Dobrý den, ve sbírce, kterou jsem jako úplný začátečník zdědil a v níž bych rád pokračoval se nachází řada známek opatřených razítkem, které ale podle mého laického odhadu nepochází z poštovního provozu, ani nejde o razítka z ochoty. To proto, že kromě razítka známka nevykazuje žádné znaky skutečného použití, evidentně nebyla vůbec opatřena lepem, lícová strana je bezvadná a razítko vypadá celkově "uměle". Mám za to, že jde o známky prodávané už s razítkem na poštách začínajícím sběratelům. Jak se ze sběratelského hlediska takové známky posuzují? Předpokládám, že je nelze klasifikovat jako ** - považují se proto za ražené? A jak se na ně razítko dostalo, už při tisku, jelikož se předem vědělo, že jsou určeny sběratelům, nebo později? Mohly být tyto známky vůbec teoreticky použity v poštovním styku? Předem díky za odpověď.

Až na ten lep? je to známka strojově oražená předem pro filatelisty. Tyto známky nemohou být použity v poštovním provozu. Doufám, že mě někdo doplní.

Díky za odpověď, taky se budu těšit na případné doplnění. Co se toho lepu týče, jedná se zejména o známky různých afrických zemí a někde jsem četl, že z klimatických důvodů u nich lep nemusí být použit, ale nevím, jestli jde o tento případ. Nepřikládal jsem fotku, protože mi nešlo o posouzení konkrétních známek, ale obecně o to, jak se posuzují známky prodávané s popsaným typem razítka, a myslím, že k tomu je popis dostačující. Ale můžu případně nějaké fotky dodat.

Záleží na tom, o známky kterého státu se jedná; praxe bývá odlišná.
Prakticky každá poštovní správa dává do prodeje pro sběratele i razítkované známky. Možností je více, uvedu jen ty nejznámější:
1) hotové čisté známky jsou opatřeny pravými poštovními razítky
2) hotové čisté známky jsou v tiskárně opatřeny razítky (ovšem tiskovým způsobem)
3) nehotové známky (zpravidla bez lepu) jsou opatřeny razítky dle bodu 1 nebo 2
4) známky jsou tištěny již včetně razítka

Ad 1) - již se mnoho nepoužívá, občas se s nimi dá setkat u menších poštovních správ, pro které však není prodej známek důležitým státním příjmem (tj. mají celkem seriózní emisní politiku a náklady známek odpovídající potřebám poštovního provozu)
Ad 2) - asi nejrozšířenější způsob, používá jej i Česká pošta. Po vytištění známek se určitá malá část nákladu opatří "razítky", v principu jde o další tisk
Ad 3) - používá se u známek, které mají odlišnou technologii výroby (lep se nanáší až po tisku), případně je již při výrobě počítáno s tím, že jsou určeny pro orazítkování
Ad 4) - již při tisku je počítáno s tím, že známky budou výlučně pro sběratele bez možnosti poštovního použití; případně je tento jev častý u ilegálních vydání

Jak jsem již uvedl výše, drtivá většina poštovních správ používá způsob dle bodu 2. Se způsobem dle bodu 1 se lze setkat např. u známek Polska. Bod 3 je typický pro známky tištěné v Maďarsku, tedy kromě maďarských např. Mongolsko aj. Bod 4 se použil např. u dotisku některých známek NDR.

Klasifikace:
V žádném případě nejde o známky **, protože jde o známky znehodnocené. Některé katalogy mají pro takto znehodnocené známky zvláštní ocenění; záleží na příslušném katalogu a příslušné zemi. U většiny známkových zemí je podíl takových známek na trhu tak zanedbatelný vůči skutečně poštovně znehodnoceným známkám, že nejsou evidovány zvlášť. Pokud jsou oceňovány zvlášť, mají označení odlišné od označení pro razítkované známky. Např. Michel má pro ražené známky známé kolečko s puntíkem uprostřed, zatímco pro známky s tímto typem razítka se používá označení "šrafované kolečko". Scott zase má pro razítkované známky označení "U", zatímco pro tato razítka používá označení "CPO".

Děkuji za vyčerpávající odpověď, řekl bych, že v mém případě půjde o případ popsaný pod č. 3), jelikož vedle zmíněných afrických zemí jde i o Vámi uvedené Mongolsko. Měl bych jen dvě upřesňující otázky:

1) je v případě známek tištěných pro sběratele bez možnosti poštovního použití vůbec na místě hovořit o známkách?

2) dočetl jsem se, že pro většinu známek platí, že mají větší hodnotu jako čisté, ale že lze pochopitelně sbírat i známky ražené. Rozlišuje se mezi těmi druhými ještě mezi známkami raženými ručně kulatým razítkem (s datem a místem) a známkami znehodnocenými vlnovkou? Např. v tom smyslu, že známky s vlnovkou je lepší rovnou vyhodit?

1) Můžeme o tom polemizovat, ale jde o poštovní ceniny vydané oprávněným vydavatelem, takže se jedná o poštovní známky. To, že oprávněný vydavatel zhotovil pro distribuci část známek "v odlišné úpravě", tj. opatřil je razítky, je věcí vydavatele. Podobně můžeme vést diskusi o známkách ČR na FDC a nálepních listech. V obou případech jsou známky znehodnoceny stejným způsobem, ale FDC jsou po dobu 3 měsíců od data vydání platná ve výši nominální hodnoty známky (byť je již opatřena razítkem), zatímco známku na nálepním listu již poštovně použít nelze.

2) Pro kvalitu razítek platí také určitá kritéria. Zpravidla se uvádí, že otisk razítka má být "lehký, čistý a čitelný". Znamená to, že:

• lehký = měl by být zřetelný, ne moc slabý ani moc silný, aby příliš nerušil obraz známky
• čistý = neměl by být rozmazaný
• čitelný = měly by být patrné údaje z razítka, zejména název pošty a datum
  Čím je kvalita otisku razítka menší, tím snižuje hodnotu známky.
  Známky znehodnocené otiskem strojového razítka s vlnovkou je rovněž třeba hodnotit individuálně podle výše uvedených kritérií. Např. u známek USA je cca 95% znehodnoceno vlnovkou, takže všechny házet do koše by se asi neoplatilo. Samozřejmě hodnota známky s vlnovkou je nižší než hodnota stejné známky s otiskem ručního razítka obdobné kvality.

A je to tak, že známky svěží a známky ražené by se (za předpokladu, že se chci držet ustálených pravidel) neměly kombinovat v jedné sbírce?

Do sbírky si každý může dát, co chce. Samozřejmě je lepší, pokud je sbírka budovaná ze známek buď jenom neupotřebených, anebo jenom upotřebených. Dříve či později stejně každý dojde k poznání, že některé známky sežene lehce jen ty "opačné" než sbírá.
Ani ve výstavních exponátech není problém mít čisté i razítkované známky. Je zde však nutné dodržet zásadu, že na jednom listě by měly být známky pouze čisté anebo pouze razítkované.

Já mám ve sbírce jak čisté tak ražené. To je věc každého sběratele. Navíc některé známky je těžší sehnat ražené (použité skutečně v poštovním provozu) než čisté.

To nevím proč by tomu tak muselo být. V řádech nic takového není 👿 a převážně v námětových exponátech to tak bývá. Já to teď rozhodně tak budu mít.