Sběratel.com

koolabs napsal

A zde se jedná o jinou strukturu. Již právní praxi neprovozuji, ale v tomto ohledu jde o to, zda-li existuje právní subjekt vlastnící práva k nějaké předloze.
Vzácné známky - jejich reprinty se vždy a zcela oficielně vydávaly zejména k ruzným učelům. Především filatelistické instituce, či prodejci, ale i poštovní úřady

Dovolím si čiastočne nesúhlasiť. Áno, reprinty sa vydávali, ale nie oficiálne. Keby boli vydávané oficiálne, tak by museli byť aj platné a použiteľné v poštovom styku a musela by ich vydať pošta, ktorá jediná má oprávnenie na vydávanie poštových známok. Pri oficiálnych vydaniach sú možné iba dotlače / dotisk/ . Predmetom filatelie je zbieranie buď súčasne platných, alebo v minulosti platných a poštovne upotrebiteľných známok. Zaraďujeme sem okrajovo aj falzifikáty poštových známok ku škode pošty a zberateľov, ktoré nemali nikdy žiadnu platnosť, ale bola u nich snaha tú platnosť predstierať. Ostatné druhy známok, napr. kolkové, psie, reprinty a podobne už nie je správne zaraďovať do filatelie.

kosican-
máte samozřejmě úplnou pravdu. Já mnohdy formuluji slova v kontextu se svou urovní znalosti filatelie, která není dostačující.
Asi by mne napadlo, zda-li a kam patří zkušební tisky, černotisky, nebo třeba známky sloužící výhradně k výuce francouzkých poštáků. Také je řada vyjímek potvrzujících pravidlo, jako třeba připouštěcí terezínská známky..

Můj text však nesouvisel moc s pojmem co je a není filatelie, ale kdo vlastní autorská práva k určité danné věci. Nesrovnával bych zde pruhovaný addidas, což je monstrum, které si defacto platí oficiální orgány, aby pro jeho prospěch konaly.

Zde by mohly asi více konat filatelistické svazy v tlaku na orgány. Ale těžko můžete tlačit na vojenskou chuntu v africké zemi, nebo v Korei, aby se odtud neprodávaly falsa .

Ale jak píšu v úvodu, oprava mého textu je na místě, děkuji.

Dnes jsme zveřejnili na stránkách našeho blogu v pořadí čtvrtou část recenze nově vydané příručky pro sběratele revolučních přetisku z roku 1918.

Tentokrát se věnuje odborným "přehmatům" autora (či autorů) při popisování některých zobrazených celistvostí. A také zveřejněné reklamě "NÁKUP ZNÁMEK JE INVESTICE", přičemž v předchozích částech recenze je - domnívám se - velmi jasně uvedeno, že přetisky byly dotiskovány i po zákazu jejich používání, či že dále byly vyráběny i tzv. "zkusmé tisky".

A jak to souvisí s investicemi? Pokud - jako sběratel či investor - nakoupíte známku "revolučního vydání 1918" jen se samotnou značkou "Vrba", můžete často za velmi vysoký obnos zakoupit známku, která prokazatelně pochází z pozdějších dotisků. A je velkou otázkou, proč znalec - deklarovaný autor této specializované příručky - k těmto svým znaleckým značkám nepřikládá i značky přídavné, které by jednoznačně "oddělily zrno od plev".

Více ve čtvrtém pokračovaní recenze na tomto odkazu zde:

http://newsphila.blogspot.com/2024/02/prirucka-ceskoslovensko-revolucni-1918_19.html

Poslední - pátou - část recenze specializované příručky pro sběratele revolučních přetisků z roku 1918 jsme dnes zveřejnili na stránkách našeho blogu.

Věřím, že celá recenze pomůže sběratelům (a nově i "investorům") vyznat se v této složité době a pochopit co je vzácné a cenné. A v této souvislosti podotýkám, že "to co je často vzácné nemusí být vždy drahé" a naopak "co je často drahé, nemusí být nutně vzácné". A věřím, že na tuto pravdu již zkušenější sběratelé (a investoři) již sami přišli.

