Sběratel.com

Do Dracek: mám stejný názor. Některé tolary ve stavu s.sch., pěkně rovnoměrně a hluboce vyražené s pěknou patinou a povrchem působí líp než stejný, ale nálezový kus ve vzgl., který je vlivem prostředí a číštěním pórovitější, s jemnými ryskami a ještě třeba s dvojrázem.

Pokud jsme zde nakousli dorývané mince, pak extrémem byla aukce minci FJI Drobné plastiky, ze začátku devadesátých let, již minulého století. Naprostá většina položek zde byla hodnocená kvalitou nula, i když stavu neodpovídala téměř žádná. Byla zde spousta zlatníků v kvalitě 2-, které byly dorývané a leštěné. Zajímavé bylo, že výsledné ceny dosáhly naprosto cen deklarovaných kvalit a většina dražitelů naprosto několikanásobně mince na tehdejší dobu přeplácela. Pamatuji si, jak jsem si označil jeden vzácnější zlatník, v označené zachovalosti 0, do katalogu cenou 8000 korun, ale po jeho zhlédnutí, jsem si poznamenal kvalitu 2-, dorývaný, s cenou 1500 korun. Dosažená cena samozřejmě 8000 + poplatek.
Pokud se bavíme o takto upravených mincích, tak to byl největší extrém, který asi již v životě neuvidím.

Pokud můžu vstoupit do diskuze, podle mě je nutné brát v potaz taky zkušenosti kupujících, které mají přímý dopad na výslednou cenu. Třeba za sebe můžu říct, že bych jako začátečník těžko poznal lehce dorytou minci, nebo mírněji doleštěnou plochu atd. Tím pádem teoreticky nasadím vyšší cenu, než je adekvátní. Samozřejmě po pár letech by člověk měl mít určitý cit pro podobné detaily.

Suvorov: to je to tzv. "školné" zejména v počátcích sbírání, proto je nutné(pokud ho chceme minimalizovat) studovat a sledovat literaturu, mnohé mince atd.

Dracek: jojo, studium a praxe jsou nejlepší léky na přeplácení, chce to hlavně čas a klid, neskočit po první minci na obzoru. Což je někdy docela těžký

omlouvám se za přerušení "tolarové linie", ale měl bych ještě jeden dotaz k padělání a vylepšování - je to nějak rozšířené u britských mincí? myslím hlavně měď/bronz 19.-20. století... osobně jsem se setkal několikrát s neuměle čištěnou, ale ještě nikdy s falešnou mincí téhle doby a místa... navíc na bronzu a mědi se úpravy docela dobře nechají poznat, aspoň myslím

Padělky novodobé VB se tu snad zatím neukazují, i když je otázka co vše sem doputuje z Asie...

díky, myslel jsem si to padělky stříbra jsou vidět docela běžně na Aukru i jinde, bronz snad ještě nějakou dobu odolá

Nedávno jsem kdesi četl že 5 procent jednolibrových mincí které obíhají v Anglii jsou padělky.

Tady něco je
http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/magazine/7628930.stm

Verim, ze ted uz si padelatele uvedomili, kde delaji chyby a pouci se z nich

sekat ruce za to

Padělky je veliký problém a pokud s nimi chceme úspěšně bojovat, pak musíme mít mnoho vědomostí a zkušeností. Proto já zastávám názor, že není od věci sbírat užší sběratelské období a tomu se věnovat. Ze své zkušeností vím, že právě lidé, kteří sbírají vše, jsou, z pohledů falz, velmi zranitelní. Někteří padělatelé nejsou žádní amatéři a dokáží vytvořit téměř věrné kopie. Proto musíme pochopit technologii výroby originálů a dnešní postupy, které nejsou většinou totožné. Někteří sběratelé a obchodníci, kteří mají denodenně stovky mincí v ruce, dokáží na drobné nesrovnalosti přijít, ale musí se tomu věnovat a jak jsem řekl, znát do detailu originální ražby.

Bohužel s tím, jak se sběratelství stává atraktivní, bude vždycky dost zelenáčů, kteří na padělky naletí, tudíž budou padělatelé pokračovat a svůj záběr napodobenin spíš ještě rozšiřovat. Speciálně v Číně a okolí kluci šikovní nemaj asi o práci nouzi...

Na druhé straně se nepadělá všechno a proto si každý potencionální sběratel může vybrat oblast, ve které padělků tolik není. Pokud někdo má hodně peněz, nemá moc znalostí a vrhne se na mince Československa, nebo FJI, pak šance, že ho někdo napálí, tu je veliká.

Evropa1: pravda, tyhle 2 oblasti jsou velmi oblíbené a nasáklé padělky jak houba po dešti... kupovat dražší mince bez znalostí aspoň z literatury je hazard, jenže dost lidí ho podstupuje a často naletí, takže padělatel nemá o klientelu zase nouzi a někteří, co naletí, se pak nerozpakují prodávat jak koupili, aby aspoň vykompenzovali svou finanční ztrátu, a tím pádem je koloběh padělků zajištěn

Nejhorší jsou případy, když někdo koupí padělek, druzí mu zdělí pochybnosti a oni se nesnaží minci reklamovat a nechají si jí. Znám dva případy, kdy se jednalo o velmi bohaté lidí. Bohužel padělatelé, pak nemají zábrany, protože jim projde hodně nepravostí. Pokud by jim tyto mince lidé nekompromisně vraceli, museli by si dávat větší pozor.

Evropa1 napsal

Nejhorší jsou případy, když někdo koupí padělek, druzí mu zdělí pochybnosti a oni se nesnaží minci reklamovat a nechají si jí. Znám dva případy, kdy se jednalo o velmi bohaté lidí. Bohužel padělatelé, pak nemají zábrany, protože jim projde hodně nepravostí. Pokud by jim tyto mince lidé nekompromisně vraceli, museli by si dávat větší pozor.

To tak trochu souvisí s českou mentalitou, než se pouštět do mnohdy zdlouhavých a často i nevyřešitelných sporů, tak raději stáhnout "ocásek" a smířit se s tím, že jsem byl oklamán a nic s tím nenadělám. Až na světlé výjimky to je realita. Bohužel.

Nejhorší je, že padělky dostane kolega od kolegy s tím, že nechal ověřit. Naštěstí to byly padělky, které byly popsány a měly uvedené znaky falz. Z těchto důvodů přecházím na medaile a taky protože mají větší historické souvislosti, které stojí za to nastudovat či se přiučit.

Tady byl zhruba v šedesátých letech zajímavý případ padělání mincí.
Chlapík se jmenoval David Gee, uznávaný numismatik a na slovo vzatý odborník na rané australské ražby.
Mezi jeho blízké přátele patřil třeba i ředitel Královské mincovny. Nepadělal mince ale raznice a ty se mu podařilo vyměnit za pravé, které
byly uloženy ve sbírkách Státní knihovny kam on měl, jako uznávaná numismatická osobnost, téměř volný přístup.
Dodnes není úplně přesně jasné co všechno a kolik toho padělal.

Nemusíme chodit příliš daleko a stačí se podívat do naší nedávné minulosti, kdy s největší pravděpodobností se někteří představitelé obrozeneckého hnutí znažili falšovat historii. Při této příležitosti si můžeme připomenout Václava Hanku, který asi stojí za paděláním některých mincí a rukopisů. Hlavním oponentem těchto praktik byl T.G.M., který v nastalém sporu naopak prohlašoval, že historie národa se nemůže zakládat na lži.

V tom je asi docela rozdil, padelat veci s dobrym umyslem (byt plne souhlasim s Masarykem) nebo za ucelem zisku - ten Australan se podle vseho snazil vyrabet "neprustrelne" padelky a vzhledem k jeho postaveni a duvere co zneuzil je jeho jednani daleko horsi nez u jakehokoli podvodnika z Aukra.

tenzor napsal

V tom je asi docela rozdil, padelat veci s dobrym umyslem (byt plne souhlasim s Masarykem) nebo za ucelem zisku - ten Australan se podle vseho snazil vyrabet "neprustrelne" padelky a vzhledem k jeho postaveni a duvere co zneuzil je jeho jednani daleko horsi nez u jakehokoli podvodnika z Aukra.

Takže když někoho zabiju protože se mi zdálo že hyzdí naší ulici je to menší zločin než ho zabít pro peníze?

To Tenzor.
Přeci podstata podvodu je naprosto stejná, ať je smysl jakýkoli, protože vždy to je pouze podvod, na něčí oklamání, i kdyby to bylo na bohulibé účely.

turtle: snazis se me dostat nekam, kam nechci Ne, to by bylo z moralniho hlediska snad jeste horsi, je to jen krok od toho, co delali naciste v zajmu "ciste rasy".. ale kdybys zabil nekoho o kom vis, ze je vrah, ktereho osvobodili pro nedostatek dukazu / procesni chyby, tak by to bylo v urcitem smyslu moralne ospravedlnitelne. To same jde rict o padelateli, ktery to dela proto, aby dodal narodu sebevedomi, i kdyz zustane podstata podvodu stejna, nemuzu se na nej divat stejnyma ocima jako na cloveka, ktery padela jen kvuli zisku.