Sběratel.com

Pro MikyM:
https://klassik-marken.eu/?s=Br%C3%BCnn&post_type=product
Třeba něco z toho zaujme.

jazzdr napsal

Pro MikyM:
https://klassik-marken.eu/?s=Br%C3%BCnn&post_type=product
Třeba něco z toho zaujme.

Děkuji za odkaz, samozřejmě si to projdu...

Tak jen v rychlosti 5 nových kousků....

Všechno korespondenční lístky....

Dva z hlavního brněnského poštovního úřadu Brünn Stadt/Brno Město....

Obrázky:

... z let 1892 a 1893

Obrázky:

A hned tři z brněnského nádražního poštovního úřadu Brünn Bahnhof/Brno Nádraží...

Obrázky:

... pěkně po sobě 1889, 1890 a 1891

Obrázky:

Sice si už povídáme o období po roce 1902, kdy brněnský poštovní úřad sídlil v nové vlastní budově v blízkém sousedství hlavního nádraží, ale vraťme se ještě na skok před rok 1902...

Podařilo se mi nyní sehnat do mé kolekce další pohlednici zachycující původní budovy brněnského hlavního nádraží, Obrázek je mimořádně ostrý a čistý...

Obrázky:

Už dávno víme, že v jejich spojovacím traktu, v přízemí sídlil ve dvou místnostech od roku 1848 brněnský nádražní poštovní úřad.

Detail přízemí - vstupní dveře, nalevo dvě okna, nad nimi štít c. a k. poštovního úřadu...

Obrázky:

Tak abychom navázali na hlavní niť našeho povídání....

Obrázky:

Posledním typem poštovního denního razítka, který se používal v provozu brněnského nádražního poštovního úřadu Brünn 2/Brno 2 v období Rakouska – Uherska používal, bylo dvojjazyčné kruhové můstkové razitko
o průměru 28 mm, kde veškeré časové údaje (datum i hodina expedice) byly umístěny tentokrát v širokém „můstku“, spojujícím vnitřní kruh. Německý a český název poštovního úřadu, stejně jako rozlišovací značka, vše už bylo v jiném druhu písma (tzv. Antikva), v mezikruží pak oddělen nahoře hvězdičkou a dole rozlišovací značkou.

Závěrem této části mého povídání, snad jedno zásadní zjištění, které se týká používaní denních razítek na brněnském nádražním poštovním úřadě (a asi nejenom zde): zavedení nového typu razítka do běžného poštovního provozu neznamenalo automaticky vyřazení toho dosud používaného. Mnohdy se různé typy denních razítek používaly současně, a to po poměrně dlouhý časový úsek…

Obrázky:

Samozřejmě mám ve své sbírce několik ukázek použití tohoto poštovního denního razítka...

Třeba tento minidopis....
Z detailu razítka vyplývá, že se pužívalo již v roce 1907

Obrázky:

Dva korespondenční lístky s tímto razítkem dokladují jeho dlouhodobé používání. Od roku 1907...

Obrázky:

...do roku 1915...

Obrázky:

Rok 1916 ...

Obrázky:

Naprostou převahu korespondenčních lístků, které se na aukčních portálech burzách dají celkem běžně sehnat (a nestojí ani moc, tak max. do stovky), vyvážím jedním dopisem. Sehnat pěkný dopis, to už bývá těžší...

Tento je fakt pěkný. Úplně obyčejný, běžný, nefilatelistický.... 28.5.1915...o to se mi ale víc líbí

Obrázky:

Tak jsme se tedy prokousali všemi typy denních poštovní razítek, která se používala v letech 1902-1918 v provozu v nové budově.

Obrázky:

Taková blbůstka...

Když jste byli někdy v roce 1900 obslouženi na přepážce a vyšli jste pak z budovy brněnského nádražního poštovního úřadu ven, naskytnul se Vám přesně takový pohled do ústí Ferdinandovy ulice
(dnešní Masarykova, Brňáci vědí... )

A proti Vám kráčí listonoš....

Obrázky:

Kromě klasických denních razítek se v poštovním provozu v této době postupně začaly používat razítkovací (orážecí) stroje a v nich strojová orážecí razítka mnoha druhů a typů. Ve stále větší míře usnadňovala a především zrychlovala orážení listovních zásilek. První z nich byla ukládána, především u velkých poštovních úřadů, do razítkovacích strojů už v roce 1906. Šlo o razítkovací stroje typu BICKERDIKE nebo KRAG, kde trvale rotující hlava stroje dokázala orazit až 800 ks plynule procházejících běžných listovních zásilek za minutu! Zásilky musely být malého (klasického obálkového) formátu a nesměly být tlusté. Že šlo skutečně o pokrok, který si našel svoje uplatnění a přinesl pošťákům úlevu od namáhavé a jednotvárné práce při ručním orážení stohů poštovních zásilek, svědčí i dobová statistika – do konce roku 1934 bylo na 278 poštovních úřadech na našem území přiděleno 469 těchto strojů.

Za rakousko-uherského období existence brněnského nádražního poštovního úřadu Brünn 2/Brno 2 se mi podařilo dosud rozlišit dva základní typy strojových orážecích razítek, která tento úřad používal.

Obrázky:

Tak zase někdy příště....

MikyM napsal

Taková blbůstka...

Když jste byli někdy v roce 1900 obslouženi na přepážce a vyšli jste pak z budovy brněnského nádražního poštovního úřadu ven, naskytnul se Vám přesně takový pohled do ústí Ferdinandovy ulice
(dnešní Masarykova, Brňáci vědí... )

A proti Vám kráčí listonoš....

Obrázky:

A už tam jede šalina.

Jedno, myslím, pěkné brněnské razítko, i když to teda není "Dvojka":
https://www.darabanth.com/de/grossauktion/41/kategorien~Philatelie-und-Postgeschichte-Ausland/Osterreich~17068/1864-15kr-BRUNN-STADT~II2990783

Obrázky:

A jedna dvojka, byť trošku dvojitá, ale zase expres (a ještě je pár dní v doprodeji):
https://www.darabanth.com/de/fernauktion/452/kategorien~Philatelie-und-Postgeschichte-Ausland/Osterreich~81/1911-Dijkiegeszitett-dijjegyes-levelezolap-expressz-kuldemenykent~II288885
I když to druhé razítko nevím co je (Královské Vinohrady, asi). Na dvojce ty známky neorazili a udělali to až u Prahy?
Každopádně pěkné sdělení:
Piš hned a expres (ale ne aby mne budil v noci listonoš!)

Obrázky:

MikyM napsal

Pamatuji si, že svého času byla mánie, najít právě ten "první" korespondenční lístek, s datem v denním razítku 1. října 1869... Nakonec se to povedlo ...
Korespondenční lístek (Correspondenz-Karte) odeslaný z Vídně v první den jejich poštovní existence – 1.10.1869. Filatelistický unikát objevený v 70. letech minulého století českými sběrateli po 110 letech ode dne odeslání! Nachází se dodnes ve sbírce českého sběratele. Dovolím si sem (bez svolení jeho dnešního majitele) vložit alespoň jeho obrázek. Patří to sem! Všimněte si totiž kam byl adresován... jasně že k nám, do BRNA!!!

Obrázky:

Kdysi jsme si tu říkali, že 1. říjen 1869 je dnem, kdy přišel na svět korespondenční lístek....

Musím se prostě pochlubit...