
|
|
Registrovaný uživatel
|
Třeba se spoléhali na to, že se jim povede kupce napálit postříbřenou mincí.... Přece jen BZ v tom uměl chodit a těšínské a opavské náčiní mohlo zaručit v tu chvíli kvalitní výsledek, navíc lidé měli v živé paměti kiprovou minci, kdy se to s výstupní kontrolou také zrovna nepřehánělo.
A k těm výplatám žoldu: vždycky jsem myslel, že žoldáci byli vypláceni v hodnotné minci, získané třeba z výpalného nebo speciálně u protihabsburské koalice často v holandské obchodní minci - Rijksdaalderech nebo Löwendaalderech.
|