Sběratel.com

Tady to například vypadá že vystřihuje kolečka.

Obrázky:

..a aby se to nepletlo, tak se domnívám, že PG ražené po smrti Václava byly vyráběny úplně jinou technologií- byly z plechu možná vyraženy velkým průbojníkem- mají totiž nezvykle pravidelný kruhový tvar, na některých exemplářích je dokonce vidět na hranách zešikmení. Ve srovnání s běžnými PG Václava je rozdíl výrazný. Ale pro tuto mou domněnku by jich bylo potřeba vidět větší množství, než jsem bohužel měla možnost. Možná to bude téma pro další práci, až skončím s tím J.z P.
PS: to dokonce vypadá, jako by to dělal ten prostřední člověk na obrázku. Z jaké doby je ta rytina?

tenzor napsal

Podle zakončení a toho jak to drží jde určitě o prut.

Je pro upřesnění : tá kresba, co jsem sem dal, je z článku publikovaného v NL 1/1972 (Ivo Pánek : Technologie výroby střížků v kutnohorské mincovně na počátku 15. století). Jde o autorovu rekonstrukci iniciálky z původního díla, ne o scan originálu.
Dal jsem to sem jen pro představu, jak stříhaní cánů mohlo vypadat.
V uvedeném článku totiž autor prezentuje teorii, že se stříhaly z cánů válečky a do této teorie pasuje kruhové zakončení stříhaného předmětu.
Tím kruhovým zakončením bych tudíž argumentoval velice opatrně.

Myslel jsem že jde o překreslení původní malby.. pokud ne, tak to samozřejmě úplně mění situaci.

Pokud jste někdo z okolí Kroměříže, zajeďte se podívat do jejich mincovny. Především se zaměřte na vystavené kachle. Jsou na nich pravděpodobně zachycené některé činnosti v mincovně. Na jedné z nich je i maník, který má velmi zajímavé nůžky na vystřihování koleček z plechu.

Že se jedná o plech je tam zcela evidentní, protože tam je i znázorněn plech po vystříhání i jednotlivé kroužky.

U malých mincí mi ale připadá nelogické stříhat kolečka, když je jednodušší rozklepat nastříhaný drát. Zkoušel jsem to loni, a malým kladivem po osmi úderech jsem docílil požadovaného rozměru i tvaru penízku se lvem v odpovídající šířce. Čas nepřesáhl čtvrt minuty na jednu minci. A to jsem v tom neměl praxi. Větším kladivem by to šlo podstatně rychleji.

před chvílí tu byl příspěvek, který jsem moc nepochopil

Předkládám dva obrázky rozdělovacího křížku ze dvou různých PG jednoho panovníka a přibližně stejného časového úseku ražby. Punc křížku byl zhotoven vypilováním do čtyřhranné tyče čtvercového až mírně kosočtvercového průřezu. Rozmístění vypilovaných zářezů mi připadá shodné a takováto podobnost u dvou různých punců jako nepravděpodobná. Oproti tomu je vidět rozdíl v půdorysném tvaru - horní má čtvercový průřez, spodní již kosočtvercový. Domnívám se že tento rozdíl by se dal vysvětlit opotřebením puncu a jeho následným odbroušením kde již vykovaný polotovar tyče přecházel do kosočtvercového průřezu. Pro tuto postoupnost mne vede to že u spodního nejsou zářezy již tak hluboké. Může být tato úvaha správná a jedná se tak o jeden punc?

Obrázky:

Podoba tam docela je, bohužel ve Photoshopu neumím udělat obrázek, kde se oba křížky překrývají, Oliver to jistě zmákne a porovná ...

jen můj "okometrický" dojem - neověřený nějakou objektivní metodou
obě znaménka nesou velké množství shodných znaků, takže pravděpodobnost, že byla do raznice vyražena shodným puncem je velmi vysoká
vysvětlení mírně jiného půdoprysu, které uvádíte výše, je myslím možné
nabízím další možná vysvětlení:
1) hodně podobné - opotřebený konec tyče s puncem mohl být opilován nikoliv přesně kolmo, ale mírně šikmo, oproti dlouhé ose tyče
2) samotný punc byl na raznici naložen zešikma a proto jeho půdorys na raznici je jiný

Díky za názory, 1) se mi zdá nejpravděpodobnější.