Sběratel.com

Dobrý den, ve sbírce, kterou jsem jako úplný začátečník zdědil a v níž bych rád pokračoval se nachází řada známek opatřených razítkem, které ale podle mého laického odhadu nepochází z poštovního provozu, ani nejde o razítka z ochoty. To proto, že kromě razítka známka nevykazuje žádné znaky skutečného použití, evidentně nebyla vůbec opatřena lepem, lícová strana je bezvadná a razítko vypadá celkově "uměle". Mám za to, že jde o známky prodávané už s razítkem na poštách začínajícím sběratelům. Jak se ze sběratelského hlediska takové známky posuzují? Předpokládám, že je nelze klasifikovat jako ** - považují se proto za ražené? A jak se na ně razítko dostalo, už při tisku, jelikož se předem vědělo, že jsou určeny sběratelům, nebo později? Mohly být tyto známky vůbec teoreticky použity v poštovním styku? Předem díky za odpověď.

Až na ten lep? je to známka strojově oražená předem pro filatelisty. Tyto známky nemohou být použity v poštovním provozu. Doufám, že mě někdo doplní.

Díky za odpověď, taky se budu těšit na případné doplnění. Co se toho lepu týče, jedná se zejména o známky různých afrických zemí a někde jsem četl, že z klimatických důvodů u nich lep nemusí být použit, ale nevím, jestli jde o tento případ. Nepřikládal jsem fotku, protože mi nešlo o posouzení konkrétních známek, ale obecně o to, jak se posuzují známky prodávané s popsaným typem razítka, a myslím, že k tomu je popis dostačující. Ale můžu případně nějaké fotky dodat.

Záleží na tom, o známky kterého státu se jedná; praxe bývá odlišná.
Prakticky každá poštovní správa dává do prodeje pro sběratele i razítkované známky. Možností je více, uvedu jen ty nejznámější:
1) hotové čisté známky jsou opatřeny pravými poštovními razítky
2) hotové čisté známky jsou v tiskárně opatřeny razítky (ovšem tiskovým způsobem)
3) nehotové známky (zpravidla bez lepu) jsou opatřeny razítky dle bodu 1 nebo 2
4) známky jsou tištěny již včetně razítka

Ad 1) - již se mnoho nepoužívá, občas se s nimi dá setkat u menších poštovních správ, pro které však není prodej známek důležitým státním příjmem (tj. mají celkem seriózní emisní politiku a náklady známek odpovídající potřebám poštovního provozu)
Ad 2) - asi nejrozšířenější způsob, používá jej i Česká pošta. Po vytištění známek se určitá malá část nákladu opatří "razítky", v principu jde o další tisk
Ad 3) - používá se u známek, které mají odlišnou technologii výroby (lep se nanáší až po tisku), případně je již při výrobě počítáno s tím, že jsou určeny pro orazítkování
Ad 4) - již při tisku je počítáno s tím, že známky budou výlučně pro sběratele bez možnosti poštovního použití; případně je tento jev častý u ilegálních vydání

Jak jsem již uvedl výše, drtivá většina poštovních správ používá způsob dle bodu 2. Se způsobem dle bodu 1 se lze setkat např. u známek Polska. Bod 3 je typický pro známky tištěné v Maďarsku, tedy kromě maďarských např. Mongolsko aj. Bod 4 se použil např. u dotisku některých známek NDR.

Klasifikace:
V žádném případě nejde o známky **, protože jde o známky znehodnocené. Některé katalogy mají pro takto znehodnocené známky zvláštní ocenění; záleží na příslušném katalogu a příslušné zemi. U většiny známkových zemí je podíl takových známek na trhu tak zanedbatelný vůči skutečně poštovně znehodnoceným známkám, že nejsou evidovány zvlášť. Pokud jsou oceňovány zvlášť, mají označení odlišné od označení pro razítkované známky. Např. Michel má pro ražené známky známé kolečko s puntíkem uprostřed, zatímco pro známky s tímto typem razítka se používá označení "šrafované kolečko". Scott zase má pro razítkované známky označení "U", zatímco pro tato razítka používá označení "CPO".

Děkuji za vyčerpávající odpověď, řekl bych, že v mém případě půjde o případ popsaný pod č. 3), jelikož vedle zmíněných afrických zemí jde i o Vámi uvedené Mongolsko. Měl bych jen dvě upřesňující otázky:

1) je v případě známek tištěných pro sběratele bez možnosti poštovního použití vůbec na místě hovořit o známkách?

2) dočetl jsem se, že pro většinu známek platí, že mají větší hodnotu jako čisté, ale že lze pochopitelně sbírat i známky ražené. Rozlišuje se mezi těmi druhými ještě mezi známkami raženými ručně kulatým razítkem (s datem a místem) a známkami znehodnocenými vlnovkou? Např. v tom smyslu, že známky s vlnovkou je lepší rovnou vyhodit?

1) Můžeme o tom polemizovat, ale jde o poštovní ceniny vydané oprávněným vydavatelem, takže se jedná o poštovní známky. To, že oprávněný vydavatel zhotovil pro distribuci část známek "v odlišné úpravě", tj. opatřil je razítky, je věcí vydavatele. Podobně můžeme vést diskusi o známkách ČR na FDC a nálepních listech. V obou případech jsou známky znehodnoceny stejným způsobem, ale FDC jsou po dobu 3 měsíců od data vydání platná ve výši nominální hodnoty známky (byť je již opatřena razítkem), zatímco známku na nálepním listu již poštovně použít nelze.

2) Pro kvalitu razítek platí také určitá kritéria. Zpravidla se uvádí, že otisk razítka má být "lehký, čistý a čitelný". Znamená to, že:
- lehký = měl by být zřetelný, ne moc slabý ani moc silný, aby příliš nerušil obraz známky
- čistý = neměl by být rozmazaný
- čitelný = měly by být patrné údaje z razítka, zejména název pošty a datum
Čím je kvalita otisku razítka menší, tím snižuje hodnotu známky.
Známky znehodnocené otiskem strojového razítka s vlnovkou je rovněž třeba hodnotit individuálně podle výše uvedených kritérií. Např. u známek USA je cca 95% znehodnoceno vlnovkou, takže všechny házet do koše by se asi neoplatilo. Samozřejmě hodnota známky s vlnovkou je nižší než hodnota stejné známky s otiskem ručního razítka obdobné kvality.

A je to tak, že známky svěží a známky ražené by se (za předpokladu, že se chci držet ustálených pravidel) neměly kombinovat v jedné sbírce?

Do sbírky si každý může dát, co chce. Samozřejmě je lepší, pokud je sbírka budovaná ze známek buď jenom neupotřebených, anebo jenom upotřebených. Dříve či později stejně každý dojde k poznání, že některé známky sežene lehce jen ty "opačné" než sbírá.
Ani ve výstavních exponátech není problém mít čisté i razítkované známky. Je zde však nutné dodržet zásadu, že na jednom listě by měly být známky pouze čisté anebo pouze razítkované.

Já mám ve sbírce jak čisté tak ražené. To je věc každého sběratele. Navíc některé známky je těžší sehnat ražené (použité skutečně v poštovním provozu) než čisté.

dejvy napsal

Je zde však nutné dodržet zásadu, že na jednom listě by měly být známky pouze čisté anebo pouze razítkované.

To nevím proč by tomu tak muselo být. V řádech nic takového není a převážně v námětových exponátech to tak bývá. Já to teď rozhodně tak budu mít.

Já osobně mám ve sbírce taky ražené a čisté dohromady. Držím se pouze zásady, že v rámci jedné emise mám vždy všechny známky buď ražené a nebo čisté.

Yrjo napsal

Já osobně mám ve sbírce taky ražené a čisté dohromady. Držím se pouze zásady, že v rámci jedné emise mám vždy všechny známky buď ražené a nebo čisté.

A má smysl držet se doporučení, že čisté známky se ukládají do zásobníků s bílou barvou listu a ražené s černým, nebo na tom v praxi nezáleží?

Souhlasím s Dejvy, i když nevystavuji, sbírka by měla vypadat také trochu esteticky. A nepůsobí pěkným dojmem, když na jednom listě jsou pomíchány čisté a razítkované známky - tedy mám na mysli v jedné serii. Při pohledu každého hned napadne, proč tam čisté jsou - protože jsou levnější, popřípadě se těžko shání použité. To už raději mám ve sbírce prázdné políčko. Není problém čisté dát zvlášť na další list. Tak jako píše Yrjo. A k dotazu Ondre-y: čisté známky se ti v bílém zásobníku nezabarví na lepu černou barvou. A zase na druhou stranu v černém zásobníku je vidět na první pohled nepoškozené zoubkování, lépe se prohlížejí atd.

blazek007 napsal

A k dotazu Ondre-y: čisté známky se ti v bílém zásobníku nezabarví na lepu černou barvou. A zase na druhou stranu v černém zásobníku je vidět na první pohled nepoškozené zoubkování, lépe se prohlížejí atd.

Osobně mám většinu sbírky v zásobnících s černými listy. Pokud je zásobník kvalitní a skladován v adekvátních klimatických podmínkách (především vlhkost), tak k obarvení nedojde. Mám ale pocit, že už se to tu někde v jiném tématu řešilo.

blazek007 napsal

A nepůsobí pěkným dojmem, když na jednom listě jsou pomíchány čisté a razítkované známky - tedy mám na mysli v jedné serii. Při pohledu každého hned napadne, proč tam čisté jsou - protože jsou levnější, popřípadě se těžko shání použité.

Tak jsem si provedl rychlý průzkum na Exponetu a skoro každý exponát má nějaký list (a nebo i většinu) promíchaný (čisté a razítkované). Samozřejmě je lepší, pokud je možno tuto zásadu dodržet, ale ne vždy je to možné. Ve svém exponátu Trávankór budu mít "pomíchané" skoro všechny listy a nevidím v tom žádný problém.

blazek007 napsal

Při pohledu každého hned napadne, proč tam čisté jsou - protože jsou levnější, popřípadě se těžko shání použité.

A nebo je to přesně obráceně - čisté se shánějí špatně a ražené jsou relativně běžné. Ono třeba sehnat variantu, která se vyskytuje na 1 % nákladu a v čistém stavu, kdy čistá známka stojí 50x tolik jako ražená, není žádná sranda.

Jasně, nebo taky obráceně :-)

ikanek napsal

dejvy napsal

Je zde však nutné dodržet zásadu, že na jednom listě by měly být známky pouze čisté anebo pouze razítkované.

To nevím proč by tomu tak muselo být. V řádech nic takového není a převážně v námětových exponátech to tak bývá. Já to teď rozhodně tak budu mít.

Minimálně ve směrnicích pro třídu mládeže to je; na jiné výstavní třídy bych se musel podívat.
Zkus poslat exponát do Polska, tam to určitě vytknou. Pavlínka i já o tom něco víme .