Sběratel.com

Protože mi v posledních pár dnech prošlo rukama několik českých denárů malého střížku (Břetislavové...), byl jsem "nucen" (a jsem tomu rád) bíže se seznámit s numismatickou biblí českého denárového období - s dílem pana Cacha. Neměl jsem žádný problém s typovým určením - pérovky jsou excelentní. Větším problémem byly různé varianty (tečky v poli, atd.), které jsem dohledával ve Šmerdovi, dále různě po NL, SZ a dalších periodikách.
Mám v knihovně dílo pana Videmana o moravských denárech. Kdyby vzniklo podobné dílo i o českých denárech zajisté by si své místo v knihovnách sběratelů našlo. Otázkou spíš je, jestli se najde nějaký numismatik s dostatkem odvahy nést svou kůži na trh. Rozhodně se ihned vyrojí několik kritiků, kteří ihned "s bravurou" vyvrátí teze a doměnky autora. Zde bych chtěl upozornit na článek z Numismatického časopisu z třicátých let, kde se přední český numismatik "obouvá" do právě vyšlého dílu RIC (Rodina Antoninů). Věřím, že tuto diskusi čte celá řada lidí, kteří jsou v numismatice prvních Přemyslovských ražeb fundovaní a jejich sbírky - ať už soukromé, tak i sbírky které spravují - obsahují celou řadu exemplářů, které by Cachovo, Šmerdovo dílo více než doplnily nebo by některé ražby, na základě nových nálezů, přiřadili jiným panovníkům.
Nedělám si iluzi, že rozpoutám vášnivou debatu na otázky: Kdo by byl "hoden" vydat takovou publikaci? Jaké jsou vztahy mezi lidmi, kteří se těmito ražbami zabývají? Čekají snad na zaváhání a nepřesnosti v článcích kolegů?

P.S.: Omlouvám se za délku příspěvku a založení nového tématu, ale na základě čerstvé zkušenosti jsem nemohl jinak.

Velké střížky již několik let zpracovává nově LP v NM, měl na část snad i grant, ale aktuální stav neznám.

skvěle zpracovává velké střížky Lukas. To jsou vždycky parádní články. Co se týká variant u malých střížků, kromě Cacha používám i Fialu, který některé varianty zná, ale Cach pak už neuvádí.

denar napsal

skvěle zpracovává velké střížky Lukas. To jsou vždycky parádní články.

Články výborné rozhodně jsou, ale zase to naráží na problém jednoho zdroje a dohledávání po periodikách. Osobně si vedu svůj rejstřík článků, které mne zajímají nebo pro mne mají (mohou mít) nějaký přínos. Ve svém rejstříku mám hodně přes 500 článků které mne zajímají nejen z českých periodik. Když se mi dostane do rukou materiál, kde není člověk kovaný - (ví oč se jedná, ale chvíli mu identifikace zabere) a nemá čas probírat 2 metry NL a 1,5 metru SZ, může být přesné určení velký problém - mnohdy se raduje nad novou variantou, která je známá již několik desetiletí, jen mu v knihovně chybí příslušné číslo NL, kde byl "nový" denár popsán.

denar napsal

Co se týká variant u malých střížků, kromě Cacha používám i Fialu, který některé varianty zná, ale Cach pak už neuvádí.

Samozřejmě existuje mnoho knih k českému denárovému období na různé úrovni, ale jde mi o navázání na již vzniklá díla - provést jejich syntézu pokud je to možné, doplnit nově objevené, nalezené ražby. Vždy půjde o korpus, který by mohl být vhodným způsobem doplňován nebo revidován.
Je možné, že mezi lidmi, kteří se "profesionálně" zabývají nejen denárovým obdobím, je obrovská rivalita a navzájem se čeká na zaváhání kolegy (tedy spíš soupeře). Aby mohly být jeho "zcestné" názory rozmetány soupeř veřejně zesměšňen.
U denárových ražeb asi víc než kde jinde platí: tisíckrát opakovaný omyl (lež) se stává pravdou a současně nové je i to, co již bylo zapomenuto.

jelikož jsou tyto denáry celkem drahá záležitost, tak se sběratelé veřejně moc nechlubí, co ve sbírkách mají. a jelikož patrně těžko někdo sbírá tyto denáry i na různé dílčí varianty (např. opisové), sotva bude možné, aby takové dílo sepsal jen jednotlivec z řad soukromých sběratelů, bez přístupu k muzeím a hlavně NM. takže podle mého názoru by takové dílo mohl a měl sepsat jedině právě někdo z Národního muzea

kacuro napsal

jelikož jsou tyto denáry celkem drahá záležitost, tak se sběratelé veřejně moc nechlubí, co ve sbírkách mají. a jelikož patrně těžko někdo sbírá tyto denáry i na různé dílčí varianty (např. opisové), sotva bude možné, aby takové dílo sepsal jen jednotlivec z řad soukromých sběratelů, bez přístupu k muzeím a hlavně NM. takže podle mého názoru by takové dílo mohl a měl sepsat jedině právě někdo z Národního muzea

Předpokládám, že takové dílo by mělo rozhodně vyjít pod hlavičkou NM nebo jné významné instituce. Nemělo by se zapomínat ani na významné sbírky v zahraničí (Drážďany, Berlín, Varšava, Krakov...)

Možná by pro některé sběratele bylo ctí, aby se mohli podílet svou sbírkou na vytvoření takového korpusu (citace podobným sylem jako používá pan Halačka SoSb.).

určitě by to bylo super, kdyby vyšlo něco nového aktualizovaného i s fotografiemi mincí, ale vzhledem k práci našich institucí jsem v tomto celkem pesimista. a souhlasím s tím, že orientovat se v desítkách článků v numis. periodikách je pakárna. proto se teď snažím si články z nich skenovat a posléze vytisknout a nechat svázat do knihy, aby byly pěkně pokupě k dispozici

No jak jsem psal denáry(minimálně velkého střížku) zpracovává už více let cíleně a podrobně Luboš Polanský(ved.num.odd.NM), vzhledem k tomu, že toto období nesbírám, tak nemám aktualní info, jak to pokračuje.
Starší všeobecná informace(ptal jsem se vloni na podzim) k publikacím NM ale byla, že nyní se dopublikuje Chaurova sbírka a poté se začně zpracovávat korpus českých ražeb vůbec. Má to i svou logiku, protože Chaura tvoří velkou část sbírkového fondu a tak ho pak vlastně budou při celkovém zpracování doplňovat a náklady na zpracování tím budou také nižší.
To vše ale samozřejmě neznamená, že něco nebude vydáno mimo pořadí.

dracek:
Obávám se, že ten stav, jak jsi jej popsal v prvním odstavci neodpovídá úplně realitě - bohužel.
Bylo by možná dobré, získat přímo od Luboše nějakou informaci o jeho plánech v tomto směru a prezentovat ji tady, zkusím to. Podobné úvahy a náměty, jaké zde nastolil nerva jsou totiž časté a jsou určitě na místě.
Luboš Polanský má opravdu jako výhledovou prioritu zpracování denárové části Chaurovy sbírky v NM, to je určitě logické a bude to sám o sobě přínos.
Ale to je jen dílčí krok a zpracování korpusu českých denárů, tak jak o něm píše nerva je něco docela jiného. To je práce na celý život, bez nadsázky, a to pro člověka, u kterého se protne několik nutných podmínek v jednom bodě. Musí mít pro to odborné dispozice, ale taky optimální zázemí (osobní i v instituci). A v neposlední řadě musí mít vůli se do té práce pustit a vydržet u ní, tedy cílevědomost.
To o čem píše nerva, tedy korpus razidel, je enormně náročný úkol.
Jen malých střížků je přes tři sta typově, u některých typů jsou různých razidel desítky, ale i stovky !!!
Ano, ideální by bylo, aby takovouto práci zaštítilo Národní muzeum. Ale mám silné pochyby, že to je ve výhledu příštích let takový projekt zorganizovat, personálně zabezpečit a také zafinancovat.
Pokud vím, hlavním zdrojem ze kterého se numismatické práce financují, jsou granty. Tam jde podle hlasů které slyším čím dál méně peněz, a také ty granty v principu nejsou směřovány na katalogy.
Dalším zdrojem jsou bonusy za publikování autorů z příslušných institucí v tzv. recenzovaných periodicích, takže ti lidé jsou tlačeni k tomu, aby raději psali studie do NL, než aby tvořili katalogy.
LP je opravdu člověk, pro kterého by role zpracovatele korpusu byla optimální. Ale nevím nic o tom, že by na něčem takovém pracoval, spíše se věnuje revizi nálezů, což je určitě také klíčová věc, ale korpus to není, i když je to jedna z nutných podmínek pro to, aby měl korpus na čem stavět, někdy v budoucnu. Tak to už ale bude pro jinou sběratelskou generaci ........
K dnešnímu dni formou, která má charakter korpusu, jsou v rámci českých velkých střížků zpracovány 9bodové typy (W.Hahn) a pak J.Lukasem : karolinský typ, typy Cach 79-81, mečové typy starší část a mladší chystá, ve dvou studiích přelom 10. a 11.stol. a velkou prací by měl být korpus Jaromírových ražeb. Dále lze za korpus považovat i vyšehradské ražby od J.Háskové. J.Lukas skutečně důsledně mapuje veřejné i soukromé sbírky a výstupy jsou perfektní. Pokud by se takto dopracovaly třeba jen ty nejhojnější typy jen z 10.stol., je to ještě hodně let práce.
Myslím, že cesta může být, aby se další lidé pustili třeba do jednotlivých panovníků v rámci malého střížku.
Otázka také zní - je vůbec poptávka ???

Ano je to otázka, kolik lidí bude sbírat zrovna ne levné denáry na varianty a tedy chtít takto zpracovanou publikaci.
Ostatně víš o tom z vydání moravských ražeb jistě své a to tam není rozebírané na varianty razidel, o kterých zde padla zmíňka(protože bez toho je definice varianty značně volná...).
Ostatně není-li to tajné, kolik z vytištěného nákladu 500kusů u Moravkých denárů je rozprodáno?

Samozřejmě, přísné obchodní tajemství, nikomu neříkat ....
Už jen že bych si velice přál, aby ten český korpus někdo udělal, takže mlčet zlato.
Vážně: Z 500 výtisků hned na startu 70-80ks (nevím z hlavy) na dary a povinné výtisky. K dnešnímu datu po cca 3 letech prodáno asi 100-120ks, také nevím přesně. Teď jsem zkusil odvézt deset ks do Mnichova do antikvariátu, uvidím.
V ceně je marže pro obchodníky 200,- každý (po pravdě) řekne že zoufale malá. Náklady na sazbu, tisk, ostatní režie lze jistě odhadnout.
Jo a fotky z cizích muzeí = cifry na samostatnou debatu.
Pro byznys se to ale opravdu nedělalo.

nerva81: jestli se jedná o malé střížky Břetislava I., byl byste tak hodný a ozval se mě na mail ? Začal jsem si před časem, do značné míry na podnět od kacura, skládat menší článek o tzv. měnové reformě Břetislava I., metrologie, chronologie některých typů, atd. předem díky

jv64 napsal

nerva81: jestli se jedná o malé střížky Břetislava I., byl byste tak hodný a ozval se mě na mail ? Začal jsem si před časem, do značné míry na podnět od kacura, skládat menší článek o tzv. měnové reformě Břetislava I., metrologie, chronologie některých typů, atd. předem díky

Už jsem je vrátil majiteli, ale pokusím se data získat...