Sběratel.com

K tomu razítku...

On to tu vlastně už nakousl Pavel III. Na oné "postkarte" je dole napsáno tužkou datum 8.3.1939. To je vlastně období tzv. "druhé republiky" (1.10.1838-15.3.1939), resp. Česko-Slovenské republiky od 23.11.1938.
Od 16.3.1939 pak byl vyhlášen Protektorát Č+M... takže na poště v Brněnci se už jednoznačně přiklonili k novému pánu... československé razítko bylo staženo a než se dala do provozu (dvojjazyčná) protektorátní razítka používalo se nouzově, nejspíše gumové, jednořádkové, které vidíte na dopisnici...
To je můj předpoklad... ale sám víte, že ne vždy jsou moje předpoklady správné (viz Eduard Heinz a jeho 30 let na poštmistrování ), jistě to tu někdo dovysvětlí přesněji a úplněji (předpokládám, že např. p. Neumann, to je chodící encyklopedie...)

Takže moje odpověď na váš dotaz - ano, v té době byla tato provizoria běžná, nic extra zvláštního to zas tak není, ale každou sbírku celistvostí a historii poštovního provozu té které oblasti nebo pošty to doplní a vyšperkuje...

Moc děkuji za vysvětlení. Jen mě překvapuje, že tak ordentlich Němci nebyli schopni vyrobit kruhové říšskoněmecké (ne dvojjazyčné) razítko od října 1938 do března 1939. Možná to souvisí s tím, že Brněnec byl na samé hranici Sudet a druhé republiky a že tato hranice byla dost horká:
https://www.vets.cz/vpm/9405-pomnik-obetem-2-svetove-valky/

Všem, co si to mé vyprávění tady čtou...

Obrázky:

zdravím
tak jsem se při vánoční oslavě pokusil přehrabat částr zásob celivstvostí ( tyto věci mám u tchyně v banánových krabicích a není jednoduché se orientovat v obsazích krabic)

Ale než uvedu nějaký obrázek, přečetl jsem si také celé vlákno a ačkoliv v prvotním příspěvku je doporučení, aby se příspěvky řadily dle letopočtu, zjištuji, že jde jen a jen o předznákové období čsr, tedy dopisy předznámkové a rakouské známky...
Tak ani nevím, jestli má význam zde dávat snímky pozdější doby, třeba první republiku..
Ale když už jsem prohrabával obálky, tak sem něco vložím.
Bohužel jsem stačil mírně propátrat jen krabice vesměs s celinami, tedy s korerspondečními lístky a bohužel, protože mám především sbírku jednoho východočeského a jednoho západočeského filatelisty, tak z Brna je toho pomálu, asi tak 1 věc na sto a více jiných.

U korespondáků jsem našel jen větší množství masaryků/ cca400) z edic cestovního ruchu a podobně, mám to sice kompletní co do typu korespodnáku a i s množstvím ruzných pošt, ale u Brna registruji jen několik málo razítek.
Největší množství razítek, kde mám řádově asi 200 lístků je
Brno 1 ze 7 3.1928, to jak v nepoužité, tak prošlé podobě.
V tom množství myslím není nic historicky poštovně zajímavého, spíše nacházím pár zajímavých věcí hodnotově ke známkám, jako třeba lístek s 148 B ve čtyřbloku s okrajem.
Nevím, jestli je třeba zajímavé razítko Bahn stampel Německý Brod - Brno.

Obrázky:

Zdroj: Vindobona Nachtricht 2018/2
.... mozna potesi

Obrázky:

xaverian: pěkné, moc pěkné...dopis tzv. "v místě", tedy z Brna do Brna, nejstarší typ podacího denního poštovního razítka, brněnské rámečkové příchozí razítko, oválné modré firemní razítko odesílatele... od toho odesílatele mám také zásilku podanou na Brünn Bahnhof... asi stálý a pravidelný zákazník...
Založím si do svého el. archívu...díky!

koolabs... ano, zatím jsme s naším povídáním v době R-U, ale vůbec to nevadí, že jste sem vložil zásilky (resp. korespondenční lístky) až z období I. republiky... máte pravdu, že to není nic moc historicky poštovně zajímavého ani cenného...sám uvádíte, že jste jich objevil víc...
Jde o červené příležitostné razítko k 10. výročí vzniku Československa (1918-192, navíc tyto zásilky s obrazovky z míst z celé ČSR jsou vlastně téměř všechny - aspoň, co znám - filatelisticky ovlivněné... znám jich spousty, kdy otisk příležitostného razítka o vzniku republiky se hodil koresponďák s obrázkem některého našeho zajímavého místa v republice...
Známky a frankatury na nich moc neřeším, všechno je to dolepeno uměle (filatelisticky)...
Časem si některé zásilky s tímto razítkem také ukážeme..
Ten první lístek lístek je zajímavější - jde o zásilku podanou a přepravovanou tzv. vlakovou poštou (až na to dojde čas, také si o nich budeme chvíli povídat, brněnský nádražní poštovní úřad byl totiž významnou stanicí vlakových pošt nejen v R-U, ale i následně v nové republice) na trati - proto to netradiční zajímavé razítko vlakové pošty na trati Německý Brod - Brno.
Také Vám děkuji za příspěvek a jak zase něco "vyhrabete" pochlubte se tady...!

Shodou okolností se mi právě dne spodařilo na aukru vydražit dopis podaný a přepravovaný právě na této železniční poštovní trase, ale nějakých těch pár desítek let dřív...(1906), tak mimořádně vkládám už nyní - pro srovnání...

Obrázky:

Hezký den
proto jsem vložil jen ilustračně. Pro mne osobně je to spíše k roztřídění na celek pro čsr celiny, nebo případně v rámci poštou prošlých na celek poštovních razítek čsr. Ale na to nyní čas nemám.
Vložím ještě jen ilustračně
on když člověk tu strarou poštu prochází, mnohdy více, než známky a razítka studuje texty. Právě jsem dočetl příběh drogisty z Bakova, který reklamoval nosnost objednaných nákupních provazových tašek z Pražskou filiálkou. Bylo toho 37 lístků.
Celý příběh pravděpodobně skončil u soudu, ale to už jsem nenalezl.
Tak ještě nějaké Brno

Obrázky:

Tak vrátíme se zase k našemu vyprávění ...

MikyM napsal

Všechna ta rozličná poštmistrovská razítka a rukou psaná pořadová čísla pro zapsané doporučené zásilky posléze od roku 1886 nahradily jednotné doporučené podací nálepky, tzv. rekomandační nálepky nebo R-nálepky. Ty první se objevily 1.10. 1886 v českých zemích u 63 erárních (státních) pošt a byly provedeny v rakouských státních barvách – tedy černé a žluté. Byly zoubkované a na poštovní úřady se dodávaly v arších po 5x10 ks, teprve na přepážkách se jednotlivé kusy odtrhávaly. To byl i případ brněnského nádražního poštovního úřadu! U poštmistrovských (dědičných) pošt byly rekomandační nálepky zavedeny později (1.9. 1889), byly ale stříhané a v arších po 2x5 ks. Po zestatátnění všech poštovních úřadů (15.10. 1891) se postupně dostaly ty státní zoubkované rekomandační nálepky i na tyto pošty. Píši postupně, protože proces obnovy a doplnění nálepek trval až do roku 1900!

Tady jsme tu naši základní osu povídání přerušili ...

Ještě než budu pokračovat, chtěl bych všechny, které problematika (historie, vývoj) rekomandačních nálepek zajímá, upozornit na mimořádnou práci (aspoň na její první část) pana Jiřího Müllera...

Když jsme se s ním před lety spojil a požádal ho, jestli jeho poznatky mohu využívat pro svoji práci, bez váhání souhlasil, tak snad to trvá ...

Dá se to v pohodě dohledat na internetu...

Obrázky:

Badatelská činnost a katalog pana Müllera mi moc pomohla v základní orientaci a přehledu a usnadnila to moje hledání..

Vím tak, že úplně prvním typem rekomandační nálepky, který se začal používat na brněnském nádražním poštovním úřadě byl ten s názvem „Brünn Bahnhof“. Používal se od roku 1886 až do roku 1896.

Obrázky:

Ano, tato nálepka se používala dlouhých deset let, ale nejsem schopen nikde sehnat celistvost s touto nálepkou! . A že jsem rozhodil sítě všude, kde se dá...

On asi brněnský nádražní poštovní úřad nebyl zrovna tím stěžejním pro podání doporučených zásilek, takže jich mnoho asi podáno nebylo, a kdoví, kolik se jich vůbec dochovalo...

Doporučený dopis s tímto prvním typem rekomandační nálepky mi tedy ve sbírce dosud chybí a musíme vzít za vděk alespoň jen černobílou reprodukcí obrázku jedné takové zásilky (podána23.6. 1890) mající rekomandační nálepku prvního typu, aa to z knihy F. Žampacha – „O poště v Brně“, Brno 2000, str. 88, obr. 104a

Obrázky:

Sám ho ve sbírce nemám, ale o existenci jednoho takového podobného dopisu dokonce vím! Má ho ve své sbírce jeden můj kolega od nás z KF. a myslíte si, že by mi ho za něco vyměnil? Prodal?
Kdepak!

Jde o doporučený dopis podaný 18.6. 1890 na nádražním poštovním úřadě Brünn Bahnhof /Brno Nádraží, opatřený rekomandační nálepkou tohoto úřadu č. 230. prvního typu.
Tady je alespoň jeho (už barevný) obrázek z jedné výstavy...

Obrázky:

Malou zajímavostí je zde skutečnost, že tento dopis byl adresovaný, stejně jako dopis z knížky pana Žampacha, do Vyškova stejné osobě. Tehdejšímu poslanci a jednomu ze zakladatelů brněnského Sokola Ctiboru Helceletovi. Nejspíš stejným odesílatelem (dle rukopisu na zásilce), jen o pět dní dříve. Odpovídá tomu i nižší číslo na rekomandační nálepce. Podle čísel na obou nálepkách pak můžeme troufale odvodit zajímavou informaci, že za pět dní roku 1890 bylo na brněnském nádražním poštovním úřadě podáno nejméně 223 kusů doporučených zásilek …

Ono tam v té jedné místnosti pro veřejnost, moc přepážek asi nebylo...

V dávných dobách , kdy jsem pracoval ještě jako poštovní doručovatel, jsem si vždy při ranním ručním třídění dopisů na doručovací pochůzku představoval, kdo je a jak asi vypadá člověk, komu ten, který dopis ponesu. A už mi to zůstalo. Stejně tak si adresáty zásilek představuji i dnes, když se probírám svojí sbírkou nebo někde na filatelistické burze beru do rukou staré dopisy. A tak si to neodpustím ani v případě adresáta jediných - mně dosud známých - doporučených dopisů s nejstarším (prvním) typem podací rekomandační nálepky - žlutočerné „Brünn Bahnhof“. Kdo byl tím mužem, kdo od poštovního doručovatele přebíral v červnu roku 1890 doporučené dopisy, podané na přepážce brněnského nádražního poštovního úřadu? Ctibor Helcelet (27. dubna 1844 – 17. října 1904) - český politik, organizátor sokolského hnutí na Brněnsku, poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Brno, Vyškov atd., od roku 1874 advokát ve Vyškově. Aktivní v sokolském hnutí, patřil mezi zakladatele brněnského Sokola, byl osobním přítelem zakladatele Sokola Miroslava Tyrše.

Obrázky:

Z našeho vyprávění už všichni víme, že v roce 1896 (17.2.) došlo k zavedení rozlišovacího číslování pošt v jednom místě (místo dosavadního slovního rozlišení). Pro poštovní úřad „Brünn Bahnhof / Brno nádraží“ bylo tak zavedeno označení „Brünn 2“.

Obrázky:

Došlo ke změně i v podobě rekomandační nálepky pro tento úřad. Rekomandační nálepku „Brünn 2“, která se používala jen krátce (1896-1897!!!), tak eviduji jako druhý typ.

Obrázky:

No jako, když nemám dosud ve sbírce dopis s prvním typem rekomandační nálepky, která se používala 10 let, myslíte si, že mám dopis s druhým typem, který se lepil na dopisy dva roky?
No jasně, že nemám!

Na moji obhajobu musím říct ale, že jsem ani nikdy žádnou takovou celistvost nikde u nikoho neviděl!

Co sa stalo keď prišlo na rad číslo 999? Zobrala sa nálepka N3 001.. Až nakoniec napríklad N999 001. Jak to fungovalo?

Také už víme, že v místech s převahou českého obyvatelstva (a „německé Brno“ mezi ně kupodivu patřilo) se v důsledku tzv. „jazykového vyrovnání“ postupně začaly zavádět na úřadech dvojjazyčné nápisy a tiskopisy. Světlo světa tak spatřil během roku 1897 třetí typ rekomandačních nálepek - zoubkované dvojjazyčné nálepky, s novými číselnými označeními poštovních úřadů. Byly opět ve státních barvách – tedy žlutočerné tentokrát s přidaným textem „No“/ „Čís.“ . Tento typ rekomandační nálepky byl pak už používám v provozu tohoto poštovního úřadu v nádražních budovách, až do jeho přestěhování v roce 1902..

Obrázky:

Mezi sběrateli poštovních (resp. rekomandačních) nálepek jsou doloženy i další varianty jednotlivých typů rekomandačních nálepek brněnského nádražního poštovního úřadu, které se liší, obdobně jako poštovní známky, drobnými odchylkami v podobě tisku jednotlivých písmen, číslic nebo i druhem a barvou použitého papíru.

Aspoň pro představu jiný použitý papír...

Obrázky: