_______________
Vždycky je třeba obětovat něco, co chceme, kvůli něčemu, co chceme ještě více...
Autor | Příspěvek |
---|---|
#1 27. 8. 2011, 18:16
|
|
Registrovaný uživatel |
Zdravím všechny,mám trochu zmatek v kiprových mincích,byly všechny mince z doby F.II z let 1620-23 kiprové? Třeba například tolar 1621 Vídeň,nebo 60ti krejcar 1621 Olomouc jsou také kiprové mince,nebo jen mince ražené v Praze? Mate mě trochu kvalita mince,dočetl jsem se,že třeba tolar z doby de Witteho konsorcia měl ryzost jen 531/1000 ale kvalitou vypadají že mají ryzost větší...
_______________ Vždycky je třeba obětovat něco, co chceme, kvůli něčemu, co chceme ještě více... |
#2 27. 8. 2011, 18:38
|
|
Registrovaný uživatel |
Všechny mince Ferdinanda II. z období 1620-1623,neboli z období de Witteho konsorcia,jsou kiprové.Tto období co se týče tolarových ražeb se vyznačují označením nominálu v násobcích krejcarů.V první vlně inflakce to byly-12,24,30,48,60 a 120 krejcar,v druhé vlně 60 krejcar vystřídal 70 krejcar a 120 krejcar 140 krejcar a ve třetí vlně 12 krejcar vystřídal 15 krejcar, 30 krejcar vystřídal velice vzácný skoro unikátní 37 1/2 krejcar-běžnější byl však 37 krejcar,70 krejcar byl nahrazen 75 krejcarem a 140 krejcar 150 krejcarem.Samotná hmotnost mincí v průběhu jednoho roku klesala a tak se dá dokonce zjistit v jaké časti roku byla daná mince ražena.Jinak samotná rizost mince a stav mince nejsou v úplné závislosti,jelikož závisí více na stavu mince ve kterém byla mince tezaurována,jelikož,když byla mince z oběhu a tudíž mince neměla již na sobě ražební lesk,což je ochraná plocha mince,vzniklá nahuštěním materiálu na povrchu mince-a tudíž je trochu tvrdší a má jiné chemické a fyzikální vlastnosti-z mé skušenosti,je trochu mastná.Taková mice,když se dostane třeba do sprašové,či jílovité země je povyndání téměř nedotčená,pokud nedojde k jejímu zničení,během čištění.A pak jak jsem napsal i na tom v jeké půdě byla mince uložená.Všeobeně se dá též říci,že mince z depotů,jsou lépe zachované.Né vždy!!!
|
#3 27. 8. 2011, 18:46
|
|
Registrovaný uživatel |
Díky ,ještě by mě zajímalo,jestli jsou všechny mince F.II z roku 1623 kiprové,nebo byla ke konci roku obnovena ryzost původní 891/1000 a nesou letopočet 1623,nebo byla větší ryzost obnovena až na mincích s letopočtem 1624 ?
_______________ Vždycky je třeba obětovat něco, co chceme, kvůli něčemu, co chceme ještě více... |
#4 27. 8. 2011, 18:53
|
|
Registrovaný uživatel |
To Garret: na tohle je lepší pořídit si nějakou literaturu. Všechny mince z roku 1623 kiprové nejsou. Nejjednodušší rozlišení mincí dobrého zrna je stojící postava panovníka na líci. Z let 1620 - 1623 jsou ale také výjimky, kdy byly raženy mince dobrého zrna pouze s poprsím panovníka. Na těchto mincích ale není uvedena hodnota v krejcarech.
|
#5 27. 8. 2011, 18:53
|
|
Registrovaný uživatel |
to už neplatí u tolarových ražeb,ale u drobných ano,jelikož drobné mice byli antidatovány,aby se rozenaly.Tak třeba první drobná mince dobrého zrna byla ražena v roce 1623 s letopočtem 1624.U tolarových mincí je rok 1623 vácnější a však antidatování nedocházelo,jelikož rozlišovali se tak,že na tolarech dobrého zrna byla stojící postava Ferdinanda II. a na těch kiprových pouze portrét s označením hodnoty 150.Jinak netvrdím,že by tolarové ražby s letopočtem byli nějaké unikáty,ale vidí se rozhodně méně často
|
#6 27. 8. 2011, 18:55
|
|
Registrovaný uživatel |
vassilij mě předběhl,ale ten tolar dobrého zrna s portrétem tě nemusí až tak zajímat,jelikož je velice vzácný-Jáchymov
|
#7 27. 8. 2011, 19:00
|
|
Registrovaný uživatel |
Díky moc,není nějáká literatura která se tímto obdobím zabývá ne jen okrajově ? Docela mě tohle období začalo zajímat,asi prodám mince ze svých sběračských let a začnu se věnovat sbíráním těchto mincí...
_______________ Vždycky je třeba obětovat něco, co chceme, kvůli něčemu, co chceme ještě více... |
#8 27. 8. 2011, 19:11
|
|
Moderátor |
Neco k tomuto obdobi v zemich Koruny ceske mate uvedeno v knize P.Vorel: Od prazskeho grose ke korune ceske - kapitola XII. 1620-23
|
#9 27. 8. 2011, 19:13
|
|
Registrovaný uživatel |
Čo znamená, že minca bola tezaurovaná? Môže to niekto vysvetliť? Vďaka.
|
#10 27. 8. 2011, 19:20
|
|
Moderátor |
stazena z obehu a uschovana obyvatelstvem
|
#11 28. 8. 2011, 8:32
|
|
Registrovaný uživatel |
To Garret.
Toto je podle mého názoru jedno z nejzajímavějšího období mincování v dědičných zemích a abychom mu porozuměli, musíme pochopit některé historické souvislosti. Bylo po bitvě na Bílé hoře, na český trůn nastoupil Ferdinand II a začala třicetiletá válka. Cisařský dvůr stále potřeboval velké sumy peněz a proto byl ochoten pronajmout mincovny těm, kteří byli schopni zaplatit, tím spíše, kdyz přišla velmi lákavá nabídka de Wittova konzorcia. Smlouva byla podepsaná na začátku roku 1622. Jakmile vešla v platnost, nastal ohromný kolotoč, který přinesl pohádkové bohatství členům združeni. Země byla zaplavovaná nehodnotnou mincí, jež obsahovala sotva jednu pětinu až jednu sedminu stříbra určeného předchozími ustanoveními a to nebylo všechno. Císař potřeboval další peníze, proto zastavoval skonfiskovaná panství členům konzorcia, většinou oblibencům, kteří mu na začátku kariéry pomohli. Tyto majetky ziskavali s velkou slevou a zbytky byly placeny v nehodnotné měně, kterou razili. Když si tyto částky převedeme na plnohodnotné mince, jednalo se někdy opravdu jen o pár procent skutečné ceny. Jen českému místodržiteli knížeti Karlu z Lichtenštejna se prokázaly podvody v hodnotě větší než je 10 500 000 zlatých. Abychom si ukázali o jakou částku se jednalo, např. panství Orlík, Zvíkov a Chynov byly odhadnuty na částku 385 000 zlatých a to byl jenom jeden z mnoha případů, i když asi ten největší. Bohužel za tyto činy nebyl nikdo potrestán. K vánocům 1623 prišel dárek v podobě kalády, kdy hodnota mincí byla snížena na 10-13 % původní hodnoty. Na jejich obhajobu lze říci, že ke krachu by stejně došlo, protože nekalosti se děli i před ražbou dlouhé mince, jen procento znehodnocení by bylo nižši. « Poslední úpravu provedl(a) Evropa1 v 28. 8. 2011, 8:34. » |
#12 28. 8. 2011, 9:29
|
|
Moderátor |
Pro doplneni je treba uvest ze ryzost razenych minci klesala jiz pred pronajmutim razby minci v Cechach, na Morave a ve Slezsku de Witteho konsorciu 18.1.1622.
Od 16.3.1621: Tolar (120 krejcar) a dily - 531/1000 3 krejcar - 265/1000 Od 11.6.1621: Tolar (120 krejcar) a dily - 437/1000 Od 4.9.1621 48, 24, 12 krejcary - 265/1000 3 krejcar - 150/1000 Od 23.9.1621: Tolar (150 krejcar) a dily - 321/1000 Co se tyce obdobi razby dlouhe mince 1620-23 tak je jiste zajimave, ale ze sberatelskeho hlediska se musi pocitat s tim ze tyto razby jsou ve velke vetsine spatne zachovale, a tak kdyz se objevi vyjimecne velmi dobre zachovaly kus dosahuje nekolikanasobku standardni ceny. |
#13 28. 8. 2011, 9:38
|
|
Registrovaný uživatel |
Členem de Wittova konzorcia byl i Albrecht z Valdštejna, ale co je zajímavé a světe div se, jeho zisky byli zanedbatelné oproti některým jiným členům. Samozřejmě, měl velké zisky z výroby pro armádu, kdy si vlastně zadával zakázky sám sobě, ale jeho malá angažovanost v záležitosti mincování je pro mě dosti překvapivá, pokud si projdeme jeho postoje během života.
|
#14 28. 8. 2011, 10:01
|
|
Registrovaný uživatel |
Podle mě Albrecht tušil, kam dlouhá mince povede, a chtěl se vyhnout osobní diskreditaci, proto se od konzorcia držel zpátky. Sám se snažil uplatnit hlavně ve vojenské sféře, což je logické pro muže jeho schopností v čase války a jeho gloriola by škandálem dost utrpěla. Vina za všechno se myslím stejně nakonec hodila na Žida. Tehdy se vždycky hodilo mít nějakého po ruce
« Poslední úpravu provedl(a) Suvorov v 28. 8. 2011, 10:05. » |
#15 28. 8. 2011, 16:19
|
|
Registrovaný uživatel |
Díky všem za informace,kniha už je na cestě ke mě...Mám ještě prosbičku ohledně zachovalosti drobotiny,ač to s dlouhými mincemi nesouvisí,nechtěl jsem zakládat nové vlákno. Dostal jsem hromádku minciček horší kvality a nevím jestli je to už za hranicí akceptovatelnosti si je uložit do sbírky a počkat si třeba na lepší a nebo je vůbec neukládat. Zatím nedokážu určit co je a není šunt co se kvality týká...Mrkněte třeba na tyhle...
Obrázky: _______________ Vždycky je třeba obětovat něco, co chceme, kvůli něčemu, co chceme ještě více... |
#16 28. 8. 2011, 16:25
|
|
Registrovaný uživatel |
no mohlo být hůř, ozdobu Ti dělat nebudou, ale pokud jsi je dostal tak pro začátek...
_______________ |
#17 28. 8. 2011, 16:25
|
|
Registrovaný uživatel |
Bohužel to už je hodně špatná kvalita, to by se již muselo jednat o nějaké unikáty, které se nedají sehnat v lepší zachovalosti a pro začátek si zvykněte s větší přísností, protože po nějakém čase pochopíte proč.
« Poslední úpravu provedl(a) Evropa1 v 28. 8. 2011, 16:27. » |
#18 28. 8. 2011, 16:38
|
|
Registrovaný uživatel |
Díky,každá rada dobrá.
_______________ Vždycky je třeba obětovat něco, co chceme, kvůli něčemu, co chceme ještě více... |
#19 23. 12. 2013, 10:37
|
|
Registrovaný uživatel |
Na nedávné Aurei jsem měl (bohužel pouze) vyhlídnutý kiprový stočtyřicetikrejcar, tak jsem si něco k období před kaládou přečetl. V této již poněkud postarší diskuzi mě matou hned první dva příspěvky. Dotaz zní, zda se "prodlužování" mincí týkalo např. i vídeňských tolarů a odpověď zní, že ano.
Bylo tomu opravdu tak? Nebyla kaláda omezená jen na naše země? |
#20 23. 12. 2013, 11:24
|
|
Moderátor |
Kiprové mince se razily nejen v mincovnách zemí Koruny české, ale i ve Vídni, Grazu, Klagenfurtu. Odpověď zde dal již vassilij ve 4 příspěvku, kiprové hrubé mince mají uvedenou hodnotu v krejcarech. Zde uvádím kiprové ražby vyšších nominálů např.z těchto mincoven:
Vídeň: tolar (150 krejcar) 1622, 1623 1/2 tolar (75 krejcar) 1622 Graz: tolar (150 krejcar) 1622, 1623 1/2 tolar (75 krejcar) 1622 Klagenfurt: tolar (150 krejcar) 1622 1/2 tolar (75 krejcar) 1622 |
#21 23. 12. 2013, 12:11
|
|
Registrovaný uživatel |
Aha, děkuji za vysvětlení. Někde jsem četl, že si v rámci pronájmu mincoven De Witteho konsorcium vymínilo uzavření našeho monetárního oběhu a z toho jsem vysoudil, že se ten rychlý pokles kvality mincí týkal jenom našich zemí.
Je to zjevně složitější, seženu si k tomuto zajímavému období nějakou literaturu.. |
#22 23. 12. 2013, 14:24
|
|
Registrovaný uživatel |
Pro začátek jsou dobré dvě kapitoly z knihy Peníze, poklady, padělky, které se přímo týkají našeho peněžního oběhu za třicetileté války (str. 210 - 227).
Tohle období je skutečně jedno z nejzajímavějších ve středoevropské numismatice - hrozně zajímavé jsou např. rozbory depotů z oné doby, ze kterých se pozná, kdo si majetek do země (či do zdiva) uložil. |
#23 23. 12. 2013, 14:45
|
|
Registrovaný uživatel |
Hlavní fígl byl nakoupit již tak levné zkonfiskované majetky ještě levněji něco o de Witteho konsorciu se nechá najít i v v knize od Janáčka: Valdštejn a jeho doba. A nebo třeba:
Antonín KOSTLÁN, Finanční zhroucení ve střední Evropě na počátku třicetileté války Otto OLIVA, Finanční politika v Čechách po Bílé hoře do kalady r. 1623 |
#24 23. 12. 2013, 15:47
|
|
Registrovaný uživatel |
Ono by hlavně bylo zajímavé zjistit, kdo všechno byli podílníci konsorcia, protože dodnes jsou známi pouze čelní členové, organizátoři a lidé kolem Albrechta z Valdštejna, kterému se to později dalo přičíst k tíži....
Ale překonat se daly i pobělohorské konfiskace Zajímavý je postup Petra Malovce z Kamene, který byl odsouzen ke ztrátě třetiny majetku. Bleskově však stihl podepsat souhlas se vstupem vojsk (tj. přestoupit ke katolictví) a proti rozsudku se odvolat. Možná měl nahoře příbuzné (např. Dětřich Malovec z Malovic byl později hejtmanem vévodství frýdlantského, ale to je jiná větev), možná někoho podplatil (možná obojí), ale v roce 1624 mu byl trest zmírněn na peněžitou pokutu, jejíž zaplacení úspěšně oddaloval tak dlouho, dokud v roce 1628 nezemřel. A protože byli dědici v letech 1618-20 nezletilí, tak měl erár smůlu.... |
#25 23. 12. 2013, 16:57
|
|
Moderátor |
Boroevic: Když už jsme utěch Malovců. Nemáte někdo nějaké informace o jejich vztahu k východním Čechám, respektive k chrudimsku?
Vypadá to, že jeden z Malovců byl vyobrazen i u nás v kostele, ale nepodařilo se mi dohledat, o koho se jednalo. |
Seznam uživatelů · Seznam správců · Statistiky · RSS kanál
Diskusní fórum | Sberatel.com | články | inzerce | katalog | mince | sběratelé | zápalky | UseBB 1