Sběratel.com

Posílám naskenovanou stránku s poštovními úřady, jejíž razítka se dle Franka Pattersona objevovaly na obálkách do r. 1930 (mohlo jich být i více)

Díky

Posílám ještě scan z Dietrichovy knihy ohledně váhových jednotek používaných v Afghanistánu. Z 19. století se nezachovaly vůbec žádné legislativní dokumenty ani předpisy ohledně poštovních sazeb vzhledem k váze a vzdálenosti zásilek. Všechno je odvozeno na základě výzkumu dochovaných obálek a porovnání sazeb s Indickou poštou. Afghanistán je pro badatele země zaslíbená...



Dle Roberta Jacka byla kolem r. 1910 poštovní sazba 1 shahi za váhu 1 misqal (5 gramů). Váha 9 misqal je tedy kolem 45 gramů a sazba měla být 9 shahi místo 15 shahi. I pro R. Jacka je tato obálka záhadou. Navíc nekoresponduje se sazbou známky GB 1d.

Ještě k té obálce s 15 známkami 1 abasi. Tyto známky se tiskly na archu 5x10 známek. A: Zulueta má tento tiskový arch s vadou tisku a vynechanou perforací na svém exponátu na Exponetu označený jako raritu.
Na obálce však má největší víceblok 5 známek 1 abasi.

Já ti věřím, ve svém odhadu o velikosti archu jsem vycházel z tohoto archu emise 1928...

Na tomto archu je zajímavé to, že je to snad první Afghánská emise se slušnou perforací. Do té doby vypadala perforace katastrofálně. Ještě je někde uvedeno zoubkování 11, Dietrich uvádí 10 3/4. Vzpomínám si jak jsme se při jiné diskuzi dohadovali o zaokrouhlování.

Ona jim ta dobrá perforace moc dlouho nevydržela, v letech 1932/4 již zase stála většinou kvalita za prd a často je stěží měřitelná...

Před chvílí jsem obdržel odpověď od Roberta Jacka z Velké Británie na můj dotaz ohledně obálky s 15 známkami 1 abasi. Podle jeho názoru jde též o druh cla, s podobnou obálkou se dosud nesetkal (maximálně 7x1abasi). Pro odlehčení posílám fotku z výstavy Praga 2008, kde zcela vlevo je švédský filatelista Peter Hofmann ( phstamps.com ) - specialista na aršíky KDM. Zcela vpravo je sběratel Afghanistánu Robert Jack z Velké Británie, druhý zprava Alfonso Zulueta z USA. Na fotce je též Ikanek (snad mi promine, že fotku zveřejňuji bez jeho souhlasu).

Tak se mi sešly odpovědi od sběratelů Afghanistánu z celého světa ohledně obálky s frankaturou 15x1shahi společně s britskou známkou. Nikdo nic podobného neviděl (dokonce ani D. Kindley z Britské královské filatelistické společnosti). Nejvíce názorů je totožných s názorem Dráčka, že se jednalo o druh cla. K tomu R. Jack (na snímku výše) uvádí: "Celní razítka se začala vydávat pravděpodobně až po r. 1921. Razítka na této obálce jsou však běžná poštovní razítka."
Ještě dodává:"Jakákoliv obálka poslaná do Afghanistánu z Evropy před rokem 1920 je vzácná. Nesmíme zapomenout, že i když do té doby byl Afghanistán formálně britským protektorátem, tak bez svolení panovníka jej nesměl navštívit žádný cizinec (ani Brit). Dokonce i britský diplomatický zástupce musel být indický muslim (takovou tam měli Britové skutečnou moc...)
Vypadá to, že ta obálka je zřejmě unikátem. Dietrich se o něčem podobném vůbec nezmiňuje.

Jsem rád, že světové kapacity mají podobný názor jako Dráček, který Afghanistan zatím nesbírá(i když co není může být...). Rozhodně blahopřeji k vlastnictví obálky
Jen takovou perličku, poslední dobou jsem vyděl cca 15 dopisů zasílaných z Afghanistanu po roce 2002 do Pakistánu či Indie a ve frankaturách byly použity mimo jiné různé známky od emisí kolem roku 1955 do sočasnosti a to bez jakéhokoliv doplatku. Je to trochu zarážející protože v roce 2002 byla měnová reforma 1000:1, takže jediné co mne napadá(že to ukazuje), že tam mají pěkný nepořádek v poštovnictví i dnes...

Po uzávěrce:
Robert Jack po dalším zkoumání této obálky přišel s další teorií:
Na zadní straně obálky pod nápisem o poplatku za váhu 9 miscal je uvedený neúplný text:
„ (P)aying for 3 as …. chybějící text, dále pokračuje: paid for others“.
Přeloženo: „Platba za 3 jako …… zaplaceno za další.“
Mohlo to znamenat následující:
„Za tuto zásilku o váze 9 miscal je zaplaceno 9 shahi, za další 2 dopisy zaplacený zbytek, tj. 6 miscal.“
Stále však nedává smysl známka Velké Británie 1d.
Pokud je to pravda, tak to jen potvrzuje, jak si poštovní předpisy vykládali úředníci po svém.
K těm dopisům po roce 2002 to jen potvrzuje chaos a nepořádek v poštovních sazbách od samého začátku v r. 1871. Ani Dietrich, který shrnul výzkumy všech svých předchůdců se nedobral k pořádným závěrům, pouze k teoriím.

Možností vysvětlení je více:
1/ mohle se jednat o clo za 3 dopisy stejnému adresátovy nalepené na horní z dopisů
2/ mohlo se jednat o nějaký místní doruční poplatek za doručení adresátovi třeba mimo hlavní poštu
3/mohlo se jednat o poplatek za něco podobného jako poste restante
4/ mohlo se jednat o doplatné za 3 špatně vyplacené dopisy stejnému adresátovy nalepené na horní z dopisů(to by vysvětlovalo i jen 1penci výplatného z VB) a úředník neměl po ruce doplatní známky, tak doplatné zůčtoval výplatními.
Vzhledem k posledním informacím to vypadá na variantu 4(případně variantu 1)

Dráčku, nejpravděpodobnější je varianta č. 4, protože by to vysvětlilo tu známku GB 1pence. Doplatní známky v té době Afghanistán nevydával, takže se použily výplatní. Ostatní varianty jsou méně pravděpodobné, i když vyloučit nelze žádnou z nich. Začal jsem psát o objevu této obálky článek, takže jestli dovolíš, budu tam citovat i Tvoje vysvětlení (mám v článku zachovat Tvůj pseudonym Dráček?)
Ještě jak jsi psal k těm dopisům po roce 2002. Myslím, že známky a poštovní služby Afghanistánu po r. 1989 budou stejně tajemné, záhadné a vzácné jako tygří hlavy před 130 lety. Stačí se podívat do Michela na známky s princeznou Dianou v r. 1998. Tehdy tam vládl oficiálně Taliban a pochybuji silně, že by taková vydání schválil. Moc by mne zajímalo kdo tyto známky vydal a kde platily. Zatím se tímto obdobím nikdo ze sběratelů Afghanistánu nezabývá, ale myslím si, že za pár let to bude velmi významné a těžko zmapovatelné.
I Dietrich, který vydal knihu Afghan philately v roce 1995, tak končí rokem 1989!

Jaromír: používáš ještě mail na worldonline.cz ?
(PS jako moderator klidně smaž tento dotaz zítra i s odpovědí, ať to tu nazaclání...)

Chlapci, přečtěte si Michla; tam je vše kolem známek z období 1996-2001 poměrně jednoznačně popsáno.

Dejvy: pokud máš na mysli informaci, že většina vydání(snad i všechna) mezi roky 1996-2001(a snad i 1989-95) jsou soukromé výrobky, tak o tom vím a tuším, že to uvádí i Scott a další...

Uvádí se, že známky Mi 1668-1962 a aršíky Mi Bl. 86-121 byly vydány na základě smlouvy mezi vládou prezidenta Burhanuddina Rabbaniho a vydavatelem. Po obsazení Kábulu Talibanem 27.9.1996 a dosazení nové vlády se původní vláda stáhla na sever země, odkud byla vypuzena na přelomu července a srpna 1998. Známky vycházely se souhlasem původní vlády i nadále, jejich poštovní použití však bylo nemožné. Kromě nich se však na trhu objevila i ilegální vydání, jejichž producenti zneužili nastalé situace a praktické nemožnosti ověřit si oficiálnost těchto produktů.
Teprve po svržení Talibanu v listopadu 2001 přicházejí nové známky platné na celém území.

Pro Dejvyho: Michel vyobrazuje a popisuje celou řadu emisí v letech 1996-2001 (uvádí že na základě jednání vlády tehdejšího prezidenta Rabbáního a dodavatele). Taliban dobyl hlavní město Kábul v roce 1996 a ovládl 90% území až do svého pádu r. 2001. Rabbánímu zůstalo asi 10% území, ale pokud neovládal hlavní město, těžko mohl vystupovat jako oficiální zástupce Afghanistanu. Tyto známky možná byly použity na území ovládaném Rabbáním, ale vylučuji jejich použití na území ovládaném Talibanem.
Moc by mne zajímalo, zda vůbec nějaké poštovní služby na území Talibánu fungovaly a jaké známky se používaly. Pokud o tom nějaký čtenář něco ví, velmi bych uvítal jeho příspěvek.
Toto období si musím blíže nastudovat z Dějin Afghanistánu, které nedávno vyšly od J. Marka. Snad z toho něco vydedukuji.
Můj e-mail: Jaromir.Petrik@seznam.cz

Dejvy, děkuji za přesný překlad, než jsem stačil dopsat další příspěvek. Já totiž nevím, jak se k těmto známkám postavit. Mně se tam nelíbí věta, že známky vycházely se souhlasem původní vlády i nadále (např. lokomotivy r. 2001). Myslím si, že Rabbání a jeho lidé měli 5 let po svém svržení jiné starosti než další emise známek - a kdo je platil, zvlášť když jejich použití bylo nemožné (stačí si připomenout období 1989-1996 kdy nevyšla žádná emise).
Osobně si myslím, že se na tom přiživili obchodníci, kteří tyto známky vydali. Zajímavé je, že je Michel do svého katalogu uvedl s tímto komentářem. Něco jiného jsou známky nevydané. Tyto známky však nevydala příslušná autorita, neměly být prezentované jako oficiální známky Islámského státu Afghanistán.

Scott uvádí:

Je to složité a úplnou pravdu nezná asi nikdo. Známky byly objednány, možná tedy vyšly jen "ze setrvačnosti" a proto, že již byly vytištěny a vydavatel chtěl zpět vynaložené peníze, Pak třeba využil zájmu o ně, měl souhlas svrženého prezidenta atd.
Pokud se týká známek zařazených do katalogu Michel (a nemyslím teď jen tyto emise), bral bych jej raději s rezervou. Zejména v 90. letech se na trhu objevilo značné množství ilegálních vydání nesoucích jména existujících států i území nevydávajících známky; Afghanistán mezi ně bohužel patří.

Jak se dívám do údajů ve Scottu, uvádí vydání "neautorizovaná afghánským Ministerstvem spojů" (což jsou pravděpodobně vydání původně objednaná původní vládou) a vydání ilegální (bez jakéhokoliv přičinění kohokoliv z Afghanistánu).

O známkách Afghanistanu(či fungování jeho pošty) po roce 1989 si na základě zde i jinde uváděných informací myslím toto:
Po odchodu SSSR z jeho území měli jednotlivé frakce na jeho území po rozhoření bojů zcela jiné starosti, než se starat o poštu. Známek byl minumálně několik let vzhledem malému provozu ještě dostatek na skladě. Jejich potřeba se také snizovala postupným odchodem jakýchkoli cizinců ze země(tedy potřebu posílat větsinu zásilek do ciziny) a postupným zmenšováním se územím ovládaným centrální vládou byly z potřeby té menšiny domácích gramotných také značně omezena nejen rozsahem, teoreticky až snad na úzké vazby na sousední Pakistán, který ale podporoval Taliban takže na sebe asi nikdo z domácích nechtěl moc upozorňovat. Pokud tedy existují(a nelze to zcela vyloučit) dopisy poslané v období 1989-96, bydou asi frankované staršíma emisemi(žádné jsem zatím neviděl, ale moc to zase nesleduji) případně teoreticky hotově( pro to by zase svědčila pravděpodobně postuně inflace a neexistence známek potřebných hodnot). Teoreticky bych očekával návrat k zasílání zpráv po poslech a obchodnících při jejich cestách. Po ovládnutí Kabulu a většiny území Talibanem byl jakýkoliv poštovní provoz pravděpodobně pro civilisty zastaven a ostatně většina „inteligence země“ buď utekla a nebo jakožto nežádoucí a ohrožená na sebe nechtěla upozorňovat psaním dopisů.
Taktéž obnovení provozu pošty Talibanem je nepravděpodoné vzhledem k jeho podpoře tradic, omezování „klasického“ vzdělání atd.
Jakákoliv vydání z let 1996-2001 tedy pokládam za mache a fantazie bez jakékoliv oficiality a legitimity poštovní správou, kterékoliv z obou stran. Ostatně jsem neviděl ani skutečně razítkovanou jakoukoliv tuto známku.

Pokud máte někdo nějaké jiné informace, opravte mne prosím...

dejvy napsal

Je to složité a úplnou pravdu nezná asi nikdo. Známky byly objednány, možná tedy vyšly jen "ze setrvačnosti" a proto, že již byly vytištěny a vydavatel chtěl zpět vynaložené peníze........

Pokud by teoreticky toto byla pravda, čekal bych několik sérií či třeba vydání jednoho kalendářního roku a vzhledem k tomu, že ani v období 1989-95 nevycházely žádné známky(a asi pošta vůbec nefungovala) není toto pravděpodobné(téměř jisté). Ostatně v roce 1996 či později měla původní vláda zcela jiné starosti i možnosti.
Tyto emise mají jak již bylo zmíněno podobnou oficialitu jako různá vydání ex.CCCP tištěné snad v Polsku i jinde...

Možná chtěl prezident či vláda "obnovit příjmy" z vydávání známek; hodně emisí Afghanistánu z 60., 70. i 80. let má spíše filatelistický než poštovní účel. Pokud jsou údaje v Michlu pravdivé, pak nějaká smlouva existovala. Podle uváděných dat vyšla první z takto objednaných emisí 20.7.1996, tedy 2 měsíce před obsazením Kábulu a odchodem vlády, která byla ještě další cca 2 roky na severu země; nic tedy nebránilo tomu, aby dávala pokyny k vydávání těchto známek, které asi zemi určení vůbec neviděly. A proč by nemohly sloužit třeba jako zdroj financí pro svrženou vládu?

K tisku ilegálních emisí - podle mých informací byly prakticky všechny tyto výrobky tištěny v Maďarsku.