Moderátoři: smith
Můj laický a nevědecký pohled na historický vývoj názvu hlavního města Prahy
Pravděpodobně nejstarší známý název Prahy zapsal Ibráhim ibn Jákub, česky Abrahám syn Jakobův.
S největší pravděpodobností to byl Žid ve službách španělských Maurů (to byli muslimové). V 10. století navštívil slovanské země včetně Prahy a o své cestě napsal zprávu v arabštině, která se dochovala v pozdějších opisech. Je to jeden z nejstarších písemných popisů našeho území a současného hlavního města. Samozřejmě existují i starší popisy našeho území, než byl ten Ibráhimův, ale domnívám se, že Ibráhim byl první autor, které naše území navštívil osobně a nečerpal z vyprávění jiných osob.
Jméno našeho hlavního města je v české literatuře 20. století je z arabštiny přepisováno takto:
Frága
Faragá
Baraga
Braga
Bragha
Paraga
Těch variant je několik, protože existuje několik pozdějších opisů a přepis je pokaždé trochu jiný.
Z mého pohledu a ve zkratce je postupný vývoj názvu hlavního města Prahy:
Briga – keltský název pro opevněné místo, nebo Brigha – keltská bohyně Brighid.
Braga
Praga
Praha
Brighid byl název keltské bohyně – patronky zemědělců. Brighadun – byl název opevněné osady stojící pod patronkou této bohyně.
Bohyně Brighid byla později ztotožněna se svatou Brigit z Kildare, která je patronkou Irska, která žila na přelomu 5. a 6. století našeho letopočtu, tedy v době předcházející Irsko-Skotským křesťanským misiím do střední Evropy.
P a B v názvu našeho hlavního města.
Zde si lze vypomoci analogií historických podob názvu hlavního města Slovenska. V nejstarších písemných záznamech středověku je Bratislava uváděna jednou jako Braslava a jindy zase jako Praslava. Písmena P a B byla v 10. a 11. století ve staré češtině často zaměňována. V případě názvu Bratislavy bylo nakonec užíváno písmeno B. U Prahy zvítězilo písmeno P. V 10. a 11. století se čeština, polština a slovenština od sebe lišily jen minimálně.
Na důkaz tohoto tvrzení uvádím, že až do 14. století byla v některých oblastech Polska i Slovenska používána čeština jako úřední spisovný jazyk.
Název Praha se začal používat až ve 13. století, kdy se souhláska g změnila v souhlásku h.
Tato změna souhlásky trvala přibližně 100 let od 1. poloviny 13. století až do 1. poloviny 14. století.
Literatura: Miroslav Komárek. Historická mluvnice česká. 1 – hláskosloví. SPN, Praha 1958.
Současní jazykoví badatelé a někteří historici se domnívají, že název Prahy vznikl z keltského braga – rmut, kal, bahno protože na území Prahy byl brod přes řeku chráněný keltskou pevností. Svá tvrzení dokládají názvy jiných měst.
Opuštěna byla hypotéza o prazích ve Vltavě sloužících jako brod v místě dnešního Karlova mostu.
Zajímavé odkazy na toto téma.
Jména typu Praha na Pyrenejském poloostrově.
Koukněte na to a posuďte sami.
www.bylotojinak.cz
Hodně dobré a je tam i velmi zajímavý příspěvek o tom, kde je Wogatisburg.
www.moraviamagna.cz
Stať: Proč se zásluha o založení Prahy upírá Bořivojovi?
To jsou hodně dobré stránky, které doporučuji zájemcům o historii.
www.archeologienadosah.cz
Také moc dobré stránky. Doporučuji si zde přečíst PRAVĚKÉ OSÍDLENÍ ČESKA VE SVĚTLE JAZYKOVÝCH PRAMENŮ.
Braga
V 10. století mohli Vikingové v Praze působit a některý z nich mohl přímo Ibráhimovi i tlumočit. Mnozí Vikingové uměli arabsky, protože sloužili jako žoldáci i pro arabské vládce.
Pro Vikingy bylo slovo Braga známé i když mělo jiný význam.
Jméno Bragi – 1. pád a v podobě Braga – 2., 3. a 4. pád pochází ze staré severštiny a ve staré norštině je v písemné podobě doloženo poprvé v 9. století.
Má několik významů a jeden z nich je i nejlepší ze všech, nejvyšší atd.
To znamená, že Braga může ve staré norštině znamenat nejlepší město, či město toho nejvyššího.
Jméno Bragi/Braga vzniklo ze staronorského Bragr – což byl vznešené označení pro poezii. A Bragi byl bůh poezie, který sídlil ve Walhale.
Tedy Braga = Bragiho město – město boha poezie.
To si myslím, že je o něco lepší než práh domu, nebo prahy ve Vltavě.
Odkazy:
NORDIC NAMES
BABY NAMES PEDIA
Jenom taková perlička na závěr.
Z toho staronorského Braga vzniklo i anglosaské jméno Barrak, které má Barrak Obama i arabské Barrack, které mají někteří Arabové.
To stále točíme dokola kolem:
“Ibráhim ibn Jákub napsal...”
My ale nevíme co Ibrahím píše, nikdo to nikdy neviděl. Stále se jen snažím upozornit na to že jediný zdroj je onen arabský kartograf al-Bakrí který to měl vlastně jen z doslechu. On sám nikdy nenavštívil žádnou ze zemí o kterých psal. Další problém je překlad a překládal to vůbec někdo přímo z arabštiny? Nebylo to náhodou přeloženo nejdříve do španělštiny, pak do němčiny a z toho do češtiny? A s překládáním jmen máme specielně v češtině špatné zkušenosti, dodnes se tu Paris vyslovuje Paříž a Venice dokonce Benátky😃 😉
S přepisem jakýchkoliv místních jmen do cizího jazyka jsou potíže už od vynálezu písma. Takže bych Frága opravdu nedramatizoval. A i když mne kacuro osočil z toho, že si dělám z tak závažné věci srandu, špatné čtení původního originálu a následný zkomolený opis není přece nic nového pod sluncem.
Pro zajímavost by mne ovšem zajímalo které keltské oppidum by původní Briga-Braga jako mělo být, neb dávat městu založenému nějakým jiným etnikem keltský název mi přijde poněkud zpozdilé.
Ani Líšeň nemá jmenovitě moc společného s původním Meliodunon.
Ovšem co se týče přeměny B na P, úplně blbé to sice není (Bratislava-Pressburg-Pozsony-Prešpurk), ale nejstarší autentický dochovaný název je Preslawa. Takže se spíš P změnilo v B než naopak, nehledě k tomu, že současný název je spíše "Bratia a Sláva". Numizmatici jistě vědí, že se jmény na mincích to je často dost ošidné a písmenko sem, písmenko tam, na množství nehleďme. A o kněžně z Mělníka se vedou už přes 300 let spory.
Jak jsem napsal, žádná teorie by si neměla osobovat právo na jedinou možnou platnost. A o tom P a B jsem nikdy neslyšel. Jak to, že v českých slovech je daleko více zastoupeno P, než B? Třeba jedno z nejstarších měst u nás, Starý Plzenec, by tedy byl Blzenec? Vždyť to ani nejde pořádně vyslovit. Česká slova se od nějakého 14. století (kdy začínáme mít ve větší míře první dochované prameny) nijak výrazně neliší od těch, která používáme dnes. Je tedy možné se domnívat, že podobně vypadala i předtím. Změnily se spíše tvary slov, ale ne jejich základ. Ono změnit úplně podobu slov není za tak krátkou dobu zas tak jednoduché. Určitě by se někde našlo alespoň nářečí, které B místo P stále používá. Ale o žádném takovém nevím. Přijde mi to od Adalberta celé nějaké postavené na vodě.
Jdu jen tak kolem a vidím, že se trápíte se zaznamenanými názvy Prahy. Arabština nezná hlásku P, a proto jsou arabské zápisy s náhradními hláskami F nebo B, tedy Frága nebo Brága. Nemohou mít tyto tvary nic společného s předslovanskými názvy.
Jinak, proměny hlásek P, Pf, V a B skutečně byly, ale hlouběji v minulosti, při tvorbě jednotlivých, většinou na etnicitě závislých jazyků. Poměrně pozdní je rozdíl mezi naším VEL (velký) a ruským BOL-EE (více), což je právě přeměna původního V na B současně s přeměnou vokálu.
:D 😃. Alespon se clovek pouci, ne...
Pro vkládání příspěvků se musíte přihlásit.
