Sběratel.com

Že město Brno zanechalo i zde svoji poštovní stopu, dokazuje dopis z prvního vlakového poštovního úřadu s razítkem K•K•FAHRENDES POSTAMT No 1 adresovaný do Brna!

Bohužel není mým vlastnictvím, mám ho jen ve svém DIGI archívu. Ale myslím, že jeho obrázek sem patří... no ne?

Obrázky:

Že město Brno - Moravský Manchestr- bylo důležité, průmyslové centrum v monarchii, je známá věc. A tak nemůže překvapit, že velmi významnou stanicí pro nově zřízené vlakové pošty nejen na Moravě, ale vlastně v rámci celého Rakouska - Uherska, byl právě brněnský nádražní poštovní úřad. Jedny z prvních vlakových pošt (vlakové pošty č. 3 a 4 spojily rakouské hlavní město s moravskou a českou metropolí v dubnu 1851) postupně směřovaly ke zpracování a k další výpravě vlakem nakonec poštovní zásilky nejen z této poštovní expedice a z hlavního brněnského poštovního úřadu, ale i ze všech ostatních filiálních úřadů ve městě a časem i z okolí.

Jakmile byly v zemi vybudovány železniční tratě a na nich zavedena vlaková doprava, začala státní pošta tohoto dopravního spojení a nádraží na těchto tratích pochopitelně hojně využívat. K vlakům na jednotlivých železničních tratích býval přidáván vagón – vytvořily se tím „vlakové poštovní úřady“, které v jednotlivých stanicích přebíraly od poštovních expedicí a později pak z nádražních poštovních úřadů poštu, kterou za jízdy dále zpracovávaly (kartovaly/třídily) posádky poštovních zaměstnanců (do té doby bylo kartování přímo prováděno výhradně na poštovních stanicích). Během jízdy pak byly zásilky vykládány na jednotlivých poštovních stanicích k dalšímu transportu v rámci tamní poštovní sítě. ..

Nejdříve byly využívány obyčejné, jen potřebně upravené nákladní železniční vozy rozdělené na úřadovnu a malé skladiště pro poštovní zásilky, kde probíhalo vlastní zpracování zásilek (zapisování - kartování, třídění). Od roku 1858 byly pro potřebu vlakové pošty nasazovány tzv. „harmoniky“, vozy tvořené trvale propojenými dvounápravovými vagóny. Právě u vozů z roku 1858 byly na železnici poprvé použity ony „přechodové můstky“, které propojily nákladní vůz vlakové pošty s vozem poštovní úřadovny. Vznikl tak ve své podstatě první čtyřnápravový poštovní vůz. Oba vozy byly tímto můstkem pevně spojeny, těsnění před nepřízní počasí a větrem za jízdy vlaku zajišťoval kožený měch, právě díky čemuž získaly výstižnou přezdívku “harmonika”. Pro zajímavost - poštovní vozy byly jako první vybaveny vlastním záchodem, což nebylo obvyklé ani v osobních vozech I. třídy.

Provoz těchto vlakových pošt zajišťovali v jejich počátcích dva poštovní úředníci. Jeden zapisoval zásilky do seznamů (karet – proto „kartovat“), druhý otevíral a zavíral poštovní pytle a třídil zásilky. Vlakové pošty byly buď úřednické, kde se zpracovávaly všechny druhy poštovních zásilek, i ty s cenným obsahem, nebo zřízenecké (konduktérské), které zpracovávaly jen listovní poštu. Cenné zásilky zde byly v zapečetěných pytlech a jen se převážely. Časem, s přibývajícím objemem poštovních zásilek, přibývalo i členů posádky. Přibývala místa zřízenecká a poslužná. A rychle přibývalo na železničních tratích i samotných vlakových pošt. Na přelomu 19. a 20. století operovala na rakouských železnicích tehdejšího Předlitavska téměř tisícovka (!) vlakových pošt.


Z moudrých knih sem přidám reprodukci rakouského poštovního vozu “harmonika”...

Obrázky:

Je nutné si zde říci, že zásilky vlakové pošty – i když skutečně přepravené vlakem – nelze rozlišit od ostatních poštovních zásilek. Zásilky podané přímo do vlaku (poštovní schránky bývaly přímo připevněné na vagónech nebo byl udělán vhoz ve dveřích do vagónu, doporučené se podávaly „u okýnka“) už ale ano – právě díky otisku razítka na těchto zásilkách. V samých počátcích vlakových pošt se lišila razítka číslem vlakové pošty. také je dobré upozornit na to, že vlakové pošty potřebovaly tak vždy dvě samostatná razítka, z nichž každé bylo pro jeden směr jízdy...

Sbírání samotných poštovních zásilek vlakových pošt, jde tak trochu zatím mimo moje kapacity... sběratelské i finanční, takže zatím jen okrajově, i když by si tato oblast zasloužila mnohem, mnohem větší moji pozornost...

Ale naštěstí mám ve filatelii kamarády...

Upozornil bych tady ale na internetovu adresu :
http://www.filabrno.net/filabrno.htm
kde ten, koho brněnské vlakové pošty zajímají více než to ostatní, najde mimořádně výborně zpracovaný přehled jednotlivých vlakových pošt, jejich čísel, názvů a používaných razítek od jejich vzniku až do rozpadu Rakouska - Uherska v roce 1918 od Ing. Jaroslava Punčocháře, brněnského poštovního badatele a filatelisty z našeho KF 06-22 Alfonse Muchy.

Jak říká klasik, to prostě musíte vidět!

Tak ono je tam toho víc, ale nyní si povídáme o období do roku 1902. V našem vyprávění se k „vlakovkám“ a jejich dalšímu vývoji určitě ještě občas vrátíme, přece jenom byla to důležitá část provozu brněnského nádražního poštovního úřadu... ale v odkazu na stránky Ing. Punčocháře, to máte všechno ...

Příště...asi ještě dnes večer, pokud teda nepůjdu na pivko...si budeme povídat o tom, o čem vždycky o razítkách a ukážeme si ještě také dopis z nejstarší tratě vlakovky , která vedla do Brna (č.3), který mám ve sbírce...

K té vlakové poště a brněnské nádražní poště přidávám odkaz na jedno z našich starších videí:

https://www.youtube.com/watch?v=QzUdpOe0xiI

K vlakovkám jako takovým do roku 1902, ještě pár poznámek ve zkratce...
- v 60.-80. letech 19. století byla v našich zemích víceméně dokončena základní struktura železniční sítě
- po roce 1870 se začaly kromě hlavních tratí objevovat vlakové pošty i na vedlejších tratích
- první vlakové pošty, jejichž tratě nevycházely z Prahy byly ty z Pardubic do Liberce - 1.5.1871 - (čísla VLP 18,19 a 20)
- v roce 1875 jezdilo v rakouské části RU (tedy i na našem území) už celkem 41 VLP
- v roce 1883 došlo k přečíslování jednotlivých VLP, které se používalo vlastně až do vzniku ČSR v roce 1918
- v roce 1886 vyšel první Přehled poštovních ambulancí (což byl předchůdce každoročně aktualizovaně vycházejících jízdních řádů a kartovacích přehledů poštovních kurzů)

Tož asi tak... opravdu jen letem světem...

Řekli jsme si, že jedny z prvních vlakových pošt (vlakové pošty č. 3 a 4 spojily rakouské hlavní město Vídeň s moravskou (Brno) a českou metropolí (Praha) už v dubnu 1851.

Vlaková pošta č. 3 ve směru Praha -Brno-Vídeň
Vlaková pošta č. 4 v opačném směru Vídeň-Brno-Praha

Každá vlaková pošta používala k orážení podaných a následně vlakem přepravovaných zásilek svoje vlastní poštovní razítko...

Bylo dvouřádkové, s legendou K.K.FAHRENDES POSTAMT No 3 a v opačném směru už ve dvou variantách K.K.FAHRENDES POSTAMT No 4...

Obrázky:

Nějak cíleně VLP nesbírám, nemám ani ambici a snahu zkompletovat všechny VLP jdoucí přes Brno a brněnský nádražní poštovní úřad, ale celistvost z té první, nejstarší, vlakovky by neměla v mé sbírce chybět...

Však taky nechybí !

Obrázky:

A detail řádkového razítka K.K.FAHRENDES POSTAMT No 3

Obrázky:

Na trati z Vídně do Brna pak přibývaly další vlakovky. Například číslo 5...
Připomínám ji tady proto, že o ní vím, že i u ní se používalo nejdříve dvouřádkové razítko K.K.FAHRENDES POSTAMT No 5...

Obrázky:

...ale když se od roku 1875 i ve vlakových poštách začala zavádět jednokruhová razítka, objevilo se i "na pětce"...
(ta zkratka K.K.B.P. vhorní části znamená K.K.BAHNPOST)

Obrázky:

Ale to jen tak na okraj, abyste věděli, že nějaké vlakové pošty existovaly, a že se to samozřejmě týkalo i brněnského nádražního poštovního úřadu v jeho nejstarším období...

Takže přátelé, kolegové sběratelé, tímto jsme se dostali až do roku 1902. Rakousko-Uhersko sice stále existuje, ale nám v Brně už nestačí poštovnímu provozu na nádraží užívané prostory stávajícího nádražníhio poštovního úřadu Brünn Bahnhof/Brno Nádraží...
Nové, už dvacáté století, si v Brně už žádá něco víc... třeba právě novou poštovní budovu nádražního poštovního úřadu a vlastně i celé nové hlavní nádraží...
Je nutné stavět, budovat, stěhovat se....

Ale o tom všem až zase někdy příště, v dalším pokračování našeho vyprávění...
Pokud tedy budete mít zájem...

Závěrem jsem si dovolil seřadit významná data a události brněského nádražního poštovního úřadu v jeho nejstarším období 1848-1902 už jen telegraficky …


1847 – 1848 postavena nová výpravní budova brněnského nádraží společná pro společnosti Severní státní dráhy („Nördliche Staatsbahn“) a Severní dráhy císaře Ferdinanda („Kaiser Ferdinands-Nordbahn“).

1848 - 2.8. 1848 - nejvyšším nařízením Vrchní dvorské poštovní správy ve Vídni č. 12902/3093 došlo s působností od 15.8. 1848 k otevření poštovní expedice jako filiálního poštovního úřadu, jehož vedením byl pověřen vrchní poštovní oficiál František Bresnitzer. Službu zde zpočátku vykonávalo asi 10 zaměstnanců.

1850 – došlo ke změně Vrchní poštovní správy na Poštovní ředitelství se sídlem v Brně, Jánská ulice.

1850 –1.6. 1850- byl zajišťěn v nádražní poštovní expedici prodej poštovních známek, později byla tato expedice povýšena na poštovní úřad mající označení Brünn Bahnhof (Brno Nádraží) – ještě roku 1855 se ale uvádí, že jde pouze o poštovní expedici.

1850 – zavedena v Brně poštovní telegrafní služba a zřízen brněnský telegrafní úřad (vedoucí Emanuel Kraus) se sídlem v budově poštovního ředitelství v Jánské ulici.

1851 - první poštovní schránky v ulicích Brna. Jedna je umístěna i na nádražní poštovní expedici.

1851 – zahájení provozu „vlakových pošt“.

1859 – zavedení nové poštovní služby – spěšné doručování dopisů označených expresními razítky.

1867 – zahájeno zajišťování služby převodu peněz pomocí poštovních poukázek.

1869 –1.10. 1869 - poštovní správa rakousko-uherské monarchie zavádí do poštovního provozu tzv. „Correspondentz-Karte“ (korespondenční lístek).

1872 –11.2. 1872 - ustavení Spolku c.k. poštmistrů moravsko-slezských se sídlem v Brně

1884 – telegrafní služba byla zahrnuta do poštovního provozu a v Brně bylo zřízeno poštovní a telegrafní ředitelství (K.k. Post und Telegrafen direktion in Brünn).


1886 – nádražní poštovní úřad byl erarizován (zestátněn), stal se samostatným a na poštovním úřadě Brünn Stadt/Brno Město nezávislým - K.k. Postamt Brünn Bahnhof popř. K.k. Post und Telegraphenamt Brünn.


1886 – 1.10. 1886 - zavedení rekomandačních nálepek do provozu (Brünn Bahnhof/Brno Nádraží).

1890 – na území Čech a Moravy má poštovní síť zhruba 1 000 poštovních úřadů.

1892 – dochází k rozlišování denních razítek dle jejich funkčního určení malými písmeny abecedy.

1893 – začal zde pracovat jako poštovní kontrolor Vladimír Vašek (známější pod svým uměleckým pseudonymem Petr Bezruč).

1896 –1.1. 1896 - nařízeno označovat filiální poštovní úřady ve velkých
městech číselně (Brünn 2/Brno 2).


1898 - únor - vydáno nařízení o užívání zemských jazyků (úředním a služebním jazykem u poštovních úřadů je ten zemský jazyk, ke kterému se hlásí většina přítomného obyvatelstva při posledním sčítání lidu).

1900 - novinkou bylo i zavedení nové měny roce 1900, byla jí zlatá měna s jednotkou, zvanou koruna o 100 haléřích. Podle ní byly raženy z jednoho kilogramu mincovního zlata 2952 korun, ale z jednoho kilogramu jemného zlata bylo raženo 3280 korun.

1900 – na nádražním poštovním úřadě pracovalo 28 úředníků a 38 poštovních zřízenců. Po celou dobu vykonával úřad pouze podávací službu.


1902 – 16.6. 1902 - přestěhování a zahájení provozu nádražního poštovního úřadu Brünn 2/Brno 2 v nově postavené samostatné poštovní budově, těsně sousedící s brněnským Hlavním nádražím.

Obrázky:

MikyM napsal

Takže přátelé, kolegové sběratelé, tímto jsme se dostali až do roku 1902. Rakousko-Uhersko sice stále existuje, ale nám v Brně už nestačí poštovnímu provozu na nádraží užívané prostory stávajícího nádražníhio poštovního úřadu Brünn Bahnhof/Brno Nádraží...

Pod Rakouskem ještě trochu trpíme, ale dá se to vydržet ...

Sluší se podotknout, že ona "zaostalá a zpuchřelá" c.k. monarchie zavedla vlakovou poštu jako (pravděpodobně) šestá na světě a to dokonce 14 (pokud počítáme počáteční pokusy pak 12) let před USA! První vlakovou poštu zavedla Británie už v roce 1838.

Než budeme zase někdy pokračovat v našem povídání o brněnském nádražním poštovním úřadě, je asi ten pravý čas se zase trošku pochlubit...

Že jo?

Mám pár nových kousků, z různých burz i od kolegů sběratelů, třeba se Vám budou líbit alespoň tak, jako mně udělaly radost.

Jde tentokrát o dopisy z brněnského hlavního poštovního úřadu...

Ten první tedy není podaný na brněnském hlavním poštovním úřadě, ale do mé sbírky jsem si ho přesto zařadil.

Psal se rok 1745 a s tímto dopisem spěchal poštovní kurýr úzkými brněnskými uličkami sevřenými městskými hradbami, z poštovní stanice v Orlí ulici č. 16, k jeho adresátovi...

Obrázky:

Ve zdejším příspěvku č. 18, jsem ukázal náčrtek otisk starého denního poštovního razítka. Tady je dopis z roku 1836 oražený tímto razítkem...(Celkem pozdní použití!)

Obrázky:

O pár příspěvků později (č.29) to bylo o tomto razítku...
Dopis je z roku 1830.

Obrázky:

Tehdejší příspěvek č. 84 popisoval toto tehdejší razítko...
(Dopis z roku 1834)

Obrázky: