Sběratel.com

... a detail razítka.

Obrázky:

V roce 1850 došlo ke změna Vrchní poštovní správy na poštovní ředitelství. Změnila se i razítka

Obrázky:

Jeden úřední "ředitelský" dopis z roku 1858, adresovaný "ještě výš", na poštovní ředitelství do Prahy ...

Obrázky:

.. a zase detail razítka ...

Obrázky:

Jen na chvilku odbočím...
Víte, kdy a kde byla zřízena první soukromá telegrafní linka v tehdejším Rakousku? No jasně že v tom mělo Brno prsty! Bylo to podél železniční trati z Vídně do Brna ... (Kdepak Pražáci )

"Společná" poštovní a telegrafní služba byla v Brně zavedena až v roce 1850 a v brně byl ustanoven samostatný brněnský telegrafní úřad. A když je úřad, musí být i ředitelství

Ve své sbírce mám jeden úřední dopis odeslaný v roce 1872 brněnským "Ředitelstvím nad telefony pro Moravu a Slezsko" s pěkným, málo viděným, razítkem...

Obrázky:

... ještě detail razítka.

Obrázky:

V roce 1876, už úředníci měli jiné razítko ...
Škoda, že je špatně čitelné. Třeba ten detail bude lépe vidět.

Obrázky:

No, proč jsem odbočil...
V roce 1884 se telegrafní služba zahrnula do poštovního provozu a v Brně vzniklo tak sloučené poštovní a telegrafní ředitelství.
Nové ředitelství - nové razítko

Obrázky:

Dopis z roku 1900...

Obrázky:

... a detail razítka.

Obrázky:

V roce 1903 se používalo razítko už zase jiné ....
Dopis a detail razítka přikládám...

Obrázky:

Za pár let přišla nová Československá republika, tak možná, že s tímto razítkem už na ředitelství vydrželi....
No, kdyby někdo z Vás měl cokoliv, co by doplnilo předrepublikovou historii brněnského poštovnictví a brněnského hlavního poštovní úřadu (Brünn, Brünn Stadt, Brünn1/Brno 1), klidně to sem nyní dejte!
Aspoň se mrkneme na něco nového...
Děkuji předem...

A někdy příště?

Vrátíme se časem nazpět, až do srpna roku 1848, kdy na brněnském Hlavním nádraží byla otevřena poštovní expedice Brünn Bahnhof.

Ale to už je zase úplně jiné vyprávění...

Ještě snad jako tečka ... takový přehled ...

Hlavní zemští poštmistři (Oberpostmeister) a vrchní poštovní správci (Oberpostverwalter) pro Moravu v Brně

V čele rakouské poštovní správy stál nejvyšší dvorský poštmistr, na nižším stupni organizace se v jednotlivých zemích tvořily hlavní zemské poštovní úřady, vybudované ve všech správních střediscích rakouského soustátí (např. Praha, Brno…). V jejich čele stáli hlavní poštmistři. Tím nejstarším skutečně doloženým brněnským poštmistrem byl Valentin Sartor…

1623 – Valentin Sartor
1625 – Vincenc Wiesinger

Valentin Sartor byl ale nekatolík a musel tak po 22. březnu 1625 Brno opustit. V tento den bylo totiž vykonáno nařízení krále ze dne 27.12.1624, že všichni nekatolíci musí opustit zem. Místo něho se správcem stal Vincenc Wiesinger, jehož jméno se právě v roce 1625 v archívech objevuje. K těmto prvním dvěma jménům jsou zde připojeny ty letopočty, které uvádí František Žampach ve své publikaci „O poště v Brně“, naopak Pavel Čtvrtník, Jan Galuška a Patricia Tošnerová uvádějí ve své knize „Poštovnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“ data poněkud rozdílná, která jsou v rozporu s výše uvedenými skutečnostmi:

1617 – 1632 Valentin Sartor
1634 – 1646 Vincenc Wiesinger

Navíc je také známá skutečnost, že při švédském obléhání Brna, trvajícím 112 dní (3.5. - 23.8. 1645), dle dochovaných archívních pramenů zahynul také brněnský poštovní správce, bohužel jeho jméno tyto archívy neuvádějí …

1651 – 1655 Jiří Khünstler (Kunsthe)
1655 – 1698 Jan Jiří Metzger z Metzburgu
1700 – 1707 Karl Josef Metzger z Metzburgu
1708 – 1714 Jan Vilém Appelmann
1714 – 1718 Oto Ferdinand Kaltschmied z Eisenbergu
1719 – 1732 František Bernard Prokops z Rabsteinu
1732 – 1743 Leopold Vilém Appelmann
1743 – 1770 Karel Leopold Khautz z Abendthalu

Od roku 1749 sídlila v Brně vedle poštovního úřadu také vrchní poštovní správa (v tehdejší Nové poštovské ulici č. 10, dnešní Jánské ulici), což byl nadřízený úřad pro veškeré poštovní stanice na Moravě. Jeho vedoucím, tzv. vrchním poštovním správcem, se stal Karel Leopold von Khautz z Abendthalu, tehdejší brněnský poštmistr. Od té doby vrchní poštovní správce nadále souběžně zastával i funkci brněnského poštmistra - tu ale vzhledem k povinnostem, spojeným s funkcí vedoucího vrchní poštovní správy, vykonával pouze formálně a poštovní úřad tak řídil některý z poštmistrových podřízených …
Vrchní poštovní správa byla instituce nadřízená pro všechny moravské poštovní úřady, zabývala se zakládáním poštovních úřadů, správou a účetnictvím.

1770 – 1776 Josef Antonín z Holzbecheru
1776 – 1800 Karel z Köffiller
1800 – 1804 František Würth
1804 – 1820 Václav Bettmann
1820 – 1822 Jan Högler
1823 – 1828 Antonín Linz z Leckenbergu
1828 – 1831 Antonín Turneretscher
1831 – 1834 Engelbert Bahr
1834 – 1835 Antonín Bruckmayer
1835 – 1837 Bohumír z Giuliani
1837 – 1838 Vilém Weingarten z Münzbergu
1838 – 1844 Vilém Stupper
1845 – 1849 Antonín Selinger
1849 – 1870 Jan Kolmann

… víceméně až do roku 1850, kdy byla v rámci celkové reorganizace státní správy vrchní poštovní správa transformována na poštovní ředitelství. Tehdejší vrchní poštovní správce Jan Kollmann se tak stal 29.1. 1850 prvním brněnským poštovním ředitelem.

Pod brněnské poštovní ředitelství spadalo v jeho počátcích osm poštovních erárních úřadů - v Brně, Opavě, Olomouci, Břeclavi, Bohumíně, Zábřehu, Hranicích a Svinově, dále 67 pronajatých poštovních stanic, dvě poštovní přespřežní stanice v Brně a Opavě. Dále pak to bylo 102 soukromých poštovních expedic, 11 železničních expedic a 40 pošt sběren.

Zdravim MikyM doufam ze vam moc nenabouram zrovna tema pred,republikove ale myslim ze to stoji za ukazku krasna obalka se soubeznou frankaturou Ru+ Csr1 a to nejzajimavejsi je samozrejme 😆 Razitko a datum 1.1.19 !!! Brno 1 👍

Obrázky:

Ne, nenabouráváte, klidně sem dávejte co uznáte za vhodné a co se líbí...

Je to sice už po rozpadu R-U a téma hlavního brněnského poštovního úřadu jsem prozatím "uzavřel", ale zase na vašem dopise lze krásně dokladovat, že ještě 1.1. 1919 (pominu-li Nový rok - první Nový rok nové republiky ), dva měsíce po vzniku Československa, se na hlavním poštovním úřadě v Brně stále používala stará R-U denní razítka!

Když hrábnu do svého nezpracovaného šuplíku, mohu zase dokladovat (ale jak říkám, nemám dál toto téma zpracované a tak jistě někteří z Vás to dopisy ve své sbírce mohou upřesnit a posunout, že už 11.8.1919 se používalo tzv. "znárodněné" denní razítko s vylámaným německým názvem "Brünn 1"

Obrázky:

a o "rok později" (28.8. 1920) se už používala první naše - československá - denní razítka s zkratkou Č.S.P.

Ale jak říkám mnozí z vás by to dokázali díky zásilkám ve své sbírce, určitě ještě upřesnit... já se tomu zatím nevěnoval... až někdy, až bude čas....

Obrázky:

Brno nádraží rok 1898

Obrázky:

No... když už jsme se ještě na chvilku zastavili u hlavního brněnského poštovní úřadu... něco maličko bych doplnil ...

MikyM napsal

Roku 1839 nakonec skutečně došlo k přestěhování tohoto, ve své době jediného, brněnského poštovního úřadu do dnes již neexistujících prostor po bývalé Správě erárních statků v budově na tehdejší Verlorene Gasse – posléze Ztracené ulici č. 68 (dnešní Poštovská ul.).
Bohužel fotografie budovy, která dnes už nestojí se mi dosud nikde nepodařilo dohledat...
Vím jedno. V jejím sousedství stával na rohu ulic Verlorene Gasse (Ztracené ul., dnešní Poštovské) a Dolní Jánské – objekt, ve kterém byl asi od roku 1787 hostinec „U tří knížat“ (fasáda arkýře na rohu byla ozdobena třemi obrazy knížat)
Šlo o další věhlasný brněnský hostinec, kde byla během téměř sta let jeho existence ubytována řada prominentních osobností z celé Evropy … Napoleonův maršál Alexander Berthier (1805), pruský král Bedřich Vilém a pruský princ Jindřich August (1814), portugalský král Don Miguel a další. Bylo to místo, kde již někdy ve 14. století stával dům patřící pánům z Boskovic. Jak ale šla staletí, měnili se majitelé, bouralo se, stavělo se, přestavovalo. Fotografiezobrazuje budovu - jednu z nejstarších ve městě - těsně před jejím zbořením. Dům totiž prodala poslední majitelka pí. Kramerová, vdova po obchodníku s kůží, po smrti svého muže poštovnímu eráru pro možnost výstavby tolik potřebné zcela nové budovy pro hlavní brněnský poštovní úřad, který sídlil, jak už jsme si řekli, v nevyhovujících prostorách po bývalé Správě erárních statků … ale o tom zase někdy jindy...

Obrázky:

V tomto dřívějším příspěvku jsem psal, že ... "Roku 1839 nakonec skutečně došlo k přestěhování tohoto, ve své době jediného, brněnského poštovního úřadu do dnes již neexistujících prostor po bývalé Správě erárních statků v budově na tehdejší Verlorene Gasse – posléze Ztracené ulici č. 68 (dnešní Poštovská ul.).
Bohužel fotografie budovy, která dnes už nestojí se mi dosud nikde nepodařilo dohledat..."

No, kdo hledá najde ...

Takže ...

Roku 1839 došlo k přestěhování tohoto poštovního úřadu do dnes již neexistujících prostor po bývalé Správě erárních statků v budově na tehdejší Verlorene Gasse – posléze Ztracené ulici č. 68 (dnešní Poštovská ul.). Verlorene Gasse (kratičká ulice s pouhými sedmi domy) se později (až do roku 1876) nazývala Ztracená ulice nebo jen Kamenný můstek. Toto pojmenování ji dal mostek z kamene, který zde ve středověku postavili přes zdejší Žabí potok, který tehdy tekl podél dnešní Kobližné ulice. Jedním z těch mála domů na této ulici byl Kloster Tischnowitzer Haus (“dům tišnovského kláštera“). Právě v něm od roku 1806 sídlila c.k. administrace státních statků a po ní se sem nastěhoval brněnský poštovní úřad. Později (r. 1853) pak i Vrchní poštovní správa .

Povedlo se mi dohledat jedinečnou fotografii z počátku 20. století zachycující tento Kloster Tischnowitzer Haus (“dům tišnovského kláštera“). V této době v něm ale už brněnský poštovní úřad a ani Vrchní poštovní správa nesídlili, svůj obchod zde měl rukavičkář Theodor Sesula (všimněte si, že v té době úplně vpravo už stojí nová budova hlavního brněnského poštovního úřadu a brněnského poštovního ředitelství, kterou zde popisuji v příspěvcích…(ta velká žlutá, rohová, stojící místo hostince "U tří knížat" ))

Obrázky:

Další kamínek do mozaiky ...

smith napsal

Brno nádraží rok 1898

Obrázky:

No, moc pěkný korespondenční lístek, dofrankovaný známkou, dvě pěkná a čitelná razítka děkuji Smith za obrázek... časem se k nim také dostaneme, ale dávejte to sem, aspoň si doplním digitální archiv...


Tak to berte jako pěknou pozvánku na pokračování mého vyprávění!
Bude to právě o brněnském nádražním poštovním úřadě...

Nádhera, klobouk dolů, vydáte MikyM tyto svoje studie knižně?
Okamžitě bych si takovou knihu koupil.