Moderátoři: dejvy, smith, ikanek, regula_jan

To je otázka jestli byl Zikmund o tolik schopnější než Václav IV. či v čem, ale to bych tady neřešil. Byl mladší, měl více sil, ale Čechy se mu taky dlouho nedařilo ovládnout. Václav IV. vládl delší čas celkem v pohodě, ale pak se mu to nějak zvrhlo a nezvrhávalo se to jen v Čechách (viz i papežské schizma, za to Václav určitě nemohl). Zikmund to má navíc v našich zemích blbý v tom, že když se mu podařilo konečně fakticky dosednout na trůn, umřel si a neměl čas se zapsat jinak než husitskýma válkama. Ve vědeckém prostředí si to Zikmund už vylepšil, ale borci v hospodě budou volit spíš toho, kdo bude říkat, že Zikmund byl darebák a chtěl vyvraždit český národ, který hrdinně bojoval proti zpuchřelému feudalismu a český rek Žižka je naše tradice, toho máme následovat, ne nějaký cizák z Uher. (Ano, kdo vycítil narážku na poslední presidentskou předvolební kampaň, ten má dobrý čichometr.😋)
Si pamatuju, že prý mu (Zikmundovi) lékaři radili, že by si neměl moc často mýt vlasy. Taková zbytečná blbost a já si to zapamatuju mnohem spíš, než nějaká data!😁
EIM, jestli jsi od Brna, nechceš se podívat ve čtvrtek na kolování? Dáme řeč a když si s sebou vezmeš dostatek peněz...😉


Pro tenzor: Omlouvám se, do počtu obyvatel R-U monarchie se mě vloudila chyba. Jinak názor, že FJ I byl slabý panovník, pokládám ze stejný blud, jakým jste nazval můj příspěvek. T.G.Masaryk (a další "vlastenci") byl odsouzen k trestu smrti za vlastizradu, která s potlačením lidských práv nemá absolutně nic společného, což Vám nějak ve Vašem zápalu uniklo. Stejně tak Vám uniklo, že za panování císaře FJ I. se Rakousko - Uhersko stalo nejrozvinutější průmyslovou zemí v Evropě. Na čemž K.H.Borovský svými pamflety podíl rozhodně nemá. Nevím jak Vy, ale já jsem se v literaratuře, zabývající se dobou panování císaře Františka Jozefa I (Henry Bogdan, Friedrich Weissensteiner, Jiří Pernes), s tím, že FJ I byl slabý panovník, nesetkal, snad mimo práci Jana Galandauera.

Tak to netuším. Jen si troufám odhadnout, že u nižších hodnot to bylo přece jen vyšší % než u 10 K, ačkoliv vzhledem k nákladům to taky není tak jisté (jedna známka z nákladu 200 kusů je poměrně velké procento). 20 f Ženci MAGYAR POSTA nejspíš asi ani jedna. U Blahy (Skalické) to bude mizivé procento, Šrobár se do určité míry používal.
Ale pro příklad nemusíme chodit daleko do minulosti. Kolik % známek je/bude použito od současných Vlastních známek? U některých (Pojišťovna - TL VZ 0002) to je takřka 100%, leč nepoštovně, u jiných čerti vědí, ale na nějaký vysoký čísla to taky nevypadá.

Je jasne kam moje otazka smerovala. Proste vydani tech znamek nebylo motivovano potrebami postovniho provozu. A proto mi nejde do hlavy, ze skutecne pouzite znamky PC 1919 jsou v katalogu oceneny tak malo oproti cistym, kterych se dochovalo daleko vice. Treba u Svycarska znamky Pro Patria a Pro Juventute ze 20.-40. let jsou razene cennejsi, protoze je zrejme malokdo pouzival k vyplaceni dopisu.

al_bundo, o přetiscích PČ 1919 toho tu už byla napsána spouta. Je věcí každého filatelisty, jak k nim přistoupí. Každopádně katalogové ceny nejsou dogma a každý si stanovuje ceny podle svých potřeb nebo podle trhu. Katalogy a ceny v nich uvedené jsou víceméně jen orientační. Vezmeš-li v úvahu, že jsou vydávány většinou prodejci (obchodníky s filatelistickým materiálem), přestaneš se podivovat nad některými cenami v katalozích uváděnými, protože opravdu jen výjimečně reagují na aktuální tržní ceny a vycházejí z množství vydaných, použitých a dochovaných kusů (podle stáří).

Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.