Sběratel.com

Pak už přišly i na Moravu poštovní známky a razítka byla kruhová... ale to už všechno známe

Ale je pěkný, zachovalý...
- rok 1860

Obrázky:

To byl jen na chvilku návrat k hlavnímu brněnskému poštovnímu úřadu...

Ale mám pár nových kousků z období po kterém si právě povídáme i z brněnského nádražního poštovního úřadu...

No ale řekněte, nejsou to krasavci?
První typ zde používaného denního poštovní razítka...
- rok 1852
- rok 1858

Obrázky:

Nesmím zapomenout na korespondenční lístky....
- rok 1876
- rok 1879
(všimněte si, taky jsme si o tom už říkali, široké a úzké Ü v denním razítku...je to pěkně vidět)

Obrázky:

Korespondenční lístky rychle našly svoje uplatnění...
Jako lístek pro krátký psaný vzkaz, pozdrav sdělení kohokoliv, komukoliv, nebo velmi často jako reklamní obchodní předem tištěný text určený zákazníkům odesílatele...

Obrázky:

Slibuji, že příště už nebude žádné chlubení, ale navážeme v naše vyprávění tam, kde jsme přestali...

Píše se červen roku 1914 a panu Švejkovi právě posluhovačka paní Müllerová oznamuje slovy „Tak nám zabili Ferdinanda“, že v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny, byl zavražděn následník císařského trůnu arcivévoda František Ferdinand d'Este....

MikyM napsal

Obrázky:

o com sa pise v dopise? Mam jeden od nas a tiez je pre p. Mullera z Oedenburgu 😄

Co píší? Jen faktura od p. Habally z Brna...

Obrázky:

Poslední roky existence K.K. poštovního a telegrafního úřadu Brünn 2 / Brno 2 za Rakouska - Uherska, to byly roky Světové války...

Rakousko – Uhersko sice stále existuje, na trůně této rozsáhlé monarchie dlouhé desítky let pevně sedí stále stejný císař, ale jednotlivé národy se v jejím rámci stále hlasitěji dožadují svého práva na samostatnost a sebeurčení. Není tomu jinak ani v samotném Brně. Vrcholí zde rozrůstající se rozpory mezi většinovým německým a menšinovým českým obyvatelstvem, narůstá národostní a sociální napětí, v ulicích města dokonce zasahuje opakovaně kromě četnictva i vojsko. Roky rychle ubíhají, pokrok jde všemi směry a navíc mílovými kroky. Vře to postupně v celé Evropě a nikdo netuší, že do začátku do té doby nejhoršího světového válečného konfliktu chybí už jen pár okamžiků...

Nechci zde suplovat encyklopedie ani učebnice dějepisu, ale světová válka v letech 1914 – 1918 (historiky nazvaná První světová válka) je natolik důležitý předěl v Evropě, který nakonec ovlivnil všechny sféry lidského života v celém světě, že aspoň v datech se o něm musím zmínit. Příčinami tohoto konfliktu bylo napětí mezi světovými velmocemi a mocenské spory mezi Trojspolkem (Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie) a Trojdohodou (Francie, Rusko a Velká Británie) …

1908 – Rakousko – Uhersko anektovalo Bosnu a Hercegovinu, o kterou mělo zájem i silné Srbsko.

Červen 1914 – velké rakousko-uherské vojenské manévry v Bosně při srbských hranicích, kterých se zúčastnil následník rakousko-uherského trůnu arcivévoda František Ferdinand d'Este jako vrchní inspektor rakousko-uherské armády.

8. června 1914 při jeho návštěvě Sarajeva (hlavní město Bosny) jej i jeho manželku Žofii Chotkovou zastřelil člen radikálního hnutí Mladá Bosna Gavrilo Princip.

A daleko odtud, ve stověžaté matce měst, panu Josefu Švejkovi právě posluhovačka paní Müllerová oznamuje slovy „Tak nám zabili Ferdinanda“, že v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny, byl zavražděn následník císařského trůnu arcivévoda František Ferdinand d'Este....

Obrázky:

28. července 1914 vyhlásilo Rakousko - Uhersko válku Srbsku jako odvetu za atentát na Františka Ferdinanda d'Este. Během několika týdnů byla většina Evropy zatažena do tohoto válečného konfliktu. Po vypuknutí světové války se ukazuje ostrý rozpor mezi Čechy a Němci v pohledu na ni. Němci ji přijali s jásotem a věřili v brzké vítězství, Češi ale byli vyhlášenou mobilizací zaskočeni...

1914 až 1918 – světová válka mezi Trojdohodou a Trojspolkem, která mimo Evropu postupně zasáhla Afriku i Asii. Bylo mobilizováno přes 60 miliónů vojáků.

(obrázek je pouze ilustrační, použít z internetu...)

Obrázky:

21. listopadu 1916 zemřel rakousko-uherský císař František Josef I. a na trůn nastoupil jeho prasynovec Karel I.

11. listopadu 1918 zavládlo v 11 hodin na všech frontách příměří, podepsané ve stejný den brzo ráno osamocenou německou generalitou. Rakousko-uherský císař Karel I. totiž ve stejný den podepsal, že se vzdává všech zásahů do státních záležitostí a Rakousko-Uhersko tak definitivně zaniklo. První světová válka skončila. Odhaduje se, že stála životy více jak 15 miliónů osob. Vojáků i civilistů.

Obrázky:

Ve svých důsledcích se válka dotkla například personálního obsazení vlastního poštovního úřadu. Velká část poštovních úředníků musela nakonec stejně mobilizovat a odejít na frontu, což samozřejmě poznamenalo běžný poštovní provoz, a tím i chod celého poštovního úřadu. Muži chyběli, na jejich místa nastoupily ženy…


Odjezd na frontu. Bohužel, nedatovaná fotografie z brněnského nákladního nádraží...
(obrázek nalezen volně dostupný na internetu).

Obrázky:

Toto období je z hlediska historie poštovního provozu a pak také především z filatelistického
a sběratelského hlediska zajímavé jednou věcí. Během dlouhého válečného konfliktu byly podány statisíce dopisnic a korespondenčních lístků tzv. vojenské polní pošty. Mezi vojáky na frontě a jejich rodinami to bylo ve své době jediné možné spojení.

Ani tato sběratelská oblast není objektem mého zájmu, a tak v mé sbírce zaujímá opravdu jen velmi okrajové místo, ale do určitého období brněnského nádražního poštovní úřadu prostě neodmyslitelně patří. Věřím, že je spousta sběratelů, kteří se tímto obdobím zabývají...pokud mají k tématu cokoliv, vložte to sem, doplňte, co jsme neřekl...

Vojenské polní pošty jako takové vznikly ve většině evropských zemí již v 17. století. Tedy ve stejné době, jako začaly vznikat moderní poštovní, respektive doručovací, služby. Území Rakousko-Uherské monarchie nebylo pochopitelně výjimkou. A samozřejmě ani samotné město Brno. Připomeňme si jen datum 13. 7. 1809, kdy vstoupily do Brna v podvečer kolem 18. hodiny první oddíly Napoleonova maršála Davouta. Začala druhá francouzská okupace města, trvající téměř 4 měsíce. V archívech jsem například dohledal informaci, že 4.listopad 1809 byl tím dnem, kdy i v Brně byl zřízen polní poštovní úřad. Město Brno jako takové se stalo „posádkovým městem“ (trvale zde pak sídlila vojenská posádka). Polní pošta jako taková se na území Brna aktivuje ještě v červnu roku 1866, kdy se Rakousko střetlo s Pruskem a Itálií (svoji činnost ukončila ještě v srpnu téhož roku po uzavření mírové smlouvy, kdy Prusové odtáhli z Brna). Od této doby, až právě do vypuknutí Světové války, bylo město Brno mimo jakákoliv vojenská střetnutí, nekonaly se zde ani vojenská cvičení či manévry a polní pošty nebylo třeba.

Až vypukla v roce 1914 Světová válka. Vytvořené polní pošty zajišťovaly kontakt vojáků s domovem, stejně tak zajišťovaly dopravu zpráv mezi jednotlivými vojenskými oddíly. Byly součástí armády a řídily se armádními předpisy. Součástí polní pošty byly také třídírny a sběrny. Například právě v Brně byla zřízena třídírna polní pošty, mající vlastní dvoukruhové poštovní denní razítko s domicilem „BRÜNN“ a datovým můstkem, pro poštu z oblasti východních Čech a Moravy. Zásilky se v nich třídily na jednotlivé pluky a dále dle praporu, baterií a švadron.


Dovolím si pro podbarvení textu přiložit další dvě fotografie. Našel jsem je volně dostupné na internetu...bohužel nedatované, bez bližšího popisu.

Ta první je polní pošta přímo na frontě a ta druhá zachycuje kancelář polní pošty...

Obrázky:

Vojáci na frontě fasovali zdarma dopisnice polní pošty, růžové kartičky jsou osvobozené
od poštovného (toto platí i pro korespondenci ze zázemí, zasílanou vojákům, důstojníci si ale museli poštovné řádně zaplatit), růžová barva je odlišuje od ostatních dopisů a dopisnic.
Ty růžové totiž nemohou přijímat civilní pošty. Všechno se u polních pošt točí kolem přesného čísla konkrétní polní pošty (ta rakousko-uherská jich měla téměř 1200!), zásilek je mnoho, není možné zjišťovat při dodání jmenovitě jednotlivé adresáty.

Pár takových poštovních zásilek, samozřejmě prošlé přes brněnský nádražní poštovní úřad, ve své kolekci pro doplnění jeho historie mám...a příště je sem vložím a ukáži, nebojte se...

Ze sběratelského hlediska jsou tyto dopisnice a korespondenční lístky zajímavé pak především mnoha otisky různých doplňkových razítek, která se jimi při odeslání opatřovala. Všechny vojenské útvary používaly speciální útvarová razítka různých podob, která sloužila jako důkaz osvobození zásilky od placení poštovného, stejně tak nemocnice, lazarety a jiná zařízení pro nemocné a raněné. Pošta z fronty se také pochopitelně podrobovala vojenské cenzuře, nesměly uniknout žádné informace, které by mohly pomoci nepříteli k vítězství. Různá řádková gumová cenzurní razítka na zásilkách tak dodnes svědčí o tom, že adresát zásilky nebyl jediný, kdo napsané řádky četl.

Upozorňuji jen ale na to, že to je seřazeno bez jakéhokoliv logického nebo sběratelského uspořádání. Nesbírám to a nerozumím tomu. Snad jen, že všechny zde zobrazené poštovní zásilky spojují tři skutečnosti - Světová válka – polní pošta – město Brno (resp. brněnský nádražní poštovní úřad)...

Růžové lístky polní pošty (osvobozené od placení poštovného) nesměly civilní pošty přijímat. Pochopil jsem ale, (snad správně), že růžové lístky mohli nevyplaceně posílat i příbuzní vojákovi na frontu... Otisk orážecího stroje brněnského nádražního poštovního úřadu na tomto růžovém lístku polní pošty svědčí o tom, že adresátem je voják a je mu posílán pozdrav od rodiny...

Obrázky:

Otisk orážecího stroje brněnského nádražního poštovního úřadu na tomto růžovém lístku polní pošty podle mne zase svědčí o tom, že pisatel (voják) je po zranění hospitalizovaný v brněnské nemocnici (viz přídavné otisky gumových razítek) a píše "domů" na lístku, který nafasoval ještě když byl na frontě.

Smutné počtení o tom, jaká je válka svinstvo a jak pozamenala osudy lidí...

Obrázky:

Pisatelem tohoto lístku byl důstojník. Porto je vyplaceno poštovní známkou...

Obrázky:

Zajímavé jsou také lístky vojáků, kteří jsou hospitalizovány ve špitále někde v Brně...

(Obrázek je pouze ilustrační, bez datace a popisu, získaný z internetu)

Obrázky:

Vlastní rekonvalescence vojáků po nemocniční péči pak probíhala v Brně například
v církevních objektech a zde ubytovaní vojáci opět hojně využívali služeb nádražního poštovního úřadu (dopisnice podaná počátkem roku 1916)

Obrázky:

Vzácná dobová fotografie nemocniční stanice a jejího přijímajícího lékařského personálu na brněnském hlavním nádraží (1915)

Obrázky:

Dají se získat také dopisnice polní pošty s různými otisky gumových vojenských kontrolních (cenzurních) razítek, nádražní policie apod. Ale jak říkám, není to můj šálek čaje, je to jen pro okrajové doplnění celé mé kolekce, že něco takového vůbec existovalo...

Obrázky:

Nebo tato...

Obrázky:

Tak zase někdy příště ...