Sběratel.com

Jak jsem se už tady jednou zmínil, nic mimořádného a zajímavého, co by se týkalo výstavby nebo zahájení poštovního provozu brněnského nádražního poštovního úřadu, se mi v Moravském zemském archívu v Brně zjistit nepodařilo. Možná, že jsem špatně hledal. Naštěstí zdejší kolega jazzdr umí hledat líp a tolik zajímavé informace dohledal jinde a už jsme si je mohli přečíst a já i dodatečně zapracovat do svého archívu. Štěstí mi ale naopak přálo v okamžiku, kdy jsem požádal o spolupráci kurátory sbírek Poštovního muzea v Praze. V jeho archívech jsme společně dohledali originály půdorysných plánů původní budovy! Prostě - alespoň pro mě určitě - taková malá senzace. A tak se dnes můžeme společně podívat, jak to v budově brněnského nádražního poštovního úřadu Brünn 2/Brno 2 na počátku 20. století vlastně vypadalo (jen upozorňuji, že ve skutečnosti jde o velkoformátové výkresy, staré více jak 110 roků, které i po přeskenování a dalších úpravách v PC vyšly v konečné fázi pro potřebu našeho vyprávění, bohužel, pouze jen jako špatně čitelné reprodukce…). A můžeme to porovnat s textem od jazzdr...

Takže přízemí:
Pro orientaci v prostoru a ztotožnění výkresu se skutečností uvádím, že nahoře, tam, kde je „nadpis a popis“ výkresu „I. Bahnhof Brünn“ je tzv. „silniční strana“ (dnes ulice Nádražní, parkoviště předpoštou a tramvajové kolejiště), spodní strana výkresu je tzv. „perónová strana“, tedy dnes, stejně jako před sto lety, nádražní nástupiště a železniční koleje …
Vlevo pod „hlavičkou“ výkresu - „I. Bahnhof Brünn/K.k. Postgehaude/Parterre (I. nádraží Brno/K.k. poštovní budova/Přízemí“) je napsáno „Packraum (parkovací prostor). Zde byl hlavní vchod do budovy...

Obrázky:

Ještě pro zajímavost - ve výkresu půdorysu přízemí jsou v každé jeho části vepsány i počty zaměstnanců, kteří na daných pracovištích pracovali. Najdeme zde číslo a napsáno „Beamte“ (úředník, státní zaměstnanec) nebo „Diener“ (sluha, služebník). Sečteme-li jednotlivá čísla, dojdeme k tomu, že jen v přízemí brněnského nádražního poštovního úřadu mělo pracovat (a možná pak i skutečně pracovalo) celkem 53 úředníků a 56 poštovních sluhů – víc, jak stovka osob, to není málo...

První patro:

Do prvního patra budovy se dalo dostat z přízemí po jednom ze dvou schodišť, popřípadě výtahem. Z výtahu se v patře vcházelo do chodby,..

Obrázky:

I na tomto plánku jsou na jednotlivých pracovištích dodatečně vepsány počty zaměstnanců („B“ jako Beamte, „D“ znamenající „Diener“). Sečteme-li jednotlivé zde uvedené počty, dojdeme k tomu, že by v prvním patře mělo pracovat 108 úředníků a 16 poštovních sluhů. Můžeme si tak udělat přibližný přehled o celkovém počtu zaměstnanců brněnského nádražního poštovního úřadu – 333 zaměstnanců (161 poštovních úředníků a 72 poštovních sluhů). Jestli tomu tak bylo nakonec i ve skutečnosti, viz článek od jazzdr, kdo ví …

Rok 1910 a další zajímavá fotografie okolí hlavního nádraží, pořízená, zprávě dokončených věží chrámu na Petrově...

Obrázky:

...budovu pošty jsem v ořezu dal do detailu....

Obrázky:

Spíš pro sběratele pohlednic...pár verzí jednoho pohledu na hlavní nádraží a jeho okolí, vždy s částí (různě ořezanou) poštovní budovy....

Obrázky:

A jedna další s motivem, co už jsem dával jazzdr...

Obrázky:

Píší se první roky nového, už dvacátého století a nová doba začíná být neklidná. Začátek 20. století přináší Brnu, kromě národnostních třenic a nepokojů mezi německým a českým obyvatelstvem, také značný příliv osob zde pracujících a nově žijících, nastává rozvoj zdejšího průmyslu, zejména textilního, Brnu se říká „moravský Manchester“, vznikají nové firmy a společnosti … V roce 1900 přesáhl počet obyvatel Brna číslo 109 000. Z dobového tisku lze vyčíst další údaje, které zveřejnil o deset let později brněnský magistrát ze sčítání lidu uskutečněného k 31.12. 1910 a které svědčí o pokračujícím rychlém růstu počtu obyvatel města. V roce 1910 už Brně žilo 122 114 obyvatel (bez evidovaných 3 623 vojáků). K německému jazyku se hlásilo 79 986 osob (tedy většina!), ve městě stálo 3 520 domů…

Rakousko-Uhersko byl mnohonárodnostní stát. Rakousko-uherský úředník musel být patřičně jazykově vybavený, což znamenalo samozřejmě povinně ovládat němčinu a k tomu jazyk země, v níž působil. Ale ne vždy platí to, co se stanoví. Zatímco němčina byla nutná pro všechny, u německých úředníků v českých zemích se nad neznalostí češtiny obvykle zamhouřilo oko. Na poště to bylo obzvlášť patrné. Dohledal jsem v archívech zajímavý fakt, že v dobách rakousko-uherské monarchie bylo dlouhou dobu zakázáno používat na poště v českých zemích český jazyk. Jeden článek z tehdejšího časopisu Čas z roku 1908 o tom publikuje zajímavou vzpomínku:

„Málokdo z nynějších čtenářů ví, že čeština na c. k. poštách prokousávala se velmi pomalu do veřejnosti. Nevím, kdy se stalo, co bylo dovoleno psát adresy na dopisy česky. Až někdy počátkem let 60. Důvod byl obvyklý — říše rakousko-uherská je mnohojazyčná a proto k opatření svých vlastních zájmů potřebuje němčiny, a kdyby se neužívalo na adresách dopisů němčiny, celý státní rakouský aparát někde uvázne. A tehdy Schmerling a Herbst zrovna jako nyní Bachmann a Eppinger dokazovali státu, že musí trvat na svých zájmech a neustupovat češtině, když konečně čeština se dostala na adresy dopisů, jeden obor c. k. pošty zůstával jí pořád uzavřen. Teprve koncem září 1866 rakouský obchodní ministr dovolil, že se smí česky také — telegrafovat.
Telegrafovat si v české řeči, by byl býval stát nahromadě, spíše nežli u Sadové. Ovšem neúspěch německého komanda u Sadové otřásl poněkud důvěrou, že němčina je mysteriosní síla a mysteriosní tmel, které udržují stát. Když český sedlák dostal telegram od obchodníka z města, musil jít na faru nebo k židovi, aby mu jej přeložili do češtiny. Před rokem 1866 užívalo se tudíž všelijakých úkladů, aby se česky přece telegrafovalo…“

Během těchto roků je patrná samozřejmě také výrazně rostoucí potřeba využívat poštovních služeb. Například v roce 1910 bylo jen v Brně podáno 33 306 kusů doporučených zásilek, v roce 1912 jich bylo už 47 511. Tehdy tolik oblíbených telegramů bylo v roce 1905 podáno 6 093 kusů, v roce 1912 pak 6 624. Nezanedbatelný podíl měl na těchto číslech i díky své strategické poloze v centru města u hlavního vlakového nádraží právě brněnský nádražní poštovní úřad. A tak není divu, že netrvalo dlouho a začala se opakovat situace z konce minulého století – rychle narůstajícímu poštovnímu provozu přestaly stávající prostory, ač byly v budově vystavěné před pouhými deseti lety, stačit. A to jak široké veřejnosti a zákazníkům pošty, tak i samotným poštovním zaměstnancům. Když k tomu přičteme i skutečnost, že v roce 1902 při nastěhování brněnského nádražního poštovního úřadu do nově postavené samostatné budovy byla sem přemístěna i většina služeben z hlavního poštovního úřadu Brünn 1/Brno 1 (např. doručovatelé nebo novinová služba)...

Toto téma (rozšíření a přístavbu stávající budovy brněnského nádražního poštovního úřadu) tu nakousnul posledně už jazzdr... vrátíme se k tomu příště...

Samozřejmě, že se v čase mění i poštovní provoz jako takový. A to významně. V prvních letech dvacátého století postupně zaujímá podstatné místo v poštovní přepravě železnice. Vlaky mají velkou výhodu ve své pravidelnosti a do pozadí se tak dostává klasická, ale dosti zdlouhavá a nepravidelná poštovní doprava zajišťovaná dosud koňskými povozy. Brněnský nádražní poštovní úřad tak získával stále významnější místo v síti poštovních úřadů jak na Moravě, tak vlastně i v rámci celého Rakouska – Uherska! I tyto okolnosti vedly k tomu, že se začalo opakovaně uvažovat, že by se ke stávající budově pošty ve směru k dnešnímu V. nástupišti Českých drah a.s. přistavěla pro potřeby poštovního provozu další budova. V roce 1914 byl architektem Ředitelství Severní dráhy Franzem Bobrowskym dokonce vypracován na žádost C.k. ředitelství rakousko-uherské pošty návrh na její zvětšení. Tento záměr se ale nakonec kvůli vypuknutí světového válečného konfliktu neuskutečnil a třeba informace Františka Žampacha uvedené v jeho knize „O poště v Brně“, že v letech 1915-1916 (tedy v čase během světové války) byla postavena ke stávající budově nová budova, nejsou přesné.

Jeden z výkresů půdorysu budovy i s navrhovanou plánovanou přístavbou (vlevo, červeně zvýrazněné a šrafované), uložený v Poštovním muzeu v Praze, je například datovaný 20.dubnem 1912 (v levém rohu dole)

Obrázky:

Tady je k tomu nákres budovy a plánované výstavy z té doby. Je také z archívu Poštovního muzea...

Obrázky:

Moji domněnku nakonec potvrzují také výsledky mého soukromého pátrání v archívu jihomoravského ředitelství České pošty s.p. na Orlí ulici v Brně. Nejstarší šanony zde nesou označení rokem 1919. Dvoupatrový přístavek, o kterém se František Žampach zmiňuje ve své knize, je tedy záležitostí až poválečného období a nové Československé republiky…

…šanon s nejstaršími písemnostmi v brněnském archívu jihomoravského ředitelství pošt, týkající se brněnského nádražního úřadu, je označený rokem 1919. Právě tento šanon obsahuje náčrtky, plány a výkresy týkající se rozšíření brněnského nádražního poštovního úřadu o přístavbu. Tuto část mého vyprávění nyní uzavřu a vrátíme se k němu později…

Obrázky:

Už několikrát jsem v tomto svém vyprávění zmiňoval knihy od Ing. Votočka, které se zabývají historickým vývojem poštovních razítek na našem území. Vrátím se k nim tak i nyní…

Ing. Emil Votoček: 13. díl Monografie československých známek – Česká poštovní razítka od nejstarších dob do roku 1918.

Obrázky:

Ing. Emil Votoček: 13. díl Monografie československých známek – Česká poštovní razítka od nejstarších dob do roku 1918. Autor na straně č. 160 pokračuje v přehledu poštovních razítek brněnského nádražního poštovního úřadu Brünn 2/Brno 2, tentokrát za období 1902 – 1918. Jsou seřazena pod pořadovými čísly 12. – 17. (A konkrétně čísla 12. a 13. jsou zde přiřazena pro běžná denní razítka).

Obrázky:

Vaše oblíbené příspěvky razítko-dopis, razítko-dopis, razítko-dopis... necháme už na příště.
Vezmeme to pak pěkně popořádku...

To je zajímavé, že informace o přístavku dvoupodlažní budovy v létech 1915-16 se objevuje v tolika zdrojích. Kromě uvedeného Žampacha ji přináší i Jaroslav Punčochář: Brněnské poštovní úřady v běhu času (2009) nebo Monika Bártová ve své bakalářské práci: Historický vývoj brněnského poštovnictví. Ta uvádí: "V letech 1915-16 došlo k přístavku dvou pater k původní budově. Nemalou zásluhu na tom měli tehdejší přednosta pošty Adolf Sika a poštovní rada Ing. V Hlaváček" a odkazuje se při tom na MZA, fond H 684, kniha sedmá Ředitelství pošt a telegrafu v Brně, str. 137.
Stálo by tedy za úvahu projít i tento archivní materiál.

Ano, tento rozpor nenechává úplně klidným ani mě, ale...
- Pana Žampacha z brněnského KF jsem znal, ne příliš důvěrně, ale přes poštu a filatelii ano. Klobouk dolů, před jeho bádáním a rozkrytím spousty informací o historii brněnských pošt, shrnutým do článků v Merkur Revue a do své knihy o Poště V Brně. Jeho objem práce je úctyhodný, ale tak, jak je velký objem práce, úměrně s tím se setkávám i s nepřesnostmi...
No, ale kdo nedělá chyby, že? Kdo nic nedělá, nic nezkazí... Sám jste mě už při pár také nachytal
- kolega z KF Ing. Punčochář do své knihy asi nejspíš tyto základní (encyklopedické) údaje a dataci čerpal právě od pana Žampacha a z jeho článků, musím se ho na to přesně zeptat..
No, ono se často jednou řečené a napsané se pak stále dál cituje, kopíruje a opakuje a bere se to za fakt, bez dalšího prověřování...
- a paní (slečna) Monika Bártová? Tu osobně neznám, ale na její práci jsem před lety narazil. Podrobně pročetl a ...
Určitě nejhodnotnější a velice důležitou částí této práce jsou především a právě uváděné odkazy pod čarou na prameny, které mohou další zájemce (badatele?) navést nějakým směrem, kudy dál...
(Času je málo, ale mám jednotlivé fondy a knihy už léta vypsané, že archív musím navštívit... ale znáte to...) ale jednou určitě....

Monika Bártová ve své bakalářské práci: Historický vývoj brněnského poštovnictví. Ta uvádí: "V letech 1915-16 došlo k přístavku dvou pater k původní budově. Nemalou zásluhu na tom měli tehdejší přednosta pošty Adolf Sika a poštovní rada Ing. V Hlaváček"...

Vidíte a já mám zatím rukou ve svých papírech napsáno...
? – 1934 - 1939 - ? Vrchní pošt. ředitel a přednosta úřadu - Adolf Sika...

Čeká to na definitivní rozlousknutí ... Chtělo by to znovu Vídeň a CaK archívy...

ještě jsme to sem nechtěl dávat, není to v posloupnosti povídání, ale nakone proč ne ...

Zatím jsme "vedoucí" brněnského nádražního poštovního úřadu Brünn 2 a Brno 2 v období 1902 - 1918 poskládal takto:
1902 – 1905 Post-Oberverwalter - Franz Mlczoch (František Mlčoch)
1906 - 1908 vedoucí pošt úřadu Adolf Hahn
22.4.1907 - 4.9.1916 ostamtdirektor - Franz Mlczoch (František Mlčoch)
1911 (?) vedoucí pošt úřadu Max Kratschmer ???
9.12.1916 - ?. 1918 Postamtdirektor Karl Prager (Karel Prager)

No, ale na toto jste v těch hledáních v digi archívech na netu kabrňák Vy, jazzdr

MikyM napsal

Monika Bártová ve své bakalářské práci: Historický vývoj brněnského poštovnictví. Ta uvádí: "V letech 1915-16 došlo k přístavku dvou pater k původní budově. Nemalou zásluhu na tom měli tehdejší přednosta pošty Adolf Sika a poštovní rada Ing. V Hlaváček"...

Vidíte a já mám zatím rukou ve svých papírech napsáno...
? – 1934 - 1939 - ? Vrchní pošt. ředitel a přednosta úřadu - Adolf Sika...

Čeká to na definitivní rozlousknutí ... Chtělo by to znovu Vídeň a CaK archívy...

Chvilku jsem se prohraboval svými (ještě nezpracovanými) poznámkami. .. Přednosta pošty Adolf Sika a poštovní rada Ing. V Hlaváček", byly osoby, které měly velkou zásluhu na zahájení výstavby nové budovy pošty brněnského nádražního poštovní úřadu podle návrhu známého architekta Fuchse v letech 1937-1939. Té budovy, která stojí vedle hlavního nádraží a kterou pošta vloni prodala a před pár týdny opustila...

Než budeme pokračovat v našem povídání, tak ještě jedno uchlubené okénko

Nejdřív hlavní brněnský poštovní úřad ...

Rok 1834 a vzácné použití rámečkového razítka "Brünn franco" jako denního poštovního razítka.. (Podobný dopis jsem tu už před časem dával...) Proč ale nyní dal pan poštmistr stejné razítko i n neadresní stranu, nevím...

Obrázky: