Poly napsal/a:

Dobrý den, moc Vám všem děkuji za odpovědi a informace, i když nejsou úplně optimistické :-D Popřemýšlím, ale v tuto chvíli se mi jeví jako nejrozumnější varianta ponechat je potomstvu jako rodinnou kuriozitu. Škoda, že netuším, jak k bibli babi přišla a proč je tak poškozena.

Dobrý den, určitě si bibli nechejte a pokud možno ji dejte restaurovat. Bude to stát dost peněz, ale Vaši potomci budou mít kousek naši historie.

Dobrý den Poly, jako sběratel bych měl vážný zájem o vaši bibli. Není rozhodně bezcenná a mohu vám za ni nabídnout jako koncový zájemce solidní cenu. V případě vašeho zájmu mne můžete kontaktovat na email: doucha654@seznam.cz

Ponechat, určitě nerestaurovat. Restaurováním se cena sníží. Alespoň v mých očích. Raději budu mít tento sice salát, ale autentický stav, než novodobé desky, ořezání stran atd. Máte krásnou věc.

To co popisujete nieje restaurovanie, ale len jednoduche zviazanie, ako pri diplomovke. Restaurator musi brat do uvahy obdobie kedy kniha vznikla a snazit sa pouzit co najvernejsie materialy a pracovne postupy ako v danom obdobi. Dalej s restaurovanim suvisi aj cistenie a konzervovanie, co moze zabranit dalsej degradacii knihy a zarucit jej dlhu zivotnost ...

Problém, zda staré knihy restaurovat, by se měl řešit individuálně kus od kusu. Je třeba přihlédnout k mnoha okolnostem. Staré vazby bývají často cenné, jsou stylové, jejich odstranění je určitá ztráta. Novou vazbou ale zase tvoříme novou historii. Restaurátorský zákrok je dokladem zájmu člověka. Z tohoto hlediska mají dle mého názoru svou cenu coby historický doklad i nestylové převazby barokních tisků z 19. století - ukazují, že kniha v té době žila. Pro novou vazbu a kompletní restaurování starých knih mluví (kromě jejích uchování na další dlouhá desetiletí) dost jednoznačně hygienické okolnosti. Nezapomínejme, že kniha (i nová) je organickým materiálem. Staré knihy a vazby, i když se nám na pohled zdají pěkné, mohou podléhat dlouhodobým fyzikálně-chemickým procesům, které jsou analogické tlení. Mohou být zdrojem plísní, roztočů, připravit svému majiteli zážitky alergických reakcí. Z tohoto hlediska zobrazená Melantrichova bible jednoznačně restauraci vyžaduje, kompletní, náročnou a pekelně drahou, bude to pěkně tučná pětimístná částka.

Tady by to chtělo dekle a fixovat několik krajních stran, nebo se roztrhají úplně.

Ještě jednou děkuji za vyčerpávající informace ohledně restaurování. Tučná pětimístná suma jako odhadní cena mě nepotěšila, ale dalo se to čekat. Máte nějaký odhad, jaká by byla adekvátní cena, pokud bych se rozhodla nerestaurovanou bibli prodat? Přeji hezký den.

To stačit určitě nebude. Je tam potřeba kompletní restaurování jinak z toho za pár let nezůstane vůbec nic.

Tady je popis toho co takový zákrok obnáší (je to popis restaurování jedné mojí knihy a ta zdaleka nebyla v tak špatném stavu):

Mechanické čištění knižního bloku
Knižní blok byl zbaven nečistot vymetením štětce.

Čištění pomocí vodných systémů
Celý knižní blok bylo nutné vykoupat, protože byly k sobě listy přilepené velkou vrstvou klihu a z toho důvodu nešel ani knižní blok rozebrat za sucha. Listy byly vyčištěny ve vodní lázni s přidáním tenzidu benátského mýdla. Následně byly promyty vodou, aby se odstranily zbytky mýdla a hřbety složek byly odstraněny od klihu a jiných nečistot. Nakonec byly zaklíženy 0,5% vodným roztokem Tylose MH 300. A pod záteží vyrovnány.

Vyspravení ztrát v bloku knihy japonským papírem
Středy složek a všechny ztráty papírové podložky byly vyspraveny zatónovaným japonským papírem, lepeným 4% vodným roztokem Tylose MH 6000.

Kompletace složek
Jednotlivé dvoulisty a jednolisty byly po vyspravení opět podle číslování seřazeny do složek, aby se kniha dala sešít. V případě jednolistů k nim bylo přilepeno křidélko, aby jeden list tvořil dvoulist a dal se ušít. Tam, kde listy chybí úplně jsou umístěna křidélka.

Šití knižního bloku
Složky byly ušity do knižního bloku podle umístění původních vazů. Kniha je ušita na čtyři pravé vazy a na dva vazy zapošívací u hlavy a u paty knihy. Po ušití celého bloku je hřbet zaklížen směsí pšeničného škrobu a 4% Tylose MH 6000. Jako mezivazní přelepy byly použity proužky z japonského papíru gramáže 43 g/m2. Ty byly také přilepeny pšeničným škrobem a Tylosou.

Další postup je oprava, nebo výroba nových knižních desek.

Přikládám pár fotek.

Obrázky: