Sběratel.com

Myslím, že oficiálně nebylo vydáno nic, ale pokud to nespěchá, můžu se poptat v muzeu po Novém roce.

Nespěchá, v pohodě, myslel jsem podle té zmínky o haléři, že se o ní někde píše. Jak jsem pochopil, byla součástí nebo dokonce základem staré muzejní sbírky v Těšíně.

dnes přinesla paní listonoška obálku z Polska

Karel I. z Poděbrad (1511 - 1536), groš 1518, mincovna Rychleby (dnes Zloty Stok v Polsku) .. zajímavé je, že je to totožný kus, co se dražil před pár lety na Aureře ... Tak jsem ho zase dostal zpět na naše území

Obrázky:

Snad potěším oko Honzy Fridrich Kazimír 1563-1571
2 krejcar 1570
mincovna Bílsko

Obrázky:

Opava-haléř
0,4g
stav-no comment

Obrázky:

peknej, ten je opravdu moc hezky vyrazenej. mam uz konecne taky jeden, i kdyz horsi, jsou ted k mani celkem dobre, byvalo to o dost horsi, ted uz se o ne takove bitvy nevedou. prikladam i jeho medeneho bratricka. sice to nejsou zadny vystavni kousky, ale v grosove drobotine potesi. no a makro je samozrejme nemilosrdne, to tem mincim neprilepsi - ale proc to nedat v plny palbe, kdyz to jde.

Obrázky:

Na tom měděném exempláři je zajímavý revers (nebo vlastně druhý avers?), který jakoby odkazoval k první emisi z roku 1433/34.

to jsem si nijak nevsiml, diky, urcoval jsem jen dle Kopickeho. budu na to muset mrknout.

Kopicki nic neřekne. Mincovní právo na Opavsku bylo až do smrti Přemka Opavského (+ 28.9.1433) v rukou zeměpána. Ale už týden po jeho smrti (4.10.1433) převedli jeho synové Václav II., Mikuláš V., Vilém a Arnošt mincovní právo ne na jedno, ale hned na tři města. Opavu, Hlubčice a Cukmantl (dnešní Zlaté Hory) s právem svobodného výběru razidla za roční poplatek 100 hřiven stříbra, přižemž polovina měla být splatná v haléřích a druhá v pražských groších. Už následujícího roku ale vznikl mezi městy spor o placení poplatku. Bylo rozhodnuto, že v opavské mincovně se bude třičtvrtě roku razit na účet Opavy a čtvrt roku na účet Hlubčic a Cukmantlu. Další zprávy bohužel chybí, ale společné mincovnictví všech tří měst trvalo nejdéle do roku 1440, kdy Bolek V. Opolský získal Cukmantl jako zástavu.

Vracím se k obrazové části. Na jedné straně jsou opavské krokve tak jak je známe dnes. Na druhé straně je "český lev", ale Hlubčice, stejně jako Opava náležely původně k Moravě a tedy ke Koruně české. Městská práva měly snad už v 50. letech 13. století, ale nejpozději v 70. letech, kdy od Přemysla Otakara II. obdržely i městský znak, českého lva, který se záhy objevil i na pečetích. Na pečeti z roku 1311 se vyskytuje u horních tlap lva hvězda, totéž se objevuje na pečeti z roku 1445, tedy už v době, kdy byly haléře prokazatelně raženy. Takže nejde v pravém slova smyslu o českého lva, ale o erb města Hlubčice. Proto jsem také řekl, že se jedná o druhý avers.

V poslední době se také objevily dva nové typy opavsko-ratibořských haléřů. Myslím, že středověké mincovnictví na pomezí Moravy a Slezska ještě nevydalo všechna svá tajemství

Obrázky:

no ta podobnost evidentne nebude "ciste nahodna". hvezdicka by tudiz napr. mohla odlisovat emise pro Hlubcici (zda s Cukmantlem ci bez si neodvazim tvrdit) - prave na zaklade toho, ze by neslo o znak kralovstvi, ale znak mesta.

presny popisek mam po ruce az ted, ja to mam zatim nadepsano (ten medeny) jako:

Mestsky haler Opava
(po roce 1433)
spolecna razba mest Opava, Hlubcice a Cukmantl (Zlate Hory)
Kop. 8676
Kalus FN2 typ 1
Friedensburg F531(830)
Saurma 367(158)

ten stribrny mam asi 2 tydny a k jeho presnemu dohledani jsem se jeste nedostal z casovych duvodu, ale kdyz se tu ukazal, nedalo mi se nepridat.

Ahoj, chtěl jsem se zeptat co je to za minci?
Údajně by se mělo jednat o Těšínskou přeražbu haléře Braunschweig. Ale nevím, nikde jsem k tomu nic nenašel.
Průměr 16 mm, váha 0,69 g

Obrázky:

Já tam nevidím žádný prvek, který by se dal spojit s Těšínem.

A nějaký nápad, anebo tip, co by to mohlo být?

Těšín ani omylem, hledej asi evropské kipráky 1621...

"Mělo by se jednat" To, že to ctěný pan Stube napíše do popisku nic neznamená. Z ekonomického hlediska by byla hloupost aby byly přeráženy současné inflační peníze na jiné inflační peníze. Jak říký Dráček, hledej Braunschweig - Wolfenbüttel nebo tam někde. Navíc mi to ani jako přeražba z něčeho na něco nepřijde, spíše je to výrobní zmetek.

Díky za info, zkusím pohledat.

Další navrátilec do Čech z mých zamilovaných Rychleb .... Karel I., groš 1519 HD, Hans Dippold, Rychleby (Zloty Stok)

Obrázky:

škoda toho kraje, ale při této vzácnosti co se dá dělat... - gratulace

kekule: myslím, že Tě brzy navštívím, protože potřebuju kvalitní fotky, průměr a váhu těchto mincí pro svou diplomku

Jinak renesančních slezských mincí v hezké zachovalosti není nikdy dost. Mně se podařilo sehnat groš Jana Kostřínského ražený v Krosně. Toto slezské knížectví připadlo po válce o hlohovské dědictví roku 1482 mírem v Kamenci vdově po Jindřichu XI., Barboře Hohenzollernské, která je ale musela předat svým příbuzným. Formálně Krosensko zůstávalo lénem Koruny české až do roku 1701.

Krosenské knížectví
Jan Kostřínský (1535 - 1571)
Groš 1544
Av. Poprsí knížete ve zbroji zprava
Rv. Braniborská orlice s rodovým erbem Hohenzollernů na prsou
Mincovna: Krosno

Obrázky:

to jan322 .... není problém, přijeď ... budeš mile přivítán a pohoštěn

jan322: takto krásný jej vidím asi poprvé...

jan322: dnešní Těšín co? Krásný.

jv64 napsal

jan322 napsal

Čtyři před válkou známé exempláře, mj. jeden z Šeršnikovy sbírky se v průběhu 2. sv. války ztratily.

Je dostupný nějaký soupis Šeršníkovy sbírky ? Můžeš sem dát o ní nějaké bližší informace ? Díky.

Witam!

Spis monet śląskich w zbiorach Szersznika znajduję się gdzieś w Brnie:

cyt:"Soupis slezkých minci pořidil r. 1854 knihovník Karel Schwarz, pravděpodobně na žádost Historického spolku v Brně (Geschichtsverein) jako Verzeichniss der im Leopold Scherschnikischen Museum zu Teschen vorfindigen schlesischen Můnzen 90)"

90) SA Brno, Geschichtsverein, sign. 233

Pozdrawiam

Zenon: Dziękuję bardzo za informację

Mám pro vás malý kvíz

Dnes jsem byl v jednom slezském městě. Mezi zdejšími památkami se nachází rovněž budova mincovny, jedna z mála, které se ve Slezsku dochovaly. Vaším úkolem je říct mi, v kterém městě se tato budova nachází. Napovím, že o mincích v ní ražených už v tomto tématu byla řeč

Obrázky: