Sběratel.com

V Dorotheu je možno dražit limitem, nebo při vyšší vyvolávací ceně než je 300 €, telefonem.

Blizici se prosincove numismaticke aukce prinaseji ve sve nabidce i nektere jedinecne a velmi vzacne kusy. Jednim z nich je razba Ferdinanda III. z roku 1629 s obrazem poprsi mladeho panovnika na aversu a s korunovanym ceskym lvem obklopenym Radem zlateho rouna na reversu, oboji po obvodu se spojenymi ratolestmi a mezilehlym opisem. Zajimave krome mimoradne velkeho prumeru cca 75mm je i to ze existuji odrazky ze stejnych razidel jednak z Au o hmotnosti 100, 50, 40 a 25 dukatu, tak i z Ag o hmotnosti 12, 10, 8, 5, 4a1/2, 4, 3a1/2, 3, 2a1/2 a 2 tolaru. I kdyz napriklad katalog Herinek situuje tyto razby do kladske mincovny kde mel Ferdinand III. diky svemu otci cisari Ferdinandu II. od r.1626 mincovni pravo, jsou to nepochybne razby prazske. Nazor na ucel techto razeb se take behem let postupne vyvijel, at uz od korunovacnich razeb (ta prazska ale probehla jiz v r.1627), pres razby tzv.“na podivanou“ az po soucasny nazor ze jde o pametni razby na uzdraveni Ferdinanda III. z cernych nestovic kterymi onemocnel po sve prazske korunovaci.
V roce 2009 probehla v Muzeu hl.m.Prahy numismaticka vystava kde byl m.j. vystaven pozlaceny Ag odrazek s hmotnosti 3 tolaru (87,79g). Pro uplnost uvadim jeste zachyceny aukcni vyskyt nekterych z vyse uvedenych razeb:
100 dukat – Sotheby, N.Y., 1983
40 dukat – Winterstein, Praha, 1936
4 tolar – Münzen und Medaillen A.G., Basel 1967
3a1/2 tolar – Lanz, Graz, 1973
3 tolar – Rauch, Viden, 1972; Aurea, Praha, 2011
2a1/2 tolar – Aurea, Praha, 2011
2 tolar – Lanz, Graz, 1973
Na nize uvedene fotografii ze stranek NM je zobrazen jeden ze dvou Au odrazku ve vaze 100 dukatu ve vlastnictvi Narodniho muzea v Praze.
Mozna si nekdo vsiml ze jsem v textu uvadel zasadne vzdy pouze slova razba nebo odrazek a ne mince nebo medaile. S tim souvisi muj dotaz: domnivate se ze tyto razby maji mit sve misto ve sbirce ceskych vladnich minci nebo ne? Jsou to tedy opravdu mince, nebo prece jen spis vladni razby medailoveho charakteru (napr.Halacka je ani do Dodatku II. nezaradil) ?

Obrázky:

Před několika roky jsem si koupil katalog aukce Lanz 1973(II.aukce) tehdy za nekřesťanských 2100Kč a dodnes si za tento počin blahořečím(to je pastva pro oči i studnice informací).

Bly tam prodávány 3 kusy této mince/medaile:
3 1/2 tolar (102,5g)
3 tolar (87,4g)
2 tolar (59,4g) pozlacený
(všechny jsou vyfocené)

Zda má či nemá místo ve vládních ražbách je otázka, kam řadíš tzv. "ražby na podívanou".

Já bych tyto ražby spíše zařadil mezi medaile, i když možná částečně mohly v některých případech plnit i funkci platebního styku. Vím, že to hraju na obě strany, ale nějak se nemohu srovnat s tím, že jsou většinou v horších stavech.

Ještě bych ddoplnil tehdy dosažené ceny:
64000, 70000, 27000 Sch + %
Pro srovnání běžný tolar v této aukci stál cca 1000-2000 Sch
běžný Šlik 1/2 tolar nebo tolar b.l. od 8000 Sch

To Dracek - diky za info, doplnim si to.
Protoze tematem moji sbirky jsou pouze razby ktere plnily funkci jako platidlo a zde o tom nejsem plne presvedcen, tak tyto razby i kdyz se mi velmi libi prece jen ve sve chybence uvadet nebudu.

Kučera: 1/2 Reichsort (1/8 tolaru)1639 z Prahy máš ?

Bohuzel ne, vis o nejakem?

Jen o tom co byl tehdy také u Lanze(o jiném jsem ani neslyšel)

ja taky ne

Ja mám náhodou katalóg prvej aukcia z roku 1972. Tam je ponuka unikátov a násobkov toliarov Ferdinanda III biedna. Možno za povšimnutie stojí pol toliara 60 kr 1621 Praha, Hubner a jeden toliar 150 kr 1622 Praha, Hubner Ferdinanda II. a 1/2 guldentaler 1564 Praha Ferdinand I..
Čo znamená breiter taler. Je to široký toliar? Bol tenší a širší?

první aukce byla obyčejná a ještě se nedávno prodávaly katalogy kolem 150/250Kč, ale v druhé byla dražena dnes již zcela neopakovatelná stará sbírka, kde bylo ještě jako bonus mnoho mincí "s původem"...(a katalog je proto téměř nesehnatelný)

Yes - Bol tenší a širší.

Kucera napsal

... domnivate se ze tyto razby maji mit sve misto ve sbirce ceskych vladnich minci nebo ne? Jsou to tedy opravdu mince, nebo prece jen spis vladni razby medailoveho charakteru (napr.Halacka je ani do Dodatku II. nezaradil) ?

Z textů na těchto ražbách nevyplývá jejich jednoznačný účel, považoval bych je za příležitostné ražby medailového charakteru v dukátových/tolarových násobcích.
V aukcích se tyto ražby takřka neobjevují a když tak v horší kvalitě, lepší budou asi uloženy spolu s ostatními vzácnými ražbami v trezorech starších numizmatiků tak jak psal ve své úvaze v nedávné době Evropa1.

V nabidce prosincovych numismatickych aukci nalezneme i nektere zajimave a vzacne razby grosoveho udobi svazane s prazskou mincovnou. Vzhledem k tomu ze informace o techto razbach jsou roztristeny po ruznych clancich, rozepisi se zde ponekud sireji a znali veci snad prominou.
Po zrizeni jedine mincovny v ceskych zemich r.1300 v Kutne Hore byla na radu let mincovni cinnost v Praze prerusena. K obnove doslo az r.1325 zarazenim prvni ceske zlate mince, florenu. Floren ma sve misto vzniku v italske Florencii r.1252 a velmi rychle se stal mezinarodnim obchodnim platidlem zasluhou obchodniku a papezskych kolektoru.
Zbraslavska kronika nas informuje o zahajeni praci spojenych s razbou „zlatych“ r.1325 v Praze pod dohledem Lombardanu ktere k tomuto ucelu povolal do Cech kral Jan Lucembursky. Cesky floren byl razen z cisteho zlata (dle stredovekych moznosti) o hmotnosti 3,5g a v dobe pred Janovou smrti platil 16-17 prazskych grosu, pozdeji cca po r.1350 mene, cca 13. Ceske floreny byly ze zeme houfne vyvazeny zejmena jako poplatky pro papezskou kurii a jsou nyni velmi vzacne.
Zejmena z duvodu obchodnich si zachovava cesky floren podobu sveho vzoru, a to se znazornenim obrazu stylizovane lilie na aversu a postavou sv.Jana Krtitele na reversu. Rozliseni jednotlivych typu je zejmena podle tzv.rubni znacky umistene z pohledu pozorovatele vlevo vedle hlavy svetce. Tyto znacky jsou zname tri, a to cesky lev, koruna a prilba (nejcasteji se vyskytujici).
Ukazka:
Jan I. Lucembursky, floren, mincovna Praha
literaura: K.Castelin - NCCs.1950 – typ 5.
soukroma sbirka

Obrázky:

Take za vlady Janova syna, ceskeho a rimskeho krale, od r.1355 cisare Karla IV. bylo pokracovano v Praze na Starem meste v razeni zlatych minci vyjmuteho i nadale z pravomoci kutnohorskych mincmistru a podrizeneho primo krali.
Na rozdil od florenu Jana Lucemburskeho razenych dle florentskeho vzoru dochazi k ikonograficke zmene. Na aversu se nyni objevuje poprsi Karla IV. celne s zezlem a risskym jablkem a na reversu cesky lev. Tuto zmenu dovolila na jedne strane neklesajici ryzost a hmotnost Janovych florenu a tim ziskana duvera v ceskou zlatou minci, na druhe pak Karluv majestat neslucitelny s razenim vlastni zlate mince podle ciziho vzoru. S obrazovou zmenou souvisi take zazity nazev dukat, i kdyz v pisemnych pramenech se toto pojmenovani objevuje az koncem 14.stoleti.
Z typologickeho hlediska rozlisujeme Karlovy ceske zlate razby na dva typy – a to dukat kralovsky razeny pred r.1355 (s kralovskou korunou na hlave panovnika) a cisarsky od r.1355 (s cisarskou korunou a v cisarskem ornatu).
Ukazka:
Karel IV., dukat (razba pred r.1355), mincovna Praha
literatura: K.Castelin - NCCs.1950 – typ 4.
sbirka Bode muzeum Berlin

Obrázky:

Take Vaclav IV., syn Karla IV. a cesky a rimsky kral pokracuje v Praze v razbe zlatych minci. I za Vaclava IV. dochazi ke zmene ikonografie ceskych dukatu - nejdrive jsou sice razeny dukaty portretni s obdobnym obrazem jako ceske dukaty Karlovy, po roce 1384 vsak dochazi k vyrazne zmene. Na aversu se objevuje goticka, v sesti ozdobnych oblouccich umistena iniciala W, na reversu zustava nadale cesky lev, ale ve venci se stuhami. Tento venec kolem lva je velmi podobny Vaclavovu osobnimu emblemu ktery lze videt na nekterych umeleckych dilech ktera vznikla pod jeho patronaci.
Rovnez Vaclavovy dukaty slouzily predevsim k uhradam plateb do zahranici, mimo jine i na rozmahajici se papezsky desatek. Vzhledem ke stale klesajici tezbe zlata v ceskych zemich vsak byla nekdy po r.1390 razba dukatu silne omezena, ne-li uplne zastavena. Co se tyce vzacnosti, patri dukaty Vaclava IV. k tem uplne nejvzacnejsim, K.Castelin odhadoval ze na tri dukaty Vaclava IV. pripada osm dukatu Karlovych a sest florenu Janovych.
Vaclavuv dukat sice neni v nabidce prosincovych aukci v Cesku, presto jsem se zde o nem zminil aby popis ceskych zlatych razeb Lucemburku razenych v prazske mincovne byl kompletni. Priste mozna neco o ceskych dukatech Jagelloncu.
Ukazka:
Vaclav IV., dukat (razba po r.1384), mincovna Praha
literatura: K.Castelin - NCCs.1950 – typ 2.
sbirka Bode muzeum Berlin

Obrázky:

Pekny souhrn. Pokud se nepletu tak floren JL i dukat Karla IV. budou ted drazeny Aureou v ramci prodeje sbirky Dr. HP.

ano bude tam floren (s jinou rubni znackou) i oba typy dukatu Karla

tu je ten aukcny katalog co spomynal Dracek v pdf...
http://www.lanzauctions.com/catalogs/pdf/Gitta_Kastner_2.pdf

Toto je jiný katalog, já mluvil o aukci v Grazu v prosinci 1973...

S utlumem tezby zlata v ceskych zemich a s tim spojenym ukoncenim razby ceskych dukatu koncem XIV.stoleti byla na dlouha desetileti prerusena razba vladnich minci v Praze. Pisemne prameny pouze zminuji v letech 1420-23 razbu nekvalitni drobne mince z medi, tzv.husitskych flutku a mozna i posmrtnych prazskych grosu Vaclavovych atypicke razby. Tato mincovni cinnost je situovana do zrusenych klasteru sv.Jakuba a sv.Frantiska na Starem meste, pozdeji jeste napr. do Hankova domu na rohu Celetne ulice a Ovocneho trhu.
Obnova razby zlate mince v Praze nastava az s nastupem Vladislava II. Jagellonskeho na cesky kralovsky trun. Pro nedostatek kovu byla ale produkce velmi nizka a tak dukatove razby Vladislava jsou jeste vzacnejsi nez zlate razby Lucemburku. Obnoveni razby prineslo i jeden primat, a to vznik prvni ceske datovane mince, dukatu s letopoctem 1.5.1.1., unikatni razbu ulozenou nyni ve sbirce Narodniho muzea v Praze.
Ikonograficky doslo u dukatovych razeb Vladislava opet ke zmene, na aversu pod korunou s inicialou W se nachazi goticky stit s ceskym lvem, na reverzu je zobrazen stojici sv.Vaclav s praporcem, mecem a stitem. S vyjimkou vyse zmineneho dukatu s letopoctem jsou tyto razby nedatovane.
Ukazka:
Vladislav II. Jagellonsky, dukat b.l., mincovna Praha
literatura: E.Fiala - Beschreibung der Sammlung böhmischer Münzen und Medaillen des Max Donebauer – c.944
sbirka Bode muzeum Berlin

Obrázky:

Za vlady Vladislavova syna Ludvika I. Jagellonskeho (1516-1526) pokracovala v prazske mincovne razba dukatu, i kdyz vlivem staleho nedostatku zlata ve velmi omezene mire.
Ikonograficky si Ludvikovy dukaty zachovavaji raz dukatu Vladislavovych, na aversu je zobrazen ve stite cesky lev a nad nim jeste korunovana iniciala L, pripadne W nebo M. Na reversu zustalo zachovano vyobrazeni ceskeho patrona sv.Vaclava. Nepatrne odlisny je dukat typu Don.c.989 kde cesky lev je umisten volne bez zobrazeneho stitu. Na reversu u vsech typu se nachazi stitek se znakem nejvyssiho mincmistra Kralovstvi ceskeho Vilema II.Kostky z Postupic nebo Jindricha Tunkla z Brnicka a Zabrehu, a to vzdy dole u nohou sv.Vaclava. Dukaty Ludvika I. J. zname jak nedatovane, tak i s letopocty 1518 a 1521.
Zobrazeni erbu J.Tunkla na Ludvikovych datovanych dukatech je prekvapive - urad nejvyssiho mincmistra je u nej dolozen v letech 1513-1515, a pote opetovne az v letech 1522-1523. Pro vyvoz kutnohorske mince do Zhorelce a jeji pretavovani na tamejsi nekvalitni halere byl totiz funkce nejvyssiho mincmistra kralem Vladislavem II. v roce 1515 zbaven a na jeho misto byl tehoz roku jmenovan V.Kostka zastavajici tento urad az do r.1521. Jako mozne vysvetleni by mohlo byt pouziti starsiho razidla reversu.
Ukazka c.1:
Ludvik I. Jagellonsky, dukat 1518, mincovna Praha
literatura: E.Fiala - Beschreibung der Sammlung böhmischer Münzen und Medaillen des Max Donebauer – c.990
soukroma sbirka

Ukazka c.2:
Ludvik I. Jagellonsky, dukat b.l., mincovna Praha
literatura: E.Fiala - Beschreibung der Sammlung böhmischer Münzen und Medaillen des Max Donebauer – c.987 (revers)
sbirka muzeum Litomysl

Obrázky:

Zajímavé počtení, zvlášť v souvislosti s těmi dukáty Ludvíka ve sbírce HP.
Opravdu k českým dukátům Jagelonců není žádný soupis na odkazování kromě Donebauera ?

to Kučera:
velmi zajímavé a hezky sepsané.

Pokud je mi znamo tak uceleny soupis a tim padem ani typologie ceskych dukatovych jagellonskych razeb neexistuje, zminka o tom je i v katalogu sbirky HP. I v soupisu ceskych minci grosoveho udobi od Z.Nechanickeho jsou tyto razby popsany ve shode se soupisem Donebauerovy sbirky. O tom ze by si ale zaslouzily uceleneho zpracovani svedci i Ludvikuv dukat b.l. z aukce HP, ktery v Donebauerovi neni. Domnivam se ze vzhledem ke vzacnosti techto razeb a jejich velmi vyjimecnemu vyskytu na trhu neni proto pozadavek a tlak ze strany sberatelu na jejich souhrnne zpracovani i kdyz dle meho nazoru vzhledem ke sve rozmanitosti a krase by si to urcite zaslouzily. Bohuzel i webove stranky pobocky CNS PG zabyvajici se razbami grosoveho udobi v soupisu razenych nominalu u jednotlivych panovniku tyto razby zcela ignoruji.