Sběratel.com

Pavel_III: tak to pardon. Ačkoliv, sice jsem Tě špatně pochopil, ale to nic nemění na tom, že tu problematiku zbytečně nafukuješ. Obyčejný člověk (vesničan) přeci nepotřeboval žádné luxusní zboží, vždyť i v hrobových výbavách nacházíme tyto věci jen u příslušníků slovanských elit (meč, sekeru, šperk ... ). Chci tím říci, že nebylo zapotřebí střádat stovky vajec (také jen příklad), aby je mohl vyměnit třeba za nějaký kovový nástroj. My vlastně ani pořádně nevíme, jak tenkrát život takového chudého zemědělce probíhal, narativní prameny z této doby jsou kronikami vládnoucích elit, obyčejným člověkem se až na výjimky nezabývají. Ale právě na základě těchto sporých údajů a archeologických výzkumů napsal Smetánka onu Legendu o Ostojovi. Je to obrázek toho, jak to mohlo být (opravdu vřele doporučuji tuto knihu, přečetl jsem ji jedním dechem, stačí na to dva upršené dny ...).

Takže znovu opakuji, vesničan si vše potřebné obstaral z vlastních zdrojů, oblečení mu utkala a ušila žena, děti pásli prasata v lese, muž obdělával pole, v zimě si opravoval či vyráběl nástroje ... Železo bylo v této době cenné a možná si ho ani nemohl dovolit ... Zkrátka, oni peníze v podstatě nepotřebovali, když si panovník přišel pro tribut pacis, dostal naturálie (musel živit družinu a jejich rodinu, koně). Ale to je široké téma na povídání ...

kacuro, tak si zaměň meč a šperk za krávu, býka, ovci nebo ženu. To jsou věci, které obyčejný vesničan vcelku potřeboval. A, konec konců, potřeboval i tu sekyru, byť nemusela být kovová, ale v podobě sekeromlatu. Nehledě k tomu, že i žena prostá po nějakém tom šperku vždy toužila a pazourek už byl těžce z módy.
Další věc je ta, že příslušník elity byl pohřben se šperkem, prostá žena ten svůj jediný věnovala dceři.

Jasně, živě si umím představit tu špinavou selku v umolousané haleně, se slámou ve vlasech, mozolnatými dlaněmi a olámanými nehty od práce, s blyštivou zlatou záušnicí na šátku

Jen malá poznámka: kovové nitě (Au,Ag) se zatkávaly do brokátu (ten do Evropy dorazil až v 13. století) ale technologii výroby drátků (až nití) zlatníci tehdy znali.

Co se týče kovu, řemeslníci potřebovali nástroje: sekery, palice, kladiva, majzlíky, průbojníky, vrtáky, listy pil, nože, nůžky, jehly, atd... Něco vyrobili kováři, zbytek další specializované profese.

V tej dobe kto mal sekeru zo železa, kravu (ani netusím či vôbec rolníci mali kravy a nie len ovce a kozy), bol vo vyššej kaste , bežné boli lovecké nástroje z pazúrnika , obsidiánu materiál bol dostupnejší ako železo a mosadz.

Krávu mohl mít i ten venkovan. Při archeologickém výzkumu časně slovanské vesnice v Březně u Loun byly objeveny kosti tohoto domácího zvířectva: 52% hovězí dobytek, 22% prasata, 11% ovce nebo kozy, 10% ptáci a po 2% koně a psi.

kacuro napsal

Jasně, živě si umím představit tu špinavou selku v umolousané haleně, se slámou ve vlasech, mozolnatými dlaněmi a olámanými nehty od práce, s blyštivou zlatou záušnicí na šátku

A) nemusela být nutně zrovna zlatá. Na druhou stranu, proč by nemohla mít i něco malého zlatého či aspoň pozlaceného.
B) možná to bude znít překvapivě, ale i v té době lidé slavili různé svátky (byť teda výročí VŘSR a Prohraného Února to zrovna nebylo) a na to se i ta umolousaná selka, pokud jí to manžel ochmelka dovolil, vydrbala a ozdobila. Už lovci mamutů měli něco jako společenský život!

kacuro napsal

Krávu mohl mít i ten venkovan. Při archeologickém výzkumu časně slovanské vesnice v Březně u Loun byly objeveny kosti tohoto domácího zvířectva: 52% hovězí dobytek, 22% prasata, 11% ovce nebo kozy, 10% ptáci a po 2% koně a psi.

Kráva taky byla nejdůležitější tažné zvíře ... hned po manželce.
Ale právě, bylo-li potřeba koupit třeba krávu, a na sekyru neprodávali, hodila se k tomu nějaká hotovost a šetřit si vejce tak úplně nelze. On ten výměnný obchod má přece jen jisté mantinely.
A to beru v úvahu i to, že tou dobou ještě byla možnost odchytit pratura.

Tady se ale bavíme o Čechách kolem poloviny 10. století a v té době běžný venkovan o penězích neměl ani tušení.

Zlatý šperk ve venkovské domácnosti je něco naprosto nepředstavitelného i v 18. století, natož pak v 10. stol.

Pokud vesnická žena měla nějaký šperk, byl by nejčastěji ze dřeva, kosti nebo keramiky.

Když je řeč o keramice,nevěděl by někdo,kdy se opravdu přestala používat grafitová ?Nedaří se mi datovat jednu lokalitu...Předem díky.

Když už se bavíme o těch Slovanských špercích, tak tato zlatá Slovansko-Avarská náušnice je z nijak významné a ne moc rozsáhlé vesnice. Když se podíváme na precizní šperkařské provedení... je to nádhera.

Obrázky:

Určitě šperky byly drahé... ale zase jsou mnohdy zastoupeny v hrobech. Ať už jde o ozdoby bronzové, postříbřené, stříbrné, nebo zlaté... Pravdou je však, že jde vždy spíš o bohatší rody, kdy postříbřený bronzový šperk vyšel asi na dva denáry. Což nebylo zrovna málo

Ale dá se z toho odvodit akorát to, že ve vesnicích mohly být zastoupeni v hojnějším počtu bohatší lidé.

Ibrahim ibn Jakub pise o remeslach a obchode v Prahe (Fraga) pricom spomina aj tie platene satocky. Vidiecki ludia mali svoje problemy, ale aj na vidieku bola vyssia vrstva, ktora chranila/spravovala tych rolnikov. Tato vyssia vrstva sa prirodzene chcela podielat na obchode a aj sa podielala.
Hlavny problem mincoveho platidla spociva v tom, ze ho musi niekto 'oficialne' vydat. Tazko budeme hladat tuzemske mince v Cechach/na Slovensku pred koncom 10. storocia, kedze vtej dobe este len prebieha konsolidacia mocenskych struktur na tychto uzemiach. Nic ale nebranilo tomu, aby sa uskutocnoval obchod v akejkolvek vymennej forme davno predtym. Preto je mozne akykolvek barter nazvat predmincovou formou platenia, ale zaroven je absurdne hovorit pri vymennom obchode o predmincovom platidle. Mozno jedine v pripade, ak by islo o nerazeny (drahy) kov, ale to uz je uplne ina tema.

Aliquis napsal

Ja myslím, že keby to bola len taká hlúposť, tak by to nepustili do sveta.

Kdyz vezmu v uvahu ciste jen numismatiku, setkal jsem se pri patrani po zdrojich s vice "jasnymi" a "overenymi" tezemi, ktere se ukazaly omylem nekoho, od koho ostatni jen opisovali.
Meli by se k tomu vyjadrit spickovy lingvista, pokud rekne, ze nezpochybnitelne jde o satecky z platna, jsem ochoten tomu verit
Na tohle tema jsem se uz kdysi bavil s jednim historikem, ale rekl mi ze na tom nevidi nic divneho, ale tehdy jsem o platidlech v podstate nic nevedel, kdyz se nad tim zamyslim ted, tak jde opravdu o trochu kuriozni a neprilis prakticke platidlo.

Robbie napsal

To je prostě možné jedině tak, že platidlem opravdu bylo něco naturálního. A dost možná, že kdybychom Slovanům řekli, že dneska platíme za zboží a služby bezcennými potištěnými papírky, které jsou kryté dluhem, taky by si asi ťukali na čelo...

No prave, v te dobe by neco, co by nemelo realnou hodnotu aspon se blizici smenemu kursu, nemohlo fungovat, aspon ne dlouho.

Zhodou okolností som teraz čítal článok v Numizmatike č.19
tu sa píše " podľa svedectva arabského kupca Ibrahima ibn Jakúba Slovania platili aj plátnom, dokladá to nález plátenej šatôčky" čo znamená že išlo o bežný výmenný obchod. Nik tam netvrdil že to museli byť len šatôčky určitého rozmeru.

Čím kvalitnejšia látka = vyššia hodnota .

Můj pohled na "nález plátenej šatôčky" je poněkud dost skeptický.

to priradenie šatky ako platidlo bolo dosť nešťastné. Proste plátno bolo výmenný tovar ako každý iný.

Ano, "i platnem", stejne jako i ovcemi, medem, otroky.. porad nevidim duvod, proc by melo platno nebo satecky z nej mit nejake vyjimecne postaveni vseobecne uznavaneho nemincovniho platidla.

Látka nemala výnimočné postavenie , ale bola akceptovaná ako jedno z platidiel .

Látková platidla na Velké Moravě nejsou fikcí. Nahrazovala drobnou minci. Vydávat je směl pouze panovník tedy stát a jejich padělání se stíhalo. Bez drobných nominálů jde ekonomika do kytek.
Dnes máte v peněženkách pouhý potištěný papír snadno napodobitelný na určitých typech kopírek a také si většina z Vás peníze sama netiskne.
Co se týče názvu našeho hlavního města bylo původně Braga, je to slovo ze staronorštiny, znamená to něco jako město nejvyššího.
Adalbert

Adalbert, je k tomuto tvrdeniu aj nejaky dobovy zdroj, z ktoreho sa da nieco take vycitat?

Citovat

Vydávat je směl pouze panovník tedy stát a jejich padělání se stíhalo.

Tak jsem chvíli přemýšlel jestli je to myšleno vážně nebo jako vtip, ale vypadá to, že platí asi první varianta..
Ano, plátěné šátečky musely být velmi kontrolovatelné a špatně napodobitelné platidlo (ne, já tohle nemyslím vážně )
Ne, dnešní peníze opravdu nejsou snadno napodobitelné na kopírce, toho by si všimla i poslední prodavačka. Od dob Rakouska Uherska přibylo docela dost bezpečnostních prvků, které člověk bez miliónových investicí nemá šanci věrohodně napodobit a vydělat na nich nějaké peníze dřív, než ho zatknou.
A ohledně názvu Prahy, teď ještě zbývá vymyslet, co tam ti norští Vikingové dělali

pzberatel napsal

Adalbert, je k tomuto tvrdeniu aj nejaky dobovy zdroj, z ktoreho sa da nieco take vycitat?

Citovat

Vydávat je směl pouze panovník tedy stát a jejich padělání se stíhalo.

Řekl bych že asi takový, jako k té Praze.. stejně tak můžeme říct, že ji tak pojmenoval Aštar Šeran.