Dnes jsem se o tomto trendu m.j. bavil na aukci s kolegou Evropou1 (i kdyz se netykal specialne PG) - je to pozorovatelne na aukcich jiz delsi cas ze mince sice extremne vzacne ale ve spatnych stupnich zachovalosti proste "netahnou", znacna skupina sberatelu si dnes zaradi do sbirky radeji minci beznejsi a vyborne zachovalou a za nekolikanasobne vyssi cenu nez kdovijak vzacny kus v dezolatnim stavu i kdyz dostupny za nizkou cenu.
Asi vite ze treba ja sbiram prednostne razby prazske mincovny, ale treba PG Vaclava IV. z husitskeho obdobi razeny pravdepodobne v Praze mi stale ve sbirce chybi. Nejake mi rukama prosly, byla moznost je i koupit, ale zalostny stav me od koupe vzdy nakonec odradil, prestoze vim ze ji v peknem stavu mozna nikdy neuvidim.
A nebo jiny pripad - dnes jsem mel v ruce od jineho kolegy ze zdejsiho fora jednu velmi vzacnou minci Frantiska II. znamou dosud cca jen v 5 exemplarich ktera sla na ebayi vzhledem ke vzacnosti za mizivou cenu, proste o ni kvuli spatne zachovalosti nebyl zajem.

Kupování mincí aukční formou není kupování spotřebního zboží, kdy obejdeme obchody v nejbližším okolí a za pár hodin jsme v obraze o cenách, v té chvíli neměnných.
Aukce v sobě skrývají mnoho neznámých, které jsou založeny na psychologii, tedy na pochodech, které dokáží člověka zásadním způsobem ovlivnit. To co jsem napsal, to se týká principu aukce jako takové, bez ohledu na její formu. Za cenou mince se skrává mnoho pohledů a byl bych velmi na vážkách, pokud bych tvrdil, že jsem byl schopen do její ceny zahrnout všechny možné indície, které se mohou na trhu vyskytnout.
Navíc, jako sběratelé jsme velmi lehce ovlivnitelní, tedy dokážeme velmi rychle měnit svoje pevné postoje, podle názoru jiných, nebo podle dané situace. Proto pokud jsem přesvědčen o své pravdě, pak by bylo netaktické, pokud bych ji zděloval s velkým časovým předstihem i své konkurenci, která se na ni může připravit. Několikrát se mě stalo, že jsem chtěl dražit do ceny X, ale ze získaných informací ještě před aukcí od jiných potencionálních zájemců jsem svoje pohledy přehodnotil. Prostě měl jsem ještě dostatek času a mohl jsem jejich argumentaci uznat jako správnou a tedy přizpůsobit se jí. Pokud bych některé indície neměl, pak bych se účastnil předem prohrané dražby, protože bych nebral v potaz všechny možné náležitosti. Každý, kdo sbírá mince delší dobu, tak si jistě vzpomene na případy, kdy mu byli nabízeny mince za, v první chvíli až nehorázné ceny. Pokud měl na rozmyšlení pouze krátkou chvíli, jistě je odmítl, ale pokud získal čas například několika dnů, některé také koupil, protože při bližším zkoumání se mu tato cena nezdála tak nepřiměřená, jako v první chvíli.
Na trhu je mezi potencionálními kupci také mnoho ješitnosti. Pamatuji si na případ dražby ruských mincí ze sbírky pana Prokopa, které se účastnili naši ruští spoluobčané z Karlových Varů. Jeden z nich dobře ohodnotil situaci a zaplatil jednoho našeho obchodníka, který tyto mince, v jeho zastoupení dražil. Myslím, že byl nakonec velmi spokojený, protože pokud, by tam zvedal číslo sám, asi by ho to stálo mnohem více finančních prostředků, než v tomto případě.
O jednotlivých částech psychologie, z pohledu dražby sběratelských věcí by šlo napsat mnoho postřehů a každý, kdo se těmto oborům věnuje, tak ví o čem píši. Zde nejde pouze o vteřiny v některých internetových aukcích, ale hlavně o principu, kdy je v našem zájmu si některé náležitosti nechat pouze pro sebe, nebo je držet pod pokličkou co nejdéle, aby je nemohli i ostatní brát v potaz.

pokaždé jsou v aukcích nějaká překvapení, některá ze včerejší aukce s nárůstem oproti volačce jsou třeba zde...
http://zpravodaj.nume.cz/post/show/123

no ten maley gros Matyase jsem drazil ale nakonec neuspesne, tu sumu jsem uz nebyl ochoten akceptovat.

kamarád říkal, že také dával ruku dolů někde kolem cca 28 tisíc...
(no z volačky 800Kč pěkný nárůst ceny)

Evropa: nesouhlasím, pokud za drazenou minci nabízím méně kvůli nějakému opomenutí (tedy ne jen kvůli tomu že někdo za ni chce dát víc), pak je to jen důkazem toho, že bych měl prohloubit své znalosti o tom co drazím.A psychologie ostatních mi může být ukradená. Mě zadání limitů dopředu vyhovuje a neřekli bych že mám špatné výsledky. Pochopitelné člověk se musí smířit s tím že něco nezíská - některé lidí stejně nepreplatim i kdybych chtěl..

Tenzor: Nesouhlasím, znát vždy aktuální sberatelské okolí, jejich zvyky a psychologii vůbec, v praxi ovlivní cenu často hodně, stejně jako zejména úspěšnost při nákupech. A platí to hlavně u středního a vzácnějšího materiálu.

To ze hodne kupujicich v internetovych aukcich s pevne stanovenym koncem navysi nebo poda svuj prihoz tesne pred koncem ma podle mne i dalsi opodstatneni.
Vezmeme si treba zrovna pripady s nekterymi vzacnymi mincemi jejichz vyjimecnost prodejce nezna. Tim ze tam daji 2 lide sve maximalni prihozy odpovidajici svou vysi vzacnosti a zachovalosti mince pomerne brzo po zacatku aukce, upozorni tak dalsi aby se o minci zajimali a drazili ji, prestoze by si ji treba ani jinak nevsimli.

tak tak, suhlasim s kolegami. prihodenie v poslednych sekundach je v drvivej vacsine online net aukcii najvhodnejsie

Take prihazuji spise ke konci (cca 30-15 sec.), ale ne kvuli nejakemu adrenalinu, ale prave spise proto, ze ostatni nebudou mit cas reagovat na muj prihoz. Samozrejme tento zpusob prihazovani nese sva rizika.