Sběratel.com

Zajímalo by mne, zda má někdo z čtenářů nějaké znalosti o zhotovování padělků litografickým způsobem.
Koupil jsem drahé známky, které se dokonale kryjí s příslušným známkovým polem originálu, ale je jiná barva i papír. Vzhledem k tomu, že prameny uvádějí, že původní litografické desky byly zničeny, tak nemůže jít o novotisk (novotisk by byl velkou senzací).
Hovořil jsem s jedním filatelistou z USA, že prý snad existuje technologie, jak přenést předlohu na litografický kámen a takto zhotovit dokonalá falza.
U těchto padělků chybí např. rastr typický pro falza přes zinkovou desku, známka se shoduje v detailech s originálem, i když se narazí na drobné rozdíly způsobené nanesením barvy.
Pomůže mi někdo? Příslušné scany známek bych zaslal prostřednictvím Zdeňka Jindry.

Díky za příspěvek. Určitě tento dotaz můžeme zveřejnit i na www.infofila.cz včetně obrázků a odkazovat sem na diskuzi. Poté se k tomuto problému může vyjádřit více lidí.

Postupne vkladam obrazky od Jaromira.


Jar. 4arch pravé známky Mi.4 a 5


Mi-4poz.4,Mi-5 poz.2 falza


Mi 4 a 5 rub falza


Mi.4-poz.4 pravá známka


Mi.4-pozice 4 pravá známka


4arch kde nesouhlasí vzájemná poloha známek

Děkuji Zdeňku Jindrovi za zveřejnění obrázků. Pokusím se o bližší popis známek. Jedná se o známky starého Kábulu (Afghanistánu Mi.4 a 5) - jedna z nejvzácnějších emisí.
obr.1 - rekonstrukce 4 archu ze sbírky Rolfa Jaretzkého (německý znalec a juryman, člen elitního klubu Monte Carlo 100). V Praze 2008 vystavoval tento exponát v síni slávy. Tyto známky jsou zaručeně pravé a podobné rekonstrukce existují celkem 3. Naposledy vydraženo za 47.500 CHF. Jedna z rekonstrukcí je v Taplingově sbírce v muzeu ve Velké Británii.
obr.2 - pravděpodobná falza - líc. souhlasí známková pole, nesouhlasí barva a papír
obr.3 - pravděpodobná falza - rub.
obr.4 - Mi.4, poz.4 - zaručeně pravá známka
obr.5 - Mi4, poz.4 - zaručeně pravá známka
obr.6 - kompletní tiskový arch z exponátu H. A. Nanjee z Pakistánu (v Praze 2008 Pozlacená medaile).
V případě pravosti by to byla senzace, protože by se jednalo o unikát. Známky odpovídají
známkovým polím, ale nesouhlasí vzájemná poloha známek vůči sobě! Pravost zpochybnil U. A. Isání
národní komisař Pakistánu a vystavovatel Afghanistánu ( V Praze získal Zlatou medaili). Nikdo z jury
v Praze tento 4 arch nezpochybnil a vzhledem i k ostatním materiálům byl tento exponát celkově
podhodnocený.

Pátral jsem dále po zdroji pravděpodobných padělků a prodávající tvrdil, že je již před cca 10 lety koupil v aukci v Indii. Obchodník tehdy tyto známky porovnával s příslušnými známkovými poli a byl přesvědčený, že jsou pravé. O tom jsem byl přesvědčený i já podle scanů. Aukce se zúčastnilo více dražitelů, protože tyto a podobné pravděpodobné další padělky ošálily i velmi zkušeného specialistu z GB. Na uvedených padělcích nesedí odstín barvy a papír, na jiných padělcích již souhlasí všechno!!!
Jinak z těchto emisí mám velké množství padělků a existuje i velké množství padělků, které byly zobrazeny na netu, ale rozdíly jsou tak velké, že člověk nepotřebuje ani lupu.
Skutečně nikdo z čtenářů nemá žádnou informaci o padělcích metodou litografie?

Myslím pane Petříku, že s rady k Afghanistanu Vám tady u nás asi nikdo nedá. Ale jak sám píšete, ta Indie je na takovéto padělky dost pravděpodobná. Rozhodně jsem viděl docela kvalitní celková falza známek různých staroindických států padělaných údajně také v Indii a lišících se právě zejména použitým papírem. Tyto falza se však vyskytovala pouze v zahraničí a u nás jsem na ně zatím nenarazil. Jinak jsou samozřejmě postklasické známky Afghanistánu velmi zajímavou(a cennou) oblastí pro sbírání, i když u nás exotickou a nesnadnou, takže přírůstky lze asi nakupovat pouze v zahraničí.

Děkuji za příspěvek panu Drackovi, protože falza Indie a starého Afghanistánu jsou snad nejvíce rozšířená ze všech zemí světa a vydaly by na velmi obsáhlý článek. Začíná to již hned prvními známkami na území Indie Scinde 1852 - první známky vydané na Asijském kontinentu vůbec. Tato vydání mají katalog 800 - 70.000 GBP dle Gibbonse. Protože Scinde patří do známkových zemí a nejlevnější poškozené pravé známky u nás začínají na 10.000,-Kč, spokojují se sběratelé ZZ s falzy různých kvalit, jejichž cena se pohybuje od 50 do 500,-Kč.
V ČR je jen asi 5 sběratelů ZZ, kteří tuto známku mají pravou. Dopis nemá nikdo z nich. O to více vynikne exponát Jochena Heddergotta, který jsem viděl na WIPA 2008, kde měl Scinde věnovány 2 celé rámy a jen dopisů jsem napočítal 27. Známek Scinde snad 100!
Ze staroindických států jsou nejvíce rozšířena falza zemí Jammú, Kašmír, Jammú a Kašmír. Katalog těchto známek se pohybuje cca 60-1.500 GBP. Ironií je, že např. v katalogu Gibbons kde je tiskový arch 4 známek v celkové katalogové hodnotě 5.800 GBP je vyobrazeno falzum!
Ze starého Afghanistánu se padělalo úplně všechno, nejvíce emise tygřích hlav 1871-1878 a ražené známky 1880-1891. Katalog většinou 50-1500 GBP.
Většina těchto falz však vznikla koncem 19. století, v letech 1890 - 1900! To, že je to skutečně tak, jsem si potvrdil, když jsem získal falzum Jammú tištěné na papíru na kterém se tiskly známky starého Afghanistánu v letech 1880 -1890. Dokazuje to i vzájemnou provázanost těchto území. Vždyť území Jammú a Kašmíru bylo součástí Afghanistánu až do roku 1819 a až do cca do r. 1878 ji Afghánští panovníci pokládali za součást svého území.
Všechna tato falza, která uvádím jsou ale bez problémů rozpoznatelná. Na těchto známkách jsou takové rozdíly, že nemohou vzniknout žádnou chybou tisku. Falza, která jsem uvedl nyní téměř dokonale souhlasí s příslušným známkovým polem, odborníci nad nimi krčí rameny a připouští, že by to mohly být i nějaké zkusmé tisky na jiném papíru. Byla by to velká senzace, ale osobně tomu nevěřím. Z vyobrazených známek je nejzajímavější kompletní 4 arch od vystavovatele Nanjee. Žádný katalog, ani odborná literatura se nezmiňuje, že by se kompletní arch zachoval. Jsou popsány jen 3 rekonstrukce. Když jsem tento 4 arch zkoumal (jen na základě fotografií), tak tvary známek se přesně shodovaly s příslušným známkovým polem. O to větší byl šok, když jsem podle rekonstrukcí kontroloval vzájemnou polohu známek vůči sobě a zjistil, že je rozdílná. V Praze se k tomu nikdo nevyjádřil (jen U. A. Isání - národní komisař Pakistánu vyjádřil určité pochyby, ale jury pravost nezpochybnila).
K jury v Praze musím podotknout, že u exponátů starého Afghanistánu (celkem 5) zkoumala materiály, které byly naprosto v pořádku a nezpochybnitelné, ale naproti tomu jim unikla falza jasně rozpoznatelná pouhým okem. Také k bodovému hodnocení bych měl silné výhrady. O to více by mne zajímalo, jestli členem jury byl skutečně Rolf Jaretzki, který je na Afghanistán specialista a byl uvedený i v katalogu výstavy.
Uvedené poznatky mne vedou k tomu, že musí existovat metoda, jak přenést na litografický kámen předlohu známky do všech detailů, tak se snažím vyvolat diskuzi snad i s tiskaři a omlouvám se všem, pokud jsem je unavil tímto delším příspěvkem k historii falz z oblasti Indického subkontinetu.
Problém těchto falz se hodně řešil ve velké Británii po r. 1920, tyto známky byly velmi populární, sbíral je např. hrabě Ferarri, potom Maurice Burrus (jeden arch tygřích hlav s jeho majetnickým podpisem se mi podařilo sehnat do svojí sbírky). Nyní jsou např. známky staré Indie velmi populární, ale Afghanistánu se věnuje málo sběratelů (i když 5 exponátů v Praze není zase tak málo).

Dobrý den. Nejsem tiskař, ale myslím, že zhotovení přesných kopií litografickým způsobem je možné. Nejdřív bych vyfotil nebo naskenoval pravou známku a vyrobil černobílý negativ, stačí v počítači. S digitální technikou je to jednoduché a levné. Litografickou desku natřu nějakou světlocitlivou látkou. Negativ ve správném měřítku promítnu na desku, jako ve fotolabu. Desku případně vymáchám v nějaké další chemikálii. Osvícená místa budou bravu odpuzovat, neosvícená přijímat, nebo naopak. Z desky můžu tisknout obvyklým postupem.

Podobným postupem - fotolitografií - se vyrábějí miniaturní integrované obvody. Současné mikroprocesory mají prvky (čáry) široké jen 45 nm.

Ve Filatelii 5/2004 pan Vondřich uvádí, že dnes se již nepoužívá klasická ruční litografie - známky se zpracovávají počítačem. Do něho se naskenuje nejprve rozkresba a do ní samotný návrh a vše se rozměrově přizpůsobí. Myslím si, že jak to popisujete, tak se pravděpodobně tyto padělky vyrobily. Jsem naštvaný sám na sebe, že jsem za ně dal tolik peněz. Ale reklamovat je od dodavatele z Taiwanu, který tvrdí, že je koupil v Indii je poměrně složité... A navíc policie na eBay naprosto nefunguje - ani neodpoví přes řadu urgencí.

To je mi líto. Přeji vám, ať se reklamace podaří. Padělky jsou zhouba filatelie. To aby se každý sběratel musel učit rozpoznávat padělky. Nejhorší je to u vzácných známek, kde téměř chybí možnost porovnávat se zaručeně pravou známkou. Padělatel v nejlepším případě vrátí peníze a zkusí podvést někoho jiného. Na sebe nebuďte naštvaný, nic špatného jste neudělal. I ten, kdo vám známky prodal, mohl jimi být oklamán stejně jako vy.

Tady bohužel s reklamací neuspěji. Prodávající neuváděl záruku pravosti, připouštěl i určité pochybnosti. Konzultoval jsem to tehdy se 2 specialisty na Afghanistán, ale nebyli jsme schopni se shodnout. Na scanu se nám sice nezdála barva a papír, ale literatura uváděla, že existují 2 druhy papíru. Bohužel ten druhý druh papíru jsem měl možnost vidět na vlastní oči až v Praze 2008 na výstavě. Sešlo se nás tam 5 specialistů na Afghanistán a až tam jsme shodli, že jde o padělky. Ale i ty padělky v této kvalitě nejsou úplně bezcenné.
Nedávno jedna aukční firma v USA prodávala kolekci padělků Afghanistánu a prodala se za více než 2000 USD.