Rád bych touto cestou poděkoval i všem čtenářům tohoto souboru článků. Budu rád, pokud se na toto (či jiná) témata zapojíte do diskusí, ať již na našem blogu, facebookových stránkách, či pod našimi videi na kanále YouTube. Bude-li to v mých silách, pokusím se Vám odpovědět.

Závěrečných "několik slov na závěr" naleznete v pátém pokračování recenze na tomto odkazu zde:

http://newsphila.blogspot.com/2024/02/prirucka-ceskoslovensko-revolucni-1918_21.html

Posledních několik příspěvků pana Neumanna mě přimělo k tomu, abych se zde zaregistroval a reagoval. Především pak na jeho recenzi specializované příručky pro sběratele čs. revolučních vydání 1918. Nevím, zda je úplně namístě elaborát pana Neumanna nazývat recenzí, protože recenze by měla být objektivní založená na skutečnostech a racionálním posouzení, bez výrazného zkreslení osobními názory autora. Elaborát pana Neumanna postrádá objektivitu ve dvou rovinách. V první, kde je zřejmá zaujatost vůči revolučním přetiskům a druhá v rovině osobní, kdy se pan Neumann snaží zpochybnit kompetenci pana Vrby. Nevím proč tomu tak je, ale z jeho příspěvku je to více než zřejmé. Pan Neumann uvádí mylné informace, vytrhává věci z kontextu nebo opomíjí zásadní informace. Nebudu zde analyzovat celý jeho text, ale zmíním alespoň pár informací snadno ověřitelných.

Pan Neumann se pozastavuje nad množným číslem v příručce, ačkoliv další autoři nejsou v textu nikde uvedeni. Pan Neumann patrně nevěnoval náležitou pozornost při čtení, jinak by si musel všimnout, že na straně 51 je napsáno: „Děkujeme všem spolupracovníkům, bez jejichž přispění by tato příručka vznikala obtížněji. Podporu při její tvorbě poskytli: František Beneš, Rudolf Coufal, Vladimír Münzberger, Martin Ondráček a další“.

Pan Neumann vidí problém v tom, že se příručka zabývá dotisky revolučních přetisků a snaží se je legitimizovat. Pan Neumann však opomíjí v jeho recenzi zmínit, že příručka se zaobírá dotisky pražských přetisků, o které bylo oficiálně požádáno KČF v zastoupení panem Šulou a od samého počátku byly požadovány čistě k filatelistickým účelům sběratelským, jakožto památku na první dny revoluce. Tento dotisk byl zcela legitimní a je nutné na něj tak nahlížet, stejně tak jako na jiné oficiální dotisky a příležitostné tisky. Vše včetně dobových dokumentů je v příručce doloženo.

V druhé části, které pan Neumann dal podtitul „C. DOKTOR FATKA SE BRÁNIT NEBUDE“ se snaží doložit, že pan Fatka nemohl mít nic dočinění se vznikem revolučních přetisků. Závěrem pan Neumann konstatuje, že se pan Fatka nemohl na vzniku soukromých revolučních přetisků podílet. Předložená fakta panem Neumannem však nijak nevyvrací, že by se pan Fatka podílel na vzniku zmíněných přetisků. Pokud by si pan Neumann přečetl časopis český filatelista (číslo 11., ročník XXIII.) z 15. listopadu 1918 pak by se dočetl následující: „Národní Výbor vyzval dne 29.10. ředitelství pošt a telegrafů, aby co nejrychleji předložilo návrhy na přetisky pro stávající známky. To stalo se již druhého dne 30.10., kdy předloženy Národnímu Výboru, tehda v Obecním Domě zasedajícímu, dva návrhy přetisků, vypracované vrchním poštovním oficiálem J. Lešetickým na rozkaz poštovního ředitelství. Navrhovatel předložil současně ze svých sbírek ukázky různě přetištěných známek a známek provisorních všech dílů světa. Komitét navrhující přetisky a změnu známek přijal návrhy p. Lešetického, předložené osobně p. vrchním radou drem Fatkou (nynějším generálním ředitelem) a nařídil, aby zásoby známek v Praze a předměstích se nalézajících ihned opatřeny byly přijatými přetisky. ….“. Pokud informace uvedené v tehdejším časopisu budeme považovat za věrohodné, pak jasně dokazují, že se pan Fatka skutečně podílel na vzniku revolučních přetisků. Informace od pana Neumanna účast pana Fatky nevyvrací, ale pouze ukazují o jak hektickou a překotnou dobu se tenkrát jednalo, kdy jsou jeden den známky předkládány jednou osobou, aby za čtrnáct dní byly tou samou osobou již v nové funkci zakázány nařízením.

Dále jen telegraficky, na rozdíl od pana Neumanna nevidím problém v tom, že se příručka detailněji věnuje popisu dotisků, naopak to vidím jako přínos. Dotisky nebyly, pokud vím nikdy detailně popsány a starší katalogy je nedokázaly rozlišit, pokud se nejednalo o známky, které byly vydány až po vzniku původního přetisku viz. 4k a 10k na žilkovaném papíru. Díky detailnímu popisu pozdějších dotisků lze je tím pádem určit a ocenit nižší hodnotou než známky s původním přetiskem, které jsou zajisté cennější.

Pan Neumann si ve svém elaborátu troufá činit různé subjektivní závěry, ale mnohé je z jeho strany pouhá spekulace, a nevím kde k tomu bere mandát. Vzhledem k jasné neobjektivitě a zjevné zaujatosti „recenze“ pana Neumanna, apeluji na případné čtenáře, aby hodnocení pana Neumanna nebrali zcela vážně, přečetli si příručku osobně a učinili si vlastní kritický závěr.

http://newsphila.blogspot.com/2024/02/prirucka-ceskoslovensko-revolucni-1918_19.html

Citovat

Zastavení první – v souvislosti s tzv. Fontanovými přetisky je na straně 48 Příručky zobrazena celistvost popisovaná jako: „Dopis se známkou s jednou z variant Fontanova přetisku, strojové razítko Praha / 4. 11. 1918; správně vyplaceno. Cena 4.000 Kč. (Nahoře detaily známek s přetisky.)

Pokud se podáváme na frankaturu – vylepené poštovní známky, tarif ve výši 20 haléřů (platný od 1. září 1918 do 14. května 1919) odpovídá dopisu do 20 gramů v další přepravě. Je zapraven jednou výplatní známkou emise „Císařská koruna“ hodnoty 5 h, dále jednou trojúhelníkovou spěšnou známkou „Bůh Merkur“ hodnoty 5 h (mohla být používána jako výplatní), a jednou doplatní známkou „Přetiskové emise“ hodnoty 10 h (na původní známce s vyobrazením císaře Františka Josefa I., hodnoty 24 h). Tato doplatní známka mohla být využita pouze poštovními úřady, tedy pro běžné odesilatele neplatila. Tedy dopis nebyl správně vyplacen.

Citovat

Zastavení druhé – v souvislosti s tzv. Fontanovými přetisky je opět na straně 48 Příručky, kde je zobrazena další celistvost popisovaná jako: „Pohlednice adresovaná na Jaroslava Šulu, vyplacená známkami s jednou z variant Fontánových přetisků. Razítko Kralovice u Plzně / 21. 12. 1918 (den příjezdu T. G. Masaryka do vlasti); správně vyplaceno. Cena 6.000 Kč. (Nahoře detaily známek s přetisky.)

Zde nebudu tak dlouhý, omezím se pouze na obdobné konstatování jako u předchozí celistvosti. Není správně vyplacena, neboť celkové výplatné činilo 10 haléřů, ale opět zde byla použita doplatní známka, tentokrát hodnoty 4 h, tedy při dodání zásilky opět nebylo vybráno trestné porto za chybějící částku výplatného ve výši 4 haléřů.

Dovoľte mi aby som ako nestranný čitateľ (revolučné pretlače sú mimo môjho záujmu) obrátil na člena "lukesp"

Pán "lukesp" podľa Vás nebolo by férovejšie keby ste tú reakciu na p. Neumanna podpísal svojim menom, a neschovával sa za alias? Totiž nadobudol som dojem, že evidentne sa jedná o jedného z autorov predmetnej knihy.

Podotýkam, nie som kompetentný posudzovať objektivitu/pravdivosť ani príručky, ale ani recenzie p. Neumanna. Len si myslím, že keď p. Neumann išiel na trh vlastnou kožou s napísaním recenzie, tak aj oponentúra/kritika recenzie by mala byť podpísaná skutočným menom. Obzvlášť si myslím, že to p. Neumann zaslúži. Totiž argumentovať pre a proti s anonymom a viesť prípadnú diskusiu je nedôstojné/nefér.

lukesp napsal

Pan Neumann vidí problém v tom, že se příručka zabývá dotisky revolučních přetisků a snaží se je legitimizovat. Pan Neumann však opomíjí v jeho recenzi zmínit, že příručka se zaobírá dotisky pražských přetisků, o které bylo oficiálně požádáno KČF v zastoupení panem Šulou a od samého počátku byly požadovány čistě k filatelistickým účelům sběratelským, jakožto památku na první dny revoluce. Tento dotisk byl zcela legitimní a je nutné na něj tak nahlížet, stejně tak jako na jiné oficiální dotisky a příležitostné tisky. Vše včetně dobových dokumentů je v příručce doloženo.

Takže - "takový hezký nijak neoznačený upomínkový předmět - suvenýr"

smith napsal

Dovoľte mi aby som ako nestranný čitateľ (revolučné pretlače sú mimo môjho záujmu) obrátil na člena "lukesp"

Pán "lukesp" podľa Vás nebolo by férovejšie keby ste tú reakciu na p. Neumanna podpísal svojim menom, a neschovával sa za alias? Totiž nadobudol som dojem, že evidentne sa jedná o jedného z autorov predmetnej knihy.

Podotýkam, nie som kompetentný posudzovať objektivitu/pravdivosť ani príručky, ale ani recenzie p. Neumanna. Len si myslím, že keď p. Neumann išiel na trh vlastnou kožou s napísaním recenzie, tak aj oponentúra/kritika recenzie by mala byť podpísaná skutočným menom. Obzvlášť si myslím, že to p. Neumann zaslúži. Totiž argumentovať pre a proti s anonymom a viesť prípadnú diskusiu je nedôstojné/nefér.

Domníval jsem se, že pokud jsem registrovaný uživatel pak mé jméno bude snadno dohledatelné. Omlouvám se, ale nestudoval jsem celé tyto diskuzní stránky a zaregistroval jsem se jen z důvodu, abych mohl reagovat. Pokud to něčemu pomůže, pak se jmenuji Pavel Lukeš. Prohlašuji, že s vydanou příručkou (katalogem) nemám nic společného ani tak s panem Vrbou a dalšími spoluautory. Mojí motivací reagovat bylo pouze to, že pan Neumann předkládá text jako recenzi, která z mého pohledu není objektivní, zkresluje informace a znejišťuje sběratele těchto známek.

Pán Lukeš ďakujem, že ste veci dali na pravú mieru. Ja osobne si to cením.

S pozdravom

Zoltán Kovács

trochu jasného a zřejmého upřesnění ke katalogu Revoluční vydání, které osvětlí mnohé a nad čím doufám netřeba vůbec polemizovat: strana č.4 a NAŘÍZENÍ Generálního ředitele pana Dr.Fatky č.3023/Pp-G-18 z 13.11.1918 je zde uvedeno správně. Jasně se zde informuje o tom, že tyto přetisky nemají úředního původu a to hlavní je, že je z něho zřejmé, že TATO ILEGÁLNÍ ČINNOST TRVÁ (musí být chápano výslovně poštovně a tedy také filatelisticky dle tohoto nařízení, pochopil jsem to já i někdo komu jsem toto dal nestranně přečíst a má na to poštovní školu a 30 let praxe!) a výsledkem je nutno považovat dopisy za nevyplacené a před doručením mají být opatřeny doplatními známkami. Pod tímto je nesprávný a dle mého pohledu zavádějící komentář (resp. jen vytržený z kontextu), že známky byly tolerovány až do tohoto zákazu (mimochodem platily stále tehdejší předpisy). A i kdyby byly a prošly poštou, tak to nemění nic na tom, že šlo o soukromé nikoliv úřední tzv. Revoluční vydání. Filatelistický výklad poštovního nařízení je v tomto ohledu výrazně (účelově?), z pohledu výše uvedeného nařízení, překroucen a to způsobem, se kterým jsem se nesetkal a které nemá dle mého pohledu obdoby. Zde je léta i generace zcela vše jasné, zdokumentované a netřeba zde hledat to jak oddělit zrno od Ořovského plev (myšleno jen na akci s těmito přetisky). Katalog nehodnotím špatně, pouze v něm chybí některá sdělení či uvádí závěry, které by zde měly být s ohledem na tuto historii a které takto vyhodnocovat poštovně prostě nelze.
Dále dotisk na žádost Ing. Šuly (též dle informace na str.4) měl být proveden jedním štočkem (psal o tom Hirsch v tribuně - nezmiňuje více štočků), kdy na str. 21 tohoto nového katalogu se uvádí "dotisky ze stereotypů", tedy pokud tomu tak bylo, tak se muselo dotiskávat nespočetněkrát a ne jenom prvně na jaře 1919 pro klub filatelistů, ale i v pozdějším období. Přes Ing.Šulu se přetiskávala se každému členu klubu (který chtěl) pouze jedna celá série.
Z mého pohledu je tzv. Revoluční vydání tak NEREVOLUČNÍ jako žádné jiné, to není žádný objev, ale prostý fakt, se kterým se nejsme či nechceme(?) stále smířit. Nejenom Hirsch k němu měl jasné stanovisko (katalog jej úplně opomíjí včetně pohledu dalšího znalce pana Šrámka), tak proč ten nejen jeho pohled především v tomto případě přehlížíme? Výše tím nehodnotím další zpracování katalogu (ceny, neuvedené náklady atd.), to si musí vyhodnotit každý sám jak k tomu přistupovat, ale mělo by to být vždy s ohledem na historické znalosti a souvislosti, které jsou vždy samozřejmě na filatelistiských výstavách hodnoceny a proč klamat veřejnost a sběratele neúplnými informacemi, nepravdami, polopravdami.
Toto nejsou spekulace, ale fakta včetně toho proč se k nim jasně Národní výbor nevyjádřil, pravě ptoto, že to nařízení vydal pan Dr. Fatka a zpochybňovat je zdokumentovaný postoj opírající se o archiv je naopak jasným důkazem, že některé uvahy v katalogu uváděné jsou evidetně nezakládající se na pravdě. Mimochodem generálním ředitelem byl až od 4.11., tedy v případně prvního přetisku konaného 30.10. nemohl být osobním a oficiálním poštovním iniciátorem (legalizátorem), tedy vkládat mu to celé na jeho bedra je opravdu i z pohledu vydaného nařízení velmi zavádějící a musí říct nepravdivé.

lukesp napsal

Domníval jsem se, že pokud jsem registrovaný uživatel pak mé jméno bude snadno dohledatelné. Omlouvám se, ale nestudoval jsem celé tyto diskuzní stránky a zaregistroval jsem se jen z důvodu, abych mohl reagovat. Pokud to něčemu pomůže, pak se jmenuji Pavel Lukeš. Prohlašuji, že s vydanou příručkou (katalogem) nemám nic společného ani tak s panem Vrbou a dalšími spoluautory. Mojí motivací reagovat bylo pouze to, že pan Neumann předkládá text jako recenzi, která z mého pohledu není objektivní, zkresluje informace a znejišťuje sběratele těchto známek.

Vážený pane Pavle Lukeši, děkuji Vám za - o několik příspěvků výše - publikovaný názor na mou recenzi "specializované příručky ČESKOSLOVENSKO - REVOLUČNÍ 1918".

Jsem trochu překvapen, že Vám byla Vaše poměrně dlouhá reakce odcizena pánem, který vystupuje pod nickem "Roman Dyršmíd" na facebooku. A který ji kompletně přepsal do facebookové diskuse ve skupině "Filatelie pro filatelisty" jako svůj názor.

Je velká škoda, že někteří lidé nedokáží prezentovat své vlastní názory a musí si je vypůjčovat od ostatních. A ještě smutnější je, že je pak prezentují pod svým jménem, jako své vlastní dílo. Ale to jen tak na okraj...

Případně napište i do této naší diskuse, jak budete s tímto člověkem celou věc řešit.

Tedy pánové, pomalu se z toho stává detektivka.
Vezměte, že opravdu se v tom orientuje jen pár lidí, kteří tomu "trochu" rozumí.
Já jako laik si dělám závěr, že všechny známky s přetisky revoluční jsou "popelky" a jako takové by měly být označeny a jejich hodnota by měla být záliby a nikoli určena dle "filatelistického" katalogu...
Pokud je vydán katalog na oficiální známky a jde jen o sumář na falsa, pak už jde o podvůdek velkých rozměrů a nehorázných zisků.

Upřímně si myslím, že tady by měl být určitým tribunem institut státní pošty, nebo možná "poštovního muzea" ?
který by měl zcela přesně vědět, které známky, či přetisky známek byly oficiální ceninou a které ne.
Ale vzhledem k tomu, že čekám od objednání v říjnu dvě zásilky, bude to pul roku, které se nějak zatoulaly a v poštovním sledovacím systému jsou označeny jako "připravené k převzetí" a "uložené"... asi říkám nesmysly.

Překvapuje mne poslední odkaz na pána pod Nickem R.D., který ač od něj nekupuji je mi znám jako figurka z aukra .

Ale jak už je zde o mne známo, asi jen tlachám do věcí, kterým nerozumím.

Jen pro dokreslení diskuse na facebooku:

Jiří Neumann
Autor
Nejaktivnější přispěvatel
Roman Dyršmíd Vážený pane Dyršmídle, jak vyplývá z odborné diskuse na webových stránkách "sberatel.com" (rubrika Padělky a podvody - Podezřelé aukce známek) Vaši výše uvedenou reakci jste kompletně zcizil panu Pavlu Lukešovi, který ji tam publikoval - dle svých slov jako autorský článek. Publikoval ji jako kompletní celek, nikoliv "roztrhanou" na několik částí. Předpokládám, že jste ji postupně kopíroval do této skupiny "Filatelie pro filatelisty". Jistě pochopíte, že si budu rád vyměňovat své názory s autorem, ale nikoliv s člověkem, který není schopen publikovat názory vlastní... Prozatím zůstávám s pozdravem Jiří Neumann, NEWSPHILA z.s.
12 hod
Odpovědět
Sdílet

Roman Dyršmíd
Jiří Neumann Dobrý den pane Neumanne, narozdíl od vás, alespoň umím správně napsat oslovení toho, s kým si chci psát. Ano, moje příspěvky jsou kompletně stažené od pana Pavla Lukeše, což jsem na začátku psal, ale bohužel se druhá část textu nezobrazila. S jeho příspěvkem se plně ztotožňuji a naprosto souhlasím. Diskuze s vámi je zbytečná, protože dané problematice moc nerozumíte. S pozdravem Dyršmíd.
11 hod
Odpovědět
Sdílet

No, a mám to (když jsem si začal).

Mám pocit, že se zde formuje určitá skupina, která bude neúnavně hájit tyto údajné revoluční přetisky. Mají dobře nastudovanou literaturu - ihned vědí kdy byl první pokus je prosadit. Není za tím náhodou finanční úmysl s cílem dosáhnout výhodného prodeje? V současnosti je filatelistický trh přesycen těmito materiály, které bychom mohli nazvat jako nepotřebný filatelistický odpad. Pokud má někdo zájem tyto objekty sbírat, prosím, ať tak činí. Naše filatelie však disponuje mnoha krásnými známkami, které si zaslouží mnohem větší pozornost a není zapotřebí se zaměřovat na podobné výtvory (není ani jasné zda se netisknou dosud v x té generaci). Ti, kdo si přečetli nejnovější vydání Filatelie, si jistě všimli, že velká část těchto produktů je označena dodatečnými a často i falešnými znaleckými značkami od Gilberta. Jaký to má důvod? Pravděpodobně proto, že o tento materiál nikdy nebyl skutečný zájem. Tedy až po nynější kampani s jakým cílem? Domnívám se, že znalci, kteří tyto přetisky podporují, mohou skončit podobně jako kdysi Lešetický u jiného výrobku – způsobí si tím velkou ostudu. Vtipné je zobrazení dětské tiskárničky. Možná ještě brambora by bodla. :-).

vetsinou CSR I nekomentuji, neb nejsem povolan. ale tentokrate musim souhlasit s panem Jindrou.
at si kazdy sbira co chce, treba pouzite pleny.
bohuzel masirka techto neznamek je docela velka. a chapu take pana Dyrsmida, ze nesouhlasi s panem Neumannem. ono se staci podivat na jeho prodejni stranky a je jasne proc:
https://www.topznamky.cz/filatelie-csr1-revolucni-1918
myslite si, ze toto jsou adekvatni ceny??? ta otazka neni ironie, ale ptam se seriozne.

..... a ted mu do tohoto byznisu nekdo haze vidle.
co si budeme povidat, pro nekoho jsou revolucni neznamky velky bussiness, tak se snazi.
nicmene zase na druhe strane je take dobre, ze neco jako katalog na tyto neznamky vznikl. proc ne? ostatne kazdy si se svymi penezi muze delat co uzna za vhodne, jen aby po letech nezaplakal, ze investoval do neceho nechteneho.

Doporučuji, přečíst si knihu Filatelisté a filatelie z roku 1988 od našeho znalce Františka Šrámka, proč nezkoušel tzv. "Revoluční přetisky." Uvádí, že až do roku 1930 zůstaly štočky v soukromém majetku. F. Šrámek byl v bytě nějakého znalce, který mu ukázal jen část pozůstalosti Rosslera-Ořovského. Byla prý to obrovská sbírka s všemožnými variantami protichůdných, převrácených přetisků, barevné varianty, tiskové zkoušky.
Rossler-Ořovský je dle F. Šrámka též autorem dopisů se skautskými služebními známkami "Příjezd prezidenta Masaryka".

FEJTÓN

Záhradka a záhradkári.

Žijeme dobu, keď si Každý hrabe na svojom piesočku, každý kope za svoj klub, každý si obhospodaruje svoju záhradku. Na kvalite záhradky je vidieť, aký záhradník sa o ňu stará, koľko je na nej kvalitných rastliniek a koľko buriny / plevele. Rozumný záhradkár chce dopestovať kvalitu a niektorý sa aj pochváliť pred ostatnými kolegami záhradkármi, čo sa im podarilo dopestovať a akú majú úrodu. Sú ale (div sa svete) aj záhradkári, ktorý majú potešenie, keď im na záhradke rastie burina. Dokonca sa snažia presvedčiť ostatných záhradkárov, že mať burinu na záhradke je dobré a ušľachtilé. Starajú sa o ňu (o tú burinu), okopávajú, polievajú, občas prihnoja a pýšia sa ňou ... Dokonca majú ambície zúčastniť sa s touto burinou záhradkárskej výstavy a uchádzať sa o nejaké ocenenia ... Nazývajú sami seba záhradkármi a je nemožné im vysvetliť, že jahody, maliny, alebo mrkva majú vyššiu cenu, ako pýr, skorocel alebo púpava ...

fejeton columba je v tomto okamžiku osvěžující.
Já chápu a myslím i všichni ostatní, jak ten příměr se zeleninou osvětluje téma revolučních přetisků. To je super, ok..

Ale nemohu si dovolit mít připomínku,, zcela odbočující od tématu filatelie . Já mám zahradu poměrně velkou. A pro mé oči krásnou. Ale má v ní místo jak zeleninka, třešně, jablíčka, tak kopřivy a púpava či ostropestřec. Má tam místo jak pořádek, tak bordýlek.
Podívejte se na ty dnešní tragické městské i vesnické zahrádečky plné kultivarů střižené přesně podle pánů Trávníčků a ostatních rádobyrádců. Z té podoby se už téměř dočista příroda vypařila. Já mám na své zahrádce ješky a sovy, v květnu mi lezou po neplodícím pahýlu jabloně roháči, v staré vrbě páchnou páchníci. Lítají otakárci a v noci lyšajové.
Podívejte se na naše dnešní ženské jak jsou oholené od hlavy k patě a přestříkané spýdstýky.
Je to normální?
Člověka už dlouhou dobu řídí inteligence vyššího řádu. Místo aby se brambory snědly v okolí, tak se vozí přes tisíce kilometrů, přes oceány. Jediné podstatné je vytvářet důmyslnou sít, silnic, komunikací.
Věci přestávají mít hodnotu lidské práce, jsou jen spotřební zboží, jehož jediným významem je likvidace a recyklace. Jak rychle ta nová bytost na naší planetě převezme otěže? Už se rozkoukává? Jako umělá inteligence?

Omlouvám se za odbočení od revolučních přetisků.
Ona ta doba byla zajímavá.
Ale kdo dnes o tom ví alespon něco málo? Jak jsme jako češi žily pod rakouským a německým vlivem a jaká pro nás byla sláva když se rozpadla monarchie a tatíček Masaryk leštil fousy.

koolabs napsal

...
Ale nemohu si dovolit mít připomínku,, zcela odbočující od tématu filatelie . Já mám zahradu poměrně velkou. A pro mé oči krásnou. Ale má v ní místo jak zeleninka, třešně, jablíčka, tak kopřivy a púpava či ostropestřec. Má tam místo jak pořádek, tak bordýlek.
Podívejte se na ty dnešní tragické městské i vesnické zahrádečky plné kultivarů střižené přesně podle pánů Trávníčků a ostatních rádobyrádců. Z té podoby se už téměř dočista příroda vypařila. Já mám na své zahrádce ješky a sovy, v květnu mi lezou po neplodícím pahýlu jabloně roháči, v staré vrbě páchnou páchníci. Lítají otakárci a v noci lyšajové.

Súhlasím a nemám s takouto záhradkou zásadný problém pokiaľ spĺňa kritéria majiteľa a má z nej radosť.
Zvláštne je, ak by som plody z takej záhradky videl niekde na tržnici a predajca (trhovník) by sa mi snažil nahovoriť, že tá púpava je niečo ušľachtilé, vzácne a cenné.

Koolabs – tú púpavu, keď už ju chce mať niekto v zeleninovej záhradke, je dobré mať "pod kontrolou" a nazývať ju pravým menom – púpava. Potom treba dať aj pozor, aby sa nerozmohla, neprerástla medzi jahody a nezadusila ich ...
Ono v dnešnej dobe dokonca predajcovia semienok tú púpavu zákerne pridávajú medzi iné ušľachtilé semená. Alebo sa Vás v záhradkárskom obchode snažia presvedčiť, že do tej zeleninovej záhradky tá púpava patrí...

Ale dosť bolo záhradkárčenia. Prenechajme priestor filatelii

snad jen na závěr, Carlina vulgaris je spíše teplomilná, asi není vzácná ani cenná. Nicméně jsem vedle zmínky o pupavě i ostropestřec, neb obě byliny mají společné nepříjemné bodláčí. Ale zatímco ostropestřec je suprový pro játra, tak pupava a její kořen není vubec špatná věc na ledviny, močák , či u nás na prostatu. Kořen se suší a vyluhuje. Já z toho podobně jako z ostropestřce /semen/ vařím čaj. No ale to jsou spíše debaty dědky a jeho snahy o zdraví v rámci udržitelnosti.
Ale na zeleninovou zahrádku nepatří, to je mor. To máte pravdu.

Nechci toto zahradkářské okénko uprostřed filatelie zbytečně prodlužovat, ale myslím, že se zde nejednalo o
Carlina vulgaris - Pupava obecná , ale o Taraxacum officinale - Pampeliška lékařská - slovensky púpava

OD 15:25 minúty si pozrite reportáž o falzách vo všeobecnosti:

https://tv.nova.cz/porad/na-vasi-strane/epizoda/409121-22-2-2024?fbclid=IwAR0n_jjTFh5MczkjVs7QofB2DAGLazHbJKYIKSsnaTAsUzzZyuMwDY-QhKo