Sběratel.com

Děkuji za inspiraci na knihu, ta by mě zajímala.

O mincmistrech atd. se ví dost, ale o rytcích? Já bejt Leopoldem tak toho Kremnickýho vyrazim, to je parodie.Leopold nebyl krasavec, ale ty některý portréty jsou vyloženě potupný. Císař snad musel vidět návrhy, někdo je musel schvalovat atd.

Hall, Sv. Vít, Vratislav..ty jsou pěkný. Ale třeba Kremnice viz obrázek...

Obrázky:

Já jsem někde četl,ale bohužel už nevím kde,že Leopold byl na uherské mince upozorněn.Některé skutečně působí jako karikatura.Údajně měl nad tím mávnout rukou.Důležitější pro něj asi bylo kolik těch mincí se vyrazí,než jak na nich vypadá.

Umělecká úroveň mincí se nedá hodnotit po mincovnách. Například pozdější kremnické ražby jsou velmi povedené a první vídeňské jsou naopak nevalné. To platí i dále například v případě košických XV krejcarů. Ročník 1695 vychází z ražeb mincovny Nagy Banya a ročník 1696 se podobá povedeným kremnickým ražbám ze stejných let. Nejvetší karikaturou jsou Vernerovy ražby z mincovny Kladsko. Za nejpovedenější se považují jak umělecky, tak technologicky zpracované ražby z mincoven Štýrský Hradec a Hall. Atd. Bylo by to dlouhé a zajímavé téma, které by se muselo zaobírat podle mincmistrů jednotlivých mincoven a tudíž tato problematika nejde členit ve všeobecné rovině pouze podle mincoven.

Samozřejmě, podle mincoven to jsem se špatně vyjádřil (samozřejmě jsem měl na mysli rytce mincovny), vím že pozdější Kremnické ražby jsou jinde.Logicky po těch 30 letech rytec nepokračoval.. Jde o úroveň rytců, a rytec kolem roku 1660 v Kremnici byl neuvěřitelně špatnej.

Informace o upozornění Leopolda je zajímavá, i to že mávl rukou. Já osobně bych jen odmítl návrhy, a nechal zpracovat lepším rytcem, než vypustil do světa svojí karikaturu, možná měl ale Leopold smysl pro humor, nebo nepovažoval za podstatné, že na mincích vypadá opravdu blbě, to je prostě amatérská práce.

to Kladsko mi nepřijde zase tak hrozný, spíš jen schematický.

Obrázky:

Evropa

Bylo by to dlouhé a zajímavé téma, které by se muselo zaobírat podle mincmistrů jednotlivých mincoven a tudíž tato problematika nejde členit ve všeobecné rovině pouze podle mincoven.

To nevím jestli podle mincmistrů, ti přeci nedělali návrh portrétu, to si dělal rytec. I když byl s nejv. pravděpodobností jeho podřízenej. S mincmistrem nemusel končit rytec a opačně.

Přes kolik lidí musel návrh projít, že vůbec prošel.

Pokud se chceme věnovat mincím, bylo by málem, pokud bychom se soustředili pouze na jejich sbírání. Předně musíme pochopit dobu, její vývoj v čase a rozdíly v technické úrovni jednotlivých částí monarchie, které byly v té době podstatné.
K tomu, abychom poznali celou škálu niancí, potřebujeme ale čerpat z řady hezky zachovalých ražeb (což se Vám nelíbí a považujete tyto nároky za snobské). Opak je ale pravdou, protože pokud se budeme zajímat o numismatiku v podobě technologie výroby, o metrologické hodnoty, o umělckou a technologickou zručnost, pak z odřených mincí toho moc nepoznáme. Navíc, mít ve sbírce par hezky zachovalých mincí, je smysluplnnější, než vlastnit několik kilogramů téměř nečitelných plíšků.

Alebo verna a nie zidealizovana podoba.

Obrázky:

No ,pravda je,že ty vídeňké z roku 1659 ,a i některé z roku 1660 nejsou taky nic moc.Myslím,že úroveň ve Vídni šla nahoru až s příchodem Andrea Cetta.A pozdější ražby byly všude již lepší.Možná na pár vyjímek.
On Leopold měl během svého panování větší problémy,které musel řešit.Turci,ne příliš přátelská Francie,selské bouře ,to jen co jsem si vzpomněl To jak vypadá na penězích ho holt nebralo.Asi nebyl narcis,aby ten portrét nechal předělat.

Evropa1 já souhlasím, jen jsem se tu setkal s rčením "toto do sbírky nepatří" atd. už kolikrát.

Málokdo sbírá na úrovni vědecký, proto mi přijde snobský hobby sběratelům tvrdit, že do sbírky patřej jen 0/0 stavy.. Někdo sbírá jen pro radost.

Paul napsal

To nevím jestli podle mincmistrů, ti přeci nedělali návrh portrétu, to si dělal rytec. I když byl s nejv. pravděpodobností jeho podřízenej. S mincmistrem nemusel končit rytec a opačně.

Samozřejmě to je pravdou, ale mincmistr byl za spoustu věcí odpovědný a mince nesou jeho značky. Pak toto členění je jednodušší a přehlednější.

Evropa1 napsal

Paul napsal

To nevím jestli podle mincmistrů, ti přeci nedělali návrh portrétu, to si dělal rytec. I když byl s nejv. pravděpodobností jeho podřízenej. S mincmistrem nemusel končit rytec a opačně.

Samozřejmě to je pravdou, ale mincmistr byl za spoustu věcí odpovědný a mince nesou jeho značky. Pak toto členění je jednodušší a přehlednější.

Proto je mi divný, že takovej bídnej návrh přešel i přes mincmistra, možná i další lidi..nehledě samotnýho císaře.

Třeba u Ferdinanda II, kterýho sbírám, mi přijde kvalita portrétů konstatní napříč mincovnami.

paully máš pravdu, tahle Vídeň, to je taky strašný. JAk od dítěte.

Obrázky:

Ale jedná se o velice sběratelsky zajímavé a v případě vysokých nominálů o velmi vzácné a drahé ražby.

Paul napsal

Třeba u Ferdinanda II, kterýho sbírám, mi přijde kvalita portrétů konstatní napříč mincovnami.

Ale v tomto případě je kvalita ražeb v mincovnách na západ od našich hranic také jiná. Navíc se nevěnujme pouze ikonografii, ale také technologické kvalitě výroby. Pak stačí zmínit dlouhou minci, raženou na našem území a jsme také trochu někde jinde.

Hodnotil jsem pouze práci ryteckou.

To Paul - pokud by Vás zajímala celková organizace mincovní výroby, povinnosti mincmistra, vardajna a dalších zaměstnanců mincovny, lze toto zjistit na příkladu mincovny v Kutné Hoře ze zde volně přístupné publikace:
http://www.cms-kh.cz/sites/default/files/books/leminger-kralovska_mincovna.pdf

Zajímavá kniha, děkuji. Zajímá mě právě práce rytců/zlatníků, o chodu mincoven sem tam něco mám, ale zatím jsem nikde nenašel, jaký byl postup při návrhu, jestli si mincmistr přiváděl svýho zlatníka, schvalování návrhu.. Protože "disajnová" stránka mince je důležitá stejně jako technologické vlastnosti kovu, obyvatelstvo se setkávalo díky minci s podobou císaře..

I když Leopold možná opravdu nebyl egoista a nevadilo mu to. Přeci jen nebyl vychováván jako číslo 1, jeho pragmatický úprk z Vídně při obléhání taky dává tušit..

Rytec (řezač želez, řezač kolků) byl zaměstnancem mincovny s týdenním platem a do funkce ho ve vládních mincovnách jmenoval a potvrzoval panovník (alespoň v grošovém období o které jsem se zajímal nejvíce). Razidla potom také většinou schvaloval panovník, případně mincmistr.

Kučera - pokud ho schvaloval panovník, nemůžeme tedy dávat do souvislosti mincmistra a rytce, pokud tom tak bylo i dále v historii. tj s mincmistrem nekončil v mincovně rytec.

Přesně tak. Ono totiž taky byla praxe, že minci neryla konkrétní osoba, ale někdo z jeho dílny. A když už byl rytec starší, oči už úplně nesloužili. Pak prošlo ledacos. Sehnat dobrého rytce byl někdy problém. Proto se často razidla ryla úplně někde jinde. Nová razidla sice měl schvalovat panovník, ale to někdy mohlo trvat hooodně dlouho. A zastavit výrobu v mincovně jenom kvůli tomu, že rytec byl neschopný, také nebylo ekonomicky výhodné.

Pokud po tom chceš pátrat dál, tady máš některé rytce :
http://www.cnspg.cz/databaze/mincmistri.php?sort=mesto&search=1&jmeno=&mesto=&titul=rytec&urad_od=&urad_do=&znacka=&poznamka=&id=

Jinak, kdybys chtěl toho Guillemarda, myslím si, že mám jednu knihu navíc. Písni mi kdyžtak na mail. Nechám ti ho grátis (nebo za pár fotek mincmistrovských značek)

Něco k výrobě razidel:
V období Leopoldova mincovnictví se pro výrobu razidel používala kombinace rytí a puncování. Složitý mincovní obraz byl rozdělen na několik částí a ty vyryty na jednotlivé punce. Jejich poskládáním a vyražením do pracovní plochy vzniklo razidlo. Samostatné punce byly rovněž vytvořené pro jednotlivá písmena opisů a rozdělovací znaménka a jejich postupným vyražením do opisového pruhu byl dán základ mincovním opisům. Potom se rytím vyretušovaly nepřesnosti a doryly se některé části obrazců, nebo ozdoby opisů.

V dřívějších příspěvcích se zde řešilo, jakoby obrytí opisových písmen. To mohlo vzniknout takto:
Zatímco rydlo odřízne část kovu a zanechá ostré okraje mezi vzniklou prohlubní a původní plochou, při vyražení puncu vznikne otřep, který i přes snahu starých rytců zahladit jej opilováním plochy, se nepodařilo zcela potlačit.
V praxi to potom po vyražení vypadá, jakoby písmena někdo dodatečně obrýval.

Potom se razidlo vykalilo (tenkrát se používal výraz zocelilo) a mohlo se začít používat. Domnívám se, že již vykalené razidlo se už asi moc upravovat nemohlo, zřejmě na to nebyly tak kvalitní nástroje, i to rydlo nejspíš bylo jen vykalené železo.

Mohlo se už používat i nitridování.Předmět se vložil na delší dobu v uzavřené nádobě do žáru, s rozdrcenými nebo lépe namletými kostmi.Překvapilo mě, jak je tato technologie stará.

Dnes mi přišel tento běžný Pražský 3krejcar1697GE. Myslím celkem slušný stav.

Obrázky